67 C 271/2023-24 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 21 914 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentoval tím, že je osobou vykonávající správu v budově [adresa], k. ú. [část obce] v obci [obec], žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se na adrese [adresa žalobkyně]. Žalovaný je povinen hradit žalobci zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním jednotky. Předpis měsíčních záloh pro předmětný byt platný od [datum] byl ve výši 7 221 Kč. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti, neboť zcela neuhradil zálohy na březen 2023 a též doplatek na vyúčtování služeb za rok 2021. Na zálohu za březen 2023 uhradil pouze částku 5 377 Kč, zbývá tak uhradit 1 844 Kč. Nedoplatek za služby v roce 2021 představoval částku 32 692 Kč, na kterou žalovaný dne [datum] uhradil 8 073 Kč a dne [datum] 4 549 Kč, zbývá tak uhradit 20 070 Kč. Žalovaný svůj dluh uznal a ačkoliv se žalobcem uzavřel splátkový kalendář pod ztrátou výhody splátek, ten však nedodržel a dluh se tak stal splatným. Zástupce žalobce žalovaného dne [datum] vyzval k úhradě dluhu s tím, že je připraven pohledávku vymáhat soudní cestou, nebude-li ve lhůtě uhrazena. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když právní zástupce žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas podáním ze dne [datum] a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu v domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] (Informace o jednotce platné k [datum]). Roční zálohy související s užíváním jednotky uhrazené žalovaným na rok 2021 představovaly částku 29 031 Kč, náklady pro jednotku ve vlastnictví žalovaného částku 61 723,01 Kč, nedoplatek za uvedené období proto představoval částku 32 692 Kč O výši nedoplatku i čísle účtu pro jeho úhradu byl žalovaný informován vyúčtováním ze dne [datum] (Vyúčtování záloh za období 1/ 2021 2021 ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalobce informoval žalovaného o výši předpisu měsíčních záloh v částce 7 221 Kč, který byl platný od [datum] (Měsíční předpis záloh ze dne [datum]). Prostřednictvím e-mailových zpráv v období od [datum] do [datum] žalovaný sjednal s členkou výboru žalobce uzavření splátkového kalendáře (E-mailové zprávy za období od [datum] do [datum]). Dne [datum] žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 36 389 Kč a současně účastníci uzavřeli dohodu o splácení dluhu, kterou se žalovaný zavázal dluh uhradit v sedmi pravidelných měsíčních splátkách po 4 549 Kč do června 2023 s tím, že neuhrazením jedné ze splátek ve stanoveném termínu splatnosti se stává splatným a vymahatelným celý dluh (Uznání dluhu ze dne [datum], Dohoda o splácení dluhu ze dne [datum]). Výše pohledávek za žalovaným po započtení uhrazených částek představovala ke dni [datum] celkem 21 914 Kč (Závazky a pohledávky ze dne [datum]). Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 21 914 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalobkyně] (§ 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by nedoplatek na vyúčtování záloh za rok 2021 i nedoplatek na zálohu za březen 2023 řádně uhradil, rovněž nerozporoval, že by nedošlo z jeho strany k uznání dluhu a uzavření splátkového kalendáře. Z uvedených důvodů rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok na zaplacení příslušenství vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšnému žalobci v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 877 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobce advokátem podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 726 Kč a 2 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 242 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť žalobce podal svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jejíž předmět nepřevyšuje 50 000 Kč a v řízení byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Pro úplnost soud uvádí, že žalobci nepřiznal náhradu nákladů za zaslání předžalobní upomínky, neboť žalobce nedoložil nejen samotnou předžalobní upomínku, ale ani potvrzení o jejím odeslání žalovanému. Celkem byla žalobci přiznána na náhradě nákladů řízení částka 1 845 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.