ECLI: ECLI:CZ:OSPH09:2023:9.C.113.2022.6 Datum: 2023-01-04 Předmět: O zaplacení 12 597 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ ["peněžité plnění"]
O co šlo: O zaplacení 12 597 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 S)
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 12 597 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému byla ve dnech [anonymizováno 5 slov] a [datum] poskytnuta lékařská péče. Žalovaný nebyl účasten veřejného zdravotního pojištění, byl tak povinen nést náklady za poskytnutou péči z vlastních zdrojů. Žalovaný ničeho neuhradil ani na výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud se nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti, neboť žalovaný je státním občanem Arménské republiky. Soud dospěl k závěru, že je mezinárodně příslušným, a to dle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť závazek plynoucí ze smlouvy měl být splněn na území České republiky, nejedná se o věc, na kterou se vztahují ustanovení oddílu 3 až 7 citovaného nařízení, když mezi Českou republikou a Arménskou republikou není uzavřena žádná mezinárodní smlouva, která by mezinárodní pravomoc a příslušnost soudů toho kterého státu upravovala přednostně. Rozhodné právo bylo určeno v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, kdy rozhodným právem je právo české, neboť povinnost poskytnout plnění charakteristické pro smlouvu měla žalobkyně se sídlem v České republice.
4. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (č. l. 4 p.v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
5. Následně se soud zabýval tím, zda žaloba byla podána důvodně:
6. Žalovaný dne [datum] podstoupil u žalobkyně 2 vyšetření kvůli bolestem břicha, a to 17:19 hodin a 22:04 hodin. Žalovaný podstoupil mj. RTG vyšetření, EKG (ambulantní zpráva ze dne [datum]). Dne [datum] se k žalobkyni dostavil pro další vyšetření, podstoupil laboratorní vyšetření (ambulantní zpráva ze dne [datum]). Dne [datum] byl žalovaný u žalobkyně opětovně vyšetřen pro akutní bolesti žaludku, podstoupil infuzní terapii (ambulantní zpráva ze dne [datum]). Kvůli dalším bolestem se žalovaný k žalobkyni dostavil dne [datum], bylo provedeno RTG vyšetření a laboratorní vyšetření (ambulantní zpráva ze dne [datum]). Dne [datum] nebyly u žalovaného při gastroskopickém vyšetření žalobkyní zjištěny nálezy, které by odůvodňovaly jeho problémy. Žalovaný opětovně podstoupil laboratorní vyšetření (ambulantní zpráva ze dne [datum]). Naposledy byl žalovaný vyšetřen dne [datum] po jeho návratu ze zahraničí, byl mu proveden RTG, podstoupil infuzní terapii (ambulantní zpráva ze dne [datum]). Zdravotnické úkony, které žalobkyně při vyšetřeních žalovaného provedla, byly vyčísleny částkou 12 596,70 Kč (kumulace položek od 14. 8. 2019 do 6. 9. 2019). Dopisem ze dne 15. 4. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 12 597 Kč, když zdravotní pojištění u VZP žalovanému skončilo dne 30. 4. 2019 (dopis ze dne 15. 4. 2020 včetně kumulace položek od 14. 8. 2019 do 6. 9. 2019, dodejka). K úhradě byl žalovaný opětovně vyzván dopisem ze dne 24. 6. 2020 (dopis ze dne 24. 6. 2020 včetně kumulace položek od 14. 8. 2019 do 6. 9. 2019, dodejka).
7. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně.
8. Podle § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle § 2636 odst. 2 o.z. příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.
9. Podle § 2637 o.z. péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. [příjmení] o zdraví však není činnost spočívající jen v prodeji nebo jiném převodu léků.
10. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen„ ZZS“), je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.
11. Podle § 2 odst. 2 písm. a) ZZS se zdravotními službami rozumí poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona zdravotnickými pracovníky, a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky, jsou-li tyto činnosti vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče.
12. Po skutkové stránce soud shledal, že žalovanému byla žalobkyní ve dnech 14. 8., 15. 8., 16. 8., 18. 8., 20. 8. a 6. 9. 2019 poskytnuta zdravotnická péče pro jeho zdravotní obtíže. Žalovaný nebyl účastníkem veřejného zdravotního pojištění, proto byl vyzván k úhradě částky 12 597 Kč, jakožto nákladů spojených se zdravotnickou péčí. Žalovaný ničeho neuhradil.
13. Mezi žalobkyní a žalovaným tak byly ve dnech [anonymizováno] až [datum] uzavřeny smlouvy o péči o zdraví (§ 2636 odst. 1 o.z.), na jejichž základě byly žalovanému poskytovány zdravotní služby spočívající v poskytování zdravotní péče (§ 2637 o.z., § 2 odst. 2 písm. a) ZZS). Jelikož žalovaný nebyl účasten veřejného zdravotního pojištění, byl povinen zaplatit cenu poskytnutých zdravotních služeb ve výši 12 597 Kč (§ 41 odst. 1 písm. c) ZZS, § 2636 odst. 2 OZ). Žalovaný však cenu poskytnutých zdravotních služeb neuhradil. Soud proto žalobě výrokem I zcela vyhověl, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 597 Kč jako ceny poskytnutých zdravotních služeb (§ 41 odst. 1 písm. c) ZZS, § 2636 odst. 2 OZ). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžité pohledávky (§ 1970 o.z.), uložil soud žalovanému také povinnost zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
14. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by žalovaný byl zaměstnancem osoby, která má v ČR sídlo nebo trvalý pobyt či že by z jiného důvodu byl účastníkem veřejného zdravotního pojištění (§ 2 odst. 1 písm. a/, b/ zák. č. 48/1997 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2019). Ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno a prokázáno, že by dlužnou částku zaplatil.
15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady žalobkyně představuje soudní poplatek 1 000 Kč a dále paušální náhrada za 2 úkony (výzva, návrh ve věci podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.) v částce 100 Kč za úkon, když žalobkyně obdobné nároky uplatňuje na ustáleném vzoru, ve skutkově i právně obdobných případech, jejich předmětem je peněžité plnění, a v tomto případě hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), tj. 200 Kč Celkem soud na náhradě nákladů řízení žalobkyni přiznal 1 200 Kč a v souladu s § 149 odst. 3 o.s.ř. uložil žalovanému povinnost tuto částku uhradit žalobkyni.
16. Výrok o povinnosti žalobkyně k doplacení soudního poplatku se opírá o ust. § 4 odst. 1 písm. i/ zák. č. 549/1991 Sb., soudních poplatcích, v platném znění. V daném případě žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a na soudním poplatku zaplatila částku 800 Kč (pol. 2. bod 1. písm. b/ Sazebníku soudních poplatků, přílohy k zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění). Vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl soudem elektronický platební rozkaz vydán a soud pokračoval v řízení, pak dle pol. 2. bodu 2. Sazebníku soudních poplatků, byl žalobkyni doměřen poplatek do výše položky 1 (podle pol. 1. bodu 1. Sazebníku poplatků za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, je soudní poplatek 1 000 Kč), tj. byl doměřen soudní poplatek ve výši 200 Kč Soudní poplatek je žalobkyně povinna uhradit na účet zdejšího soudu [číslo] [variabilní symbol].
17. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.