7 C 83/2023-19 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 20 298 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jako nájemkyně uzavřela s žalovanou jako podnájemkyní smlouvu o podnájmu bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa], [poštovní směrovací číslo] [obec a číslo]. Žalovaná dne 26. 7. 2021 písemně co do důvodu a výše uznala dluh z uvedené smlouvy ve výši 20 298 Kč odpovídající nájemnému a službám spojeným s užíváním bytu za období od května do července 2021. Žalovaná však z uvedené částky nesplatila ničeho ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne 5. 1. 2022, v níž jí byla stanovena lhůta, jež uplynula dne 15. 1. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila, žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastnicemi předložených písemných důkazů. 4. Z uznání dluhu a dohody o splátkách ze dne 26. 7. 2021 včetně přílohy – předpisu plateb uživatele ze dne 14. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaná dne 26. 7. 2021 písemně co do důvodu a výše uznala za svůj pravý a splatný dluh vůči žalobkyni pod tehdejší obchodní firmou [právnická osoba], ve výši 20 298 Kč z titulu nezaplaceného nájemného a služeb spojených a užíváním bytu [číslo] na adrese [adresa], [poštovní směrovací číslo] [obec a číslo], za období od května do července 2021. Žalované byla na nájemném a službách spojených s užíváním uvedeného bytu v období od února do července 2021 předepisována částka 8 166 Kč měsíčně, žalovaná ji však zcela zaplatila jen za období od února do dubna 2021, za květen 2021 zaplatila pouze 4 200 Kč a za červen ani červenec 2021 nezaplatila ničeho. Žalovaná se s žalobkyní dohodla, že uvedený dluh splatí v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč splatných vždy nejpozději do 30. dne v měsíci a pod ztrátou výhody splátek. 5. Dále soud z výzvy k plnění ze dne 5. 1. 2022 včetně podacího archu zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne 5. 1. 2022 k zaplacení dlužné částky 20 298 Kč podle výše uvedeného uznání dluhu a dohody o splátkách ve lhůtě do 15. 1. 2022. 6. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých žalobkyní předložených písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná dne 26. 7. 2021 uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu, kterým bylo neplacení nájemného a služeb spojených s užíváním bytu, i co do výše 20 298 Kč prohlášením učiněným v písemné formě a zavázala se jej splatit ve splátkách pod ztrátou výhody splátek. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce následně vyzvala žalovanou ke splacení uvedené částky ve lhůtě do 15. 1. 2022. 7. Podle § 1931 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“),„ (b) ylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.“ 8. Podle § 1958 odst. 2 o. z.,„ (n) eujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ 9. Podle § 2053 o. z.,„ (u) zná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“ 10. Podle § 2251 odst. 1 věty první a části věty poslední před středníkem o. z.„ (n) ájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel“. 11. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že s ohledem na § 2053 o. z. žalovaná ke dni 26. 7. 2021 dlužila žalobkyni nájemné a zálohy nebo náklady na služby spojené nebo související s užíváním bytu zajišťované žalobkyní podle § 2251 odst. 1 věty první a části věty poslední před středníkem ve výši 20 298 kč a zavázala se je splatit ve splátkách podle § 1931 věty první o. z., které nesplnila. Žalobkyně ji proto vyzvala ke splnění celého dluhu ve lhůtě, kterou sama stanovila, podle § 1931 a § 1958 odst. 2 o. z. V řízení nevyšlo najevo, že by žalovaná uvedený dluh byť jen zčásti splnila. Soud proto žalobě zcela vyhověl a přiznal žalobkyni rovněž příslušenství pohledávky tvořené úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., neboť nesplacením peněžitého dluhu řádně a včas ve lhůtě stanovené žalobkyní se žalovaná dostala do prodlení, a tím jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni vedle jistiny dluhu rovněž úrok z prodlení ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 943,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 812 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 298 Kč sestávající z částky 1 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 940 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 720 Kč ve výši 1 411,20 Kč. 13. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.