67 C 346/2022-60 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 45 571 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Argumentoval tím, že žalovaná užívá bez právního důvodu bytovou jednotku [číslo] zapsanou na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], na adrese [adresa žalobce a žalované], jejímž je výlučným vlastníkem. Žalobou nárokovaná částka představuje bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného, které bylo ze strany žalované v období od května 2022 do července 2022 hrazeno pouze částečně a v srpnu 2022 vůbec. Obvyklá cena za užívání bytu v daném místě a čase představuje částku zhruba 23 000 Kč měsíčně, avšak žalobce přihlédl k finanční situaci žalované a k tomu, že byt užívá společně s nezletilými dětmi účastníků, proto požaduje pouze částku 12 450 Kč a poplatky za služby ve výši 3 121 Kč měsíčně. S přihlédnutím k částečné úhradě nájemného žalobce vyčíslil svůj nárok za období od května do července 2022 na částku 30 000 Kč a za srpen 2022 na částku 15 571 Kč. Celková výše bezdůvodného obohacení tak představuje za rozhodné období částku 45 571 Kč. Dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní výzva, na kterou sice reagovala dopisem, avšak ničeho neuhradila. Se žalovanou navrženou výší nájemného a poplatků 17 100 Kč měsíčně při jednání soudu dne [datum] žalobce nesouhlasil, neboť jím požadovaná částka již byla ponížena právě s ohledem na majetkové poměry žalované a skutečnost, že byt obývá se společnými nezletilými dětmi. Bez povšimnutí nemůže být ani skutečnost, že žalovaná má dostatek finančních prostředků, neboť pronajímá, a v rozhodné době pronajímala, byt na adrese svého trvalého bydliště, byť byt účelově a pouze formálně převedla na svého otce. 2. Podáními ze dne [datum] a dne [datum] se k žalobě (návrhu) vyjádřila žalovaná a uvedla, že s ním nesouhlasí. Potvrdila, že se s dětmi nezdržuje na adrese svého trvalého bydliště, nýbrž na adrese [adresa žalobce a žalované]. Žalobcem požadované nájemné je podle ní neúměrně vysoké k jejímu platu, a navíc v bytě bydlí pouze kvůli společným nezletilým dětem účastníků, které v místě bydliště chodí do školy. Sám žalobce trval na tom, aby v bytě zůstala s dětmi po rozvodu manželství bydlet a slíbil, že je v bytě nechá bydlet do doby, než děti dokončí základní školu. Žalobce původně vyčíslil náklady na bydlení v bytě, které po ní bude požadovat, na částku 6 000 Kč, s čímž souhlasila. Poté co jí oznámil požadovanou výši nájemného a poplatků, se s ním pokusila na ceně domluvit, na její návrh však žalobce neodpověděl. Tvrdila dále, že se žalobcem neuzavřela žádnou smlouvu, a proto mu nemůže nic dlužit. Navíc byt užívá i žalobce, který má od něj klíče a v době její nepřítomnosti do bytu chodí. Při jednání soudu dne [datum] žalovaná uvedla, že její představa ohledně výše nájemného činí 10 500 Kč měsíčně a poplatků s nájmem spojených částku 6 600 Kč měsíčně, ačkoliv nezpochybnila výši nájmů a pronájmů v [obec a číslo] předloženou žalobcem. Žalobci v rozhodné době hradila 6 000 Kč měsíčně, což však prokázat nemůže. Dále tvrdila, že z důvodu špatné komunikace se žalobcem nevěděla, že po ní bude žalobce požadovat takto vysokou částku, v opačném případě by se totiž mohla přestěhovat s dětmi jinam. Současně zmínila, že s ohledem na školní zařízení dětí a sídlo jejího zaměstnavatele, zůstala v bytě s dětmi bydlet nadále. Potvrdila, že vlastnické právo k bytu na adrese jejího trvalého bydliště převedla na svého otce z důvodu dluhu ve vztahu ke svým rodičům. Popřela však, že by tento byt v rozhodné době pronajímala a že by jí z pronájmu plynuly finanční příjmy. 3. Dne [datum] požádala žalovaná soud o ustanovení bezplatného právního zástupce vzhledem k její tíživé životní situaci. Žádost odůvodnila nepříznivými finančními podmínkami, kdy potřeby své i dětí financuje za finančního přispění svých rodičů, neboť žalobce, jakožto bývalý manžel, se na ničem nepodílí. 4. Návrh žalované na ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů soud usnesením ze dne 4. 8. 2023, č. j. 67 C 346/2022-49 zamítl, neboť žalovaná ve stanovené lhůtě nedoložila své aktuální finanční a majetkové poměry, ani nedoložila zvlášť závažné důvody, pro které by soud mohl žádosti vyhovět. 5. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy, které mu byly předloženy pouze žalobcem a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 6. Vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa], zapsané na [list vlastnictví] v katastrálním území [část obce] je na základě kupní smlouvy ze dne [datum] žalobce (Výpis z KN pro [list vlastnictví] k. ú. [část obce] ze dne [datum]). 7. Z předložené nabídky bytů k pronájmu v městské části [obec a číslo] vyplývá, že měsíční nájemné pro byty o dispozici 3+1 a podlahové ploše 65- 85 m2 se v září 2022 pohybovalo v této lokalitě mezi 18 000 Kč a 35 000 Kč (Nabídka bytů k pronájmu prostřednictvím serveru [webová adresa] ze dne [datum]). 8. Dopisem ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky 30 000 Kč za období od května 2022 do července 2022 a dále k úhradě nájemného ve výši 15 571 Kč za srpen 2022. Současně ji ve lhůtě sedmi dnů od doručení výzvy vyzval k uzavření zaslané nájemní smlouvy a předávacího protokolu k bytu (Předžalobní upomínka ze dne [datum], kopie podacího archu ze dne [datum]). Zásilka byla žalované doručena dne [datum] (Výpis ze sledování zásilek pro zásilku dodanou dne [datum]). 9. Žalovaná na upomínku reagovala dopisem ze dne [datum] adresovaným právnímu zástupci žalobce, ve kterém uvedla, že se o žádný majetek neobohacuje. Popsala, že v bytě žije s dětmi na základě domluvy se žalobcem, který jí měl předložit vyúčtování nákladů na bydlení v bytě a na základě toho se měla rozhodnout, zda v bytě setrvá. Žalobce jí předestřel, že poplatky představují asi 6 000 Kč měsíčně, což žalovaná akceptovala a tuto částku mu hradila. Na zvýšení požadované částky reagovala nesouhlasem a navrhla částku nižší, k čemuž se již žalobce nevyjádřil. Dále v dopise poukázala na stav bytu, že žalobce do bytu chodí bez jejího vědomí, zmínila rozdílné životní úrovně obou rodičů, uzavření předmanželské smlouvy, připomenula zdravotní stav mladšího syna i podíl obou rodičů na péči o nezletilé děti a financování jejich potřeb (Dopis žalované právnímu zástupci žalobce ze dne [datum]). 10. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když po poučení podle § 118a) odst. 1 a 3 a podle § 119a) odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dál jen „o.s.ř.“), účastníci již další skutková tvrzení nepřednesli, ani nepředložili další důkazní návrhy. 11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a uzavřel, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že ačkoli nedošlo k písemnému uzavření nájemní smlouvy mezi účastníky, žalovaná v rozhodném období od května 2022 do srpna 2022 užívala (a v době rozhodování soudu užívá) bytovou jednotku, jejímž výlučným vlastníkem je žalobce. Žalovaná v řízení netvrdila, ani nerozporovala, že by tuto bytovou jednotku v uvedeném období neužívala, naopak je nesporné že ji užívala bez právního titulu, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení soud zohlednil výši obvyklého nájemného v daném místě a čase (v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. 32 Cdo 4189/2014) a poté, co ani jedna ze stran ji s ohledem na předloženou nabídku bytů k pronájmu nesporovala, uzavřel, že žalobcem požadovaná výše 15 571 Kč měsíčně je adekvátní i s ohledem na finanční situaci žalované a skutečnost, že byt obývá se společnými dětmi účastníků. Žalovaná nesporovala, že v rozhodném období žalobci částku v této výši nehradila, ani že by ji po jeho předžalobní výzvě uhradila. Z důvodu částečných plateb jí vznikl za měsíce květen až červenec 2022 nedoplatek v celkové výši 30 000 Kč a za měsíc srpen 2022 ve výši 15 571 Kč, což také nesporovala. Pokud tvrdila, že v rozhodném období hradila k rukám žalobce částku 6 000 Kč měsíčně, na podporu svého tvrzení nenabídla žádný důkaz. K její procesní obraně při jednání soudu, že nevěděla o požadavku žalobce ohledně hrazení nájemného v této výši, neboť jinak by byt opustila, soud uvádí, že se jedná pouze o tvrzení účelové, když sama žalovaná připustila, že v bytě zůstala s dětmi bydlet z důvodu jejich docházky do školního zařízení poblíž bydliště a vzhledem k sídlu jejího zaměstnavatele, přičemž současně je zřejmé, že pro ni nebyl požadavek žalobce na hrazení nájemného v této výši nijak překvapivý, a to m