67 C 64/2023-25 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 258,11 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa] (dál jen„ banka“) na základě žádosti žalovaného o klasický úvěr [číslo] ze dne [datum] jeho žádosti vyhověla, uzavřela s ním smlouvu o klasickém úvěru [číslo] úvěr ve výši 33 990 Kč mu poskytla. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet společně se smluvním úrokem ve výši 22,46 % p. a. v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši 1 859 Kč. Banka svou smluvní povinnost splnila, když dne [datum] částku ve výši 33 990 Kč zaslala na bankovní účet zprostředkovatele. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, proto banka přistoupila dne [datum] k jeho zesplatnění. Dlužná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 25 584,45 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, pokuty ve výši 0,1 % denně ve výši 545,66 Kč a pojistného ve výši 528 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, na tu však žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil. Pohledávka banky za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil již v podané žalobě (č. l. 6 p.v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] sjednala právní předchůdkyně žalobkyně pomocí zprostředkovatele – [právnická osoba] – se žalovaným žádost o úvěr. V rámci podmínek sjednaného klasického úvěru poskytnutého žalovanému ve výši pořizovaného zboží, tedy v částce 33 990 Kč, bylo stranami dohodnuto, že celková výše měsíční splátky úvěru bude představovat částku 1 859 Kč a bude splatná k 17. dni v měsíci. Počet měsíčních splátek byl ujednán na 24. Podpisem žádosti žalovaný stvrdil, že se seznámil s důsledky nesplácení úvěru i dalšími produktovými podmínkami pro klasické úvěry, revolvingové úvěry i sazebníkem pro úvěry (Žádost/smlouva o klasickém úvěru [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný se seznámil též se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, podle nichž je bankou úvěr poskytnut jednorázově převodem na bankovní účet zprostředkovatele (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován, že jeho žádost o klasický úvěr byla schválena a současně v něm byly shrnuty všechny podrobnosti týkající se jeho splácení (dopis ze dne [datum]). Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, odstoupila banka dopisem ze dne [datum] od úvěrové smlouvy a úvěr se stal splatným ke dni [datum]. Žalovaný byl též upozorněn, že nebude-li dlužná částka do dne splatnosti uhrazena, budou mu dále účtovány úroky z prodlení z dlužné částky (odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni na základě smlouvy uzavřené dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl předžalobně vyzván právním zástupcem žalobkyně dopisem ze dne [datum] k úhradě dluhu (výzva k úhradě dluhu ze dne [datum], včetně kopie podacího archu ze dne [datum]). Na základě shora uvedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 27 258,11 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, na jejímž základě byl s žalovaným sjednán úvěr ve výši 33 990 Kč. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno a tedy ani prokázáno, že by žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství řádně a včas vrátil. Žalovaný rovněž v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by mu peněžní prostředky ze strany žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, nebyly poskytnuty. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 091 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 089 Kč 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzva a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných. Celkem byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 543 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.