9 C 235/2022-48 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 97 650 Kč spolu s úrokem z této částky od 26. 11. 2020 do zaplacení a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem Hlavního města Prahy na základě ust. § 59 odst. 2 písm. i) zák. č. 131/2000 Sb., o Hlavním městě Praze, a ust. § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě Zřizovací listiny byla žalobkyně oprávněna Hlavním městem Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání. Dne 1. 10. 2020 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [registrační značka]. Vozidlo bylo umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní, kdy žalobkyně se snažila žalovaného opakovaně kontaktovat. Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobkyní stanovilo příslušné nařízení Hlavního města Prahy, ve znění ke dni odtahu. Parkovné bylo počítáno za každý započatý den vždy dle příslušného nařízení, které je v tento den platné a účinné. Žalobkyně se pokusila o kontakt se žalovaným a vyzval jej k úhradě dlužné částky. Dluh žalovaného je tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 750 Kč za první tři dny parkování, částkou 70 800 Kč za dalších 177 dní parkování a částkou 23 850 Kč za parkování od 181. dne do 26. 7. 2022, celkem 97 650 Kč. 2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 14. 11. 2022, č. j. 9 C 235/2022 - 24, soud jmenoval v souladu s § 29 odst. 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“), žalovanému opatrovníka pro řízení z řad advokátů. Opatrovník žalovaného se vyjádřil tak, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaný byl provozovatelem motorového vozidla [registrační značka], že by jej informovala o odtažení vozidla a vyzvala jej k zaplacení ceny za nucený odtah a parkovaného. Namítala, že žalobkyně neměla nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky 97 650 Kč od 26. 11. 2020, neboť k 26. 10. 2020 dluh žalovaného byl ve výši pouze několika tisíc korun. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Z protokolu o odtahu vozidla soud zjistil, že dne 1. 10. 2020 ve 12:00 hodin, v ulici [ulice a číslo], došlo z rozhodnutí strážníka městské policie k odtahu vozidla 4A71951, tovární značka [příjmení], a to na základě ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. Vozidlo bylo umístěno na parkovišti K1 ve 12:20 hodin. 5. Z úplného znění zřizovací listiny příspěvkové organizace [anonymizována dvě slova] hlavního města soud zjistil, že žalobkyně byla mj. založena pro zajišťování přemisťování nalezených a opuštěných vozidel předaných Magistrátu hl. m. Prahy, včetně jejich hlídání a zajišťování prodeje odtažených vozidel, a dále k výkonu oprávnění hl. m. Prahy jako vlastníka komunikace spočívající v odstranění silničních vozidel za účelem a k naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, jejich hlídání a výkon oprávnění směřující k jejich prodeji, a k provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie hl. m. Prahy a policistů ČR, včetně jejich hlídání. 6. Z nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti soud zjistil, že maximální cena za jeden nucený odtah vozidla činí 1 900 Kč (§ 2 odst. 1 písm. a) nařízení). Maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí za první až třetí i jen započatý den 250 Kč / den (§ 2 odst. 3 písm. a) nařízení), od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč / den (§ 2 odst. 3 písm. b) nařízení), a od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč / den (§ 2 odst. 3 písm. c) nařízení). 7. Z karty vozidla [registrační značka] soud zjistil, že provozovatelem a vlastníkem vozidla [registrační značka], tovární značka [příjmení], model Focus, je od 21. 4. 2020 žalovaný. 8. Z oznámení o odtahu vozidla, výzvy k převzetí vozidla ze dne 19. 11. 2020 včetně dodejky soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k vyzvednutí vozidla [registrační značka], které bylo dne 1. 10. 2020 žalobkyní odtaženo. Žalovaný byl poučen o tom, kdy a kde si může vozidlo vyzvednout, a současně byl poučen o povinnosti uhradit cenu za odtah a střežení vozidla na parkovišti podle nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy. Žalovaný byl poučen o tom, jak dochází k výpočtu celkové dlužné částky a jak měl úhradu provést. Žalovaný byl dále poučen o možném vymáhání dlužné částky žalobou. Výzva byla vhozena do schránky žalovaného dne 24. 11. 2020. 9. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 14. 1. 2021 včetně dodejky soud zjistil, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dlužné částky za odtah vozidla [registrační značka]. Ke dni 14. 1. 2021 činil dluh žalovaného 43 850 Kč bez příslušenství, 44 387,65 Kč s příslušenstvím. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu s tím, že nebude-li částka uhrazena, bude dluh vymáhán žalobou. Výzva byla vhozena do schránky žalovaného 20. 1. 2021. 10. Ze sdělení Hlavního města Prahy ze dne 7. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem vozidla [registrační značka], které je evidováno jako provozované. 11. Po takto provedeném dokazování soud shledal, že žaloba je částečně důvodná. 12. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalobkyně na pokyn strážníka městské policie v rámci svého oprávnění provedla dne 1. 10. 2020 odtah vozidla [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný, na jí provozované parkoviště. Žalovaný byl povinen vozidlo převzít a uhradit cenu za odtah 1 900 Kč a dále cenu za služby parkoviště, kde bylo vozidlo umístěno, a to až do doby, kdy si vozidlo vyzvedl. Cena služby parkoviště a cena odtahu byla určena nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, s jejich výší byl žalovaný seznámen. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k tomu, aby vozidlo vyzvedl a uhradil cenu za odtah a služeb parkoviště. Žalovaný neuhradil ničeho. 13. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen„ ZPK“), § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), § 2 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (dále jen„ nařízení“). 14. Žalobkyně na pokyn strážníka městské policie dne 1. 10. 2020 odtáhla vozidlo [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný, a které neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti (§ 27 odst. 5 věta před středníkem ZPK). Žalobkyně vozidlo odtáhla a umístila na jím provozovaném parkovišti; náklady za odtah vozidla [registrační značka] byl povinen hradit žalovaný, jako jeho provozovatel (§ 27 odst. 5 věta za středníkem ZPK). Vozidlo bylo na parkovišti umístěno dne 1. 10. 2020 Cena za odtah byla 1 900 Kč (§ 2 odst. 1 písm. a) nařízení). Cena za služby parkoviště byla za první až třetí i jen započatý den 250 Kč / den (§ 2 odst. 3 písm. a) nařízení), od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč / den (§ 2 odst. 3 písm. b) nařízení), a od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč / den (§ 2 odst. 3 písm. c) nařízení). 15. Žalovaný si vozidlo nevyzvedl, cenu za odtah a cenu za služby parkoviště neuhradil. Soud proto žalobě, co do jejího základu vyhověl, když žaloba byla důvodná (§ 27 odst. 5 ZPK), když k 22. 9. 2022 činil dluh žalovaného 97 650 Kč. 16. Nedůvodná byla žaloba v té části, kde se žalobkyně domáhala části příslušenství, když se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 OZ). Žalobkyně požadovala úhradu úroku z prodlení z částky 97 650 Kč od 26. 11. 2020. K 26. 11. 2020 však dluh žalovaného, resp. částka, kterou měl žalovaný uhradit, byla ve výši 23 850 Kč (1 900 Kč odtah + 750 Kč za první tři dny parkového + 21 200 Kč (53 dní x 400 Kč) za 4. až 56. parkovného včetně). 17. S ohledem na shora uvedené soud proto žalobu v té části, kde se žalobkyně domáhala úroku ve výši z prodlení (§ 1968 a § 1970 OZ) ve výši 8,25 % z částky 73 800 Kč za dobu od 26. 11. 2020 do 22. 09. 2022 zamítl, když do prodlení s úhradou této částky se žalovaný dostal až od 23. 9. 2022; ve zbylé části příslušenství soud žalobě vyhověl. Splatnost částek nastala vždy v den následující po dni, který nastal po dni, kdy byly výzvy žalobkyně vhozeny do schránky žalovaného. 18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části. Náhradu nákladů žalobkyně tvoří soudní poplatek 4 883 Kč, z části paušální náhrada nezastoupeného účastníka a z části odměna advokáta. Paušální náhradu nezastoupeného účastníka soud přiznal žalobkyni za 2 úkony (výzva, podání žaloby podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.) v částce 300 Kč