40 C 174/2021-105 — Obvodní soud pro Prahu 9

1.Žalobce se žalobou domáhá zaplacení 43 536 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady nedoplatku na vyúčtování služeb za rok 2017 a to za období od [datum] do [datum] (dále jen vyúčtování) s odůvodněním, že v tomto období byl žalovaný vlastníkem bytové jednotky [číslo] (dále jen byt), k níž se váže jeho spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy [adresa] i na pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha a spoluvlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na jednotce [číslo] (dále jen garážové stání) v budově [adresa], k níž se váže spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy [adresa] i na pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha, s tím, že spoluvlastnický podíl žalovaného na společných částech budovy i na pozemku činí id. [číslo]. 2. Žalovaný zprvu řádnost vyúčtování zpochybňoval, následně však změnil svůj procesní postoj, když nárok žalobce na zaplacení nedoplatku z vyúčtování uznal v dodatku [číslo] k dohodě o narovnání z [datum]. 3. S ohledem na to, že žalovaný nárok žalobce nezpochybňoval a nárok žalobce na zaplacení nedoplatku z vyúčtování uznal, soud pouze ověřil z žalobcem předložených listin klíčové body, od nichž se nárok žalobce odvíjí. Důkazy v řízení provedenými soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Z výpisu žalobce z rejstříku společenství vlastníků jednotek a ze stanov žalobce soud ověřil, že žalobce je SVJ příslušným k Budově a Pozemku a že je osobou odpovědnou za správu domu ve smyslu §§ 1181, 1970 o.z. Z výpisů z katastru nemovitostí, že žalovaná je od [datum] vlastníkem bytu a od [datum] vlastníkem podílu na garážovém stání. Ze smlouvy o zajištění správy domu a vedení účetnictví z [datum] vč. příloh, že žalobce zmocnil společnost [právnická osoba] mimo jiné ke správě plateb záloh od členů žalobce. Ze zápisu z 11. schůzce shromáždění žalobce z [datum], že shromáždění pověřilo výbor, aby v případě hrozící platební neschopnosti žalobce sám navyšoval zálohy. Ze zápisu ze schůze výboru žalobce z [datum] a z evidenčních listů z [datum], z [datum], z [datum] a z [datum], že předepsané měsíční platby činily v rozhodném období u Bytu 6 417 Kč (z toho 749 Kč fond oprav a 5 668 Kč zálohy na služby) a u garážového stání 601 Kč (z toho 188 Kč fond oprav a 413 Kč zálohy na služby). Ze zápisu ze schůze výboru žalobce z [datum], že splatnost záloh byla stanovena na 15. den v měsíci, za který mají být uhrazeny. Žalobce zaslal žalovanému vyúčtování dopisem ze dne [datum] s dodejkou na adresu trvalého pobytu žalovaného, s tím, že žalovaný byl nedoplatek z vyúčtování ve výši 47 269 Kč povinen uhradit do [datum]. Žalovaný v období od [datum] do [datum] porušoval svou povinnost platit žalobci včas měsíční zálohy na služby spojené s užíváním bytu a garáže tak, že žalovaný v tomto období ničeho na úhradě záloh na služby neplatil Ve vztahu k bytu skutečné náklady za služby za rok 2017 za období od [datum] do [datum] činí celkem 42 061,65 Kč, předepsané příspěvky na správu domu a pozemku činí 5 018 Kč, v tomto období žalovaný neuhradil žádné zálohy ani příspěvky na správu domu a pozemku (do fondu oprav). Ve vztahu ke garážovému stání skutečné náklady za služby za rok 2017 za období od [datum] do [datum] činí celkem 1 474,42 Kč, předepsané příspěvky na správu domu a pozemku činí 1 260 Kč, v tomto období žalovaný neuhradil žádné zálohy ani příspěvky na správu domu a pozemku (do fondu oprav). Celkový nedoplatek cen služeb ve vztahu k roku 2017 za období od [datum] do [datum] činí celkem 43 536 Kč (42 061,65 Kč + 1 474,42 Kč = 43 536,07 Kč). Přesto, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou z [datum] s podacími lístky, žalovaný na dluhu ničeho neuhradil (vyúčtování za rok 2017 s dodejkou, předžalobní upomínka z [datum] s podacími lístky). S ohledem na to, že žalovaný nárok žalobce nezpochybňoval a nárok žalobce na zaplacení nedoplatku z vyúčtování uznal, považuje soud takto zjištěný skutkový stav za dostatečný pro rozhodnutí ve věci samé, a proto další důkazy (konkrétně důkaz znaleckým posudkem a důkazy předložené žalobcem k rozšíření žaloby) z důvodu nadbytečnosti neprovedl. Konkrétně správnost vyúčtování je zřejmá i bez znaleckého zkoumání předkládaného vyúčtování, navíc za situace, kdy žalovaný nezaplatil zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem. Důkazy předložené žalobcem k rozšíření žaloby provedeny nebyly, když změna žaloby, navržená žalobcem v podání ze dne [datum] nebyla připouštěna. Z ostatních důkazů provedených soudem nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti. 4. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. Vyúčtování služeb za rok 2017 bylo provedeno v souladu s obecně platnými předpisy a obsahuje veškeré předepsané náležitosti, je tedy úplné a správné, když jsou v něm uvedeny všechny údaje vyžadované příslušnými předpisy (zákonem č. 67/2013 Sb. a vyhláškou č. 372/2001 Sb.) a je tedy splatné. Vyúčtování obsahuje způsob a pravidla rozúčtování včetně rozúčtování nákladů v jednotlivých položkách ve smyslu ust. § 7 odst. 2/ zákona č. 67/2013 Sb. Shora uvedené je zřejmé i bez znaleckého zkoumání předkládaného vyúčtování. Řádné vyúčtování (dle judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007, sp. zn. 26 Cdo 4760/2016) je pouze takové, které obsahuje veškeré zákonné náležitosti a je-li v něm uvedena cena za provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním. Vystavení řádného vyúčtování služeb je jednou ze základních povinností žalobce danou mu zákonem, a to ve lhůtě stanovené zákonem. Soud v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019 v tomto řízení o zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb zkoumal, zda vyúčtování bylo provedeno řádně a stalo se splatným bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky a dospěl k závěru, že žalobcem předložené vyúčtování bylo žalovanému řádně doručeno, že je vyúčtováním řádným a že tedy nastala jeho splatnost a soud proto žalobě vyhověl. 5. Soud na daný případ aplikoval zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ zákon“). Současně soud aplikoval i zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Podle § 2247 odst. 2 o.z. pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle § 1180 odst. 1 o.z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Podle § 1181 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. Podle § 3 odst. 1 zákona jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Podle § 5 odst. 2 písm. d/ zákona platí, že nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, nebo společenství, rozúčtují se náklady na služby mimo jiné i na provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby sjednané mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování. Dle § 7 odst. 1 zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle § 7 odst. 2 zákona poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle § 13 odst. 1/ zákona jestliže poskytovatel nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost upravenou tímto zákonem ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit druhé straně pokutu ve výši 100 Kč za každý započatý den prodlení, ledaže by splně