67 C 57/2023-19 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 721 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalobkyně je ze zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobkyně z ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne [datum], když zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel neměl ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Vozidlo bylo nepojištěno 243 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl nárok na příspěvek, jehož splatnost nastala dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu dne [datum] zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 11 721 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle § 2 odst. 1, písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 47 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 243 dní, celkem ve výši 11 421 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 300 Kč podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když právní zástupkyně žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě (č. l. 4 p.v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl ze strany žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP s tím, že z informací žalobkyně vyplývá, že vozidlo [registrační značka], nebylo v období od [datum] do [datum] pojištěno a zároveň žalovaný je v registru vozidel zapsán jako vlastník či provozovatel vozidla. Předpis příspěvku za toto období činil 11 721 Kč a byl splatný do 60 dnů od doručení dopisu. V případě, že by byly dány okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, byl žalovaný vyzván k jejich sdělení (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum]). O úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP byl žalovaný upomínán dopisem ze dne [datum] (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum]), též ze dne [datum] (II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum]), výzvou ze dne [datum] (výzva k zaplacení dlužné částky ze dne [datum]) a rovněž upomínkou před podáním žaloby (předžalobní upomínka ze dne [datum]). Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 11 721 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že předmětné vozidlo nebylo po shora uvedenou dobu zákonně pojištěno a v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek na úhradu nepojištěných vozidel v předepsané výši, kdy dle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 shora uvedeného zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by příspěvek žalobkyni řádně a včas uhradil. Žalovanému proto byla v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. uložena povinnost uhradit žalobkyni dlužný příspěvek ve výši 11 721 Kč včetně poplatku ve výši 300 Kč. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c/ bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 726 Kč a 2 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 242 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupkyně žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za zaslání předžalobní upomínky, neboť ze Sledování zásilek nelze zjistit, kdo zásilku poslal, komu a co bylo obsahem předmětné zásilky. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 1 768 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.