33 C 30/2023-36 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky v celkové výši 59 534, 23 s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně, jež je ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku [země] a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, oprávněna pronajímat služební byty za účelem zajištění ubytování svých pracovníků, uzavřela se žalovanou jako nájemcem dne [datum] smlouvu o nájmu služebního bytu [číslo] v [anonymizováno] nadzemním podlaží v budově [adresa], [anonymizována tři slova] [číslo], [obec a číslo], v k.ú. [část obce], [územní celek]. V nájemní smlouvě se žalovaná zavázala hradit žalobkyni nájemné ve výši 12 978 Kč a zálohy na úhrady za služby spojené s užíváním předmětného bytu ve výši 3 592 Kč (tj. celkem částku 16 570 Kč), přičemž nájemné a zálohy na služby jsou splatné měsíčně, nejpozději však do 30. dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Žalovaná se rovněž zavázala žalobkyni uhradit případný nedoplatek vzniklý v příslušném kalendářním roce z vyúčtování služeb a to do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do dne [datum] s tím, že na základě Dodatku [číslo] k této smlouvě ze dne [datum] byla prodloužena na dobu dvou let a to do [datum]. Žalovaná nezaplatila následující žalobkyní vystavené faktury za vyúčtování služeb, a sice fakturu [číslo] se splatností [datum] znějící na částku 2 211,89 Kč (vyúčtování spotřeby elektrické energie, tepla, odpadu a vody za období od [datum] do [datum]) a fakturu [číslo] se splatností [datum] znějící na částku 24 182,34 Kč (vyúčtování spotřeby elektrické energie, tepla, odpadu a vody za období od [datum] do [datum]) a dále pak nájemné a zálohy na úhrady za služby za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši 16 570 Kč, splatné dne [datum] a konečně nájemné a zálohy na úhrady za služby za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši 16 570 Kč, splatné dne [datum] Celkem tedy žalovaná dluží žalobkyni částku 59 534,23 Kč, kterou ani přes veškeré upomínky žalobkyni dosud neuhradila. Naposledy byla žalovaná k úhradě dlužné pohledávky vyzvána předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum], opět marně. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s úhradou částky 59 534,23 Kč do prodlení, požaduje žalobkyně v rámci této žaloby i zaplacení zákonného úroku z prodlení a rovněž i náhrady nákladů řízení. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum], ke kterému se žalovaná, ač řádně a včas předvolána, bez omluvy nedostavila. Žalované bylo předvolání k uvedenému jednání doručeno dne [datum] s tím, že jeho součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 4. Žalovaná, jak již shora uvedeno, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, zástupce žalobkyně, který se dostavil k jednání, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. 5. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. 6. V posuzované věci se jedná o nárok žalobkyně vycházející ze smlouvy o nájmu bytu dle § [číslo] ve spojení s § 2297 (o nájmu služebního bytu) a násl zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) na zaplacení nájemného (§ [číslo] odst. 1) a úhrad za služby poskytované pronajímatelem v souvislosti s nájmem bytu (§ 2247 o.z.). Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. 7. Výrok II. tohoto rozsudku se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch, a proto jí náleží náhrada nákladů tohoto řízení. Náhrada nákladů řízení žalobkyně sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 977 Kč, dále, vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla v řízení zastoupena právním zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., má nárok na paušální náhradu hotových výdajů v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Žalobkyni tedy náleží náhrada nákladů řízení za tři úkony po 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky), a sice za předžalobní výzvu k plnění, sepis žaloby a účast na jednání soudu dne [datum] (§ 1 odst. 3 písm. a/ vyhlášky). Celková výše nákladů řízení žalobkyně tedy činí částku 3 877 Kč 8. O lhůtě k plnění, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.