33 C 172/2023-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 000 s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že se jedná o dluh za ošetření a pobyt žalovaného v [anonymizována tři slova] [ulice], jejímž provozovatelem je žalobkyně, a to dne [datum]. Splatnost žalované částky nastala dne [datum]. Žalovaný, ač žalobkyní vyzýván, dlužnou částku neuhradil. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy vycházel z toho, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a soud mohl o věci rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný byl fakturou [číslo] ze dne [datum] vyzván k úhradě částky 3 000 Kč za ošetření a pobyt na [anonymizována tři slova] [ulice], která mu byla téhož dne osobně předána, což žalovaný potvrdil vlastnoručním podpisem uznání dluhu. Splatnost faktury pak nastala dne [datum] (zjištěno z faktury [číslo] ze dne [datum] a uznání dluhu z téhož dne). Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani dodatečně, ačkoli k tomu byl žalobkyní vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum] (zjištěno z Poslední výzvy k zaplacení dlužné částky - předžalobní upomínky ze dne [datum], včetně podacího lístku). Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Nárok žalobkyně se opírá o ust. § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o specifických zdravotních službách, dle kterého prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta. Žalobkyně tedy žalovanému poskytla zdravotnické ošetření, které není kryto zdravotním pojištění, a svědčí jí tak právo na zaplacení této částky. Jelikož žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se dle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. (dále o.z.) do prodlení a žalobkyně má též podle § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše je určena vládním nařízením [číslo] 2013 Sb. Výrok II. tohoto rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za tři úkony právních služeb po 200 Kč dle ustanovení §14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, předžalobní výzva se skutkovým a právním rozborem, sepis žaloby), náhradou hotových výdajů za tři úkony právních služeb po 100 Kč dle ustanovení §14b odst. 2 advokátního tarifu, daní z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, kterou je advokát povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést. Celková výše nákladů řízení činí 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. O lhůtě k plnění, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.