67 C 43/2023-34 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] ve znějí jejího doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že původní věřitel uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který měl být splacen v 35 pravidelných měsíčních splátkách, přičemž poslední z nich měla být splatná dne [datum]. Původní věřitel poskytl úvěr žalovanému dne [datum] převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátek a již dne [datum] byl kvůli prodlení upomínán. Úvěr nebyl ze strany žalovaného splácen řádně a včas, proto se stal celý splatným dne [datum]. Žalovaný jej však neuhradil, proto byl dne [datum] předžalobně upomenut k úhradě právním zástupcem žalobkyně. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena z původního věřitele, společnosti [právnická osoba], na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání na den [datum] se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoli byl o jednání řádně vyrozuměn. Podáním ze dne [datum] se z jednání omluvil právní zástupce žalobkyně s tím, že má za to, že žádná právně skutková tvrzení nezůstala sporná a vyslovil souhlas s tím, aby soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti. O odročení jednání právní zástupce nežádal též s přihlédnutím na nenavyšování nákladů soudního řízení k tíži žalovaného. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Ve věci samé provedl soud dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a doplněnými o důkazy získané postupem ve smyslu § 120 odst. 2 o.s.ř. Takto dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným sjednána smlouva o úvěru splatném ve splátkách [číslo]. Úvěr ve výši 50 000 Kč měl být splacen v 35 měsíčních splátkách po 2 979,79 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 57,69 % a RPSN ve výši 75,70 % Smlouvou byly dále specifikovány podmínky čerpání úvěru, či právo na odstoupení od smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dálku prostřednictvím elektronické komunikace. Potvrzením textu smlouvy o úvěru potvrdil žalovaný současně též to, že se seznámil s obchodními podmínkami [právnická osoba] pro poskytování úvěru splatných jednorázově, které jsou nedílnou součástí smlouvy (Smlouva o úvěru splatném ve splátkách [číslo] ze dne [datum], Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěru splatných jednorázově). Z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného u Raiffeisen bank, jehož majitelem je [právnická osoba], je patrno, že dne [datum] byla odeslána částka 50 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo]. Jako majitel protiúčtu je ve výpise uveden [celé jméno žalovaného] (Výpis Raiffeisen bank ze dne [datum]). Z výpisu z téhož účtu z předcházejícího dne je zřejmé, že na účet [právnická osoba] byla dne [datum] připsána částka 0,01 Kč a jejím poukazatelem byl [celé jméno žalovaného] s bankovním účtem č. [bankovní účet] (Výpis Raiffeisen bank ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný upomínán o úhradu dluhu ve výši 3 047,77 Kč s tím, že dlužná částka představuje součet jistiny po splatnosti, smluvního úroku, smluvní pokuty a poplatku za upomínku (Upomínka ze dne [datum]). K úhradě dluhu byl vyzván též dopisem ze dne [datum] (Opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum]), jelikož však k úhradě ze strany žalovaného nedošlo, byl dopisem ze dne [datum] původním věřitelem předžalobně vyzván k úhradě celého zesplatněného úvěru v celkové výši 59 744,98 Kč (Předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum]). Dále byl žalovaný vyzván i právním zástupcem žalobkyně s tím, že nebude-li dluh uhrazen, bude vymáhán soudní cestou (Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]), o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum] (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Postupem podle § 120 odst. 2 o.s.ř. doplnil soud dokazování o [právnická osoba] ze dne [datum] a o výpis z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], jehož majitelem je [celé jméno žalovaného], za období od 1. 7. do [datum]. Z výpisu vyplynulo, že dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka 50 000 Kč s variabilním symbolem [číslo] že majitelem protiúčtu byla společnost [právnická osoba] (Výpis z běžného účtu žalovaného za měsíc červenec 2021, [právnická osoba] ze dne [datum]). 5. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. 6. Soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému předmětné finanční prostředky na jeho bankovní účet, a to na základě smlouvy o úvěru [číslo] (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“). Ze strany žalovaného nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by finanční prostředky žalobkyni, či jejímu právnímu předchůdci řádně vrátil. Žalovaný rovněž v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by mu peněžní prostředky ze strany právního předchůdce žalobkyně nebyly poskytnuty. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Z důvodu prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, jehož výše je stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 815 Kč a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkonů právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy a sepsání žaloby) podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. včetně 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby ze dne [datum], neboť tvrzení v podání uvedená měla být součástí již samotné žaloby. Celkem byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 4 178 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 8. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.