98 C 144/2023-58 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 98 C 144/2023 - 55 byl dne 09.11.2023 vyhlášen rozsudek, kterým bylo rozhodnuto ve věci. 2. Při vyhotovení rozsudku došlo ke zbytečné, viditelné a banální chybě, která se se týká jak výroku I., tak výroku II. a také i odůvodnění, když je na první pohled zřejmé, že soud zaměnil písemné vyhotovení rozsudku účastníků s písemným rozsudkem jiných účastníků. Krátce řečeno, účastníkům rozeslal jiný rozsudek. 3. Protože jde o zřejmou nesprávnost, patrnou z porovnání výroku rozsudku s jeho odůvodněním, tak byla podle § 164 o. s. ř. provedena soudem oprava tímto opravným usnesením: 4. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal částky 1 033 755 Kč a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný 1) byl v pozici dlužníka, žalovaný 2) k dluhu žalovaného 1) přistoupil a stal se tak solidárním dlužníkem a žalobce je v pozici věřitele, pro postoupení pohledávky od původního věřitele. K podstatě žalovaného dluhu pak uvedl, že žalovaný dluh je nesplacený úvěr ze smlouvy o úvěru [číslo] – 4 ve výši 1 050 000 Kč úročený 16% p.a., splatných po 240 splátkách do [datum], který žalovaný 1) však nesplácel od [datum], takže dluží žalovanou částku, což je jistina a smluvený úrok, když žaluje i zákonný úrok z prodlení. 5. Usnesením ze dne 21.06.2023 č.j. 98 C 144/2023 - 34 zdejší soud žalovanému 1), i žalovanému 2) - každému zvlášť uložil, aby se ve lhůtě 30ti dnů od doručení usnesení ve věci písemně vyjádřil (dle § 114 b) odst. 1 o.s.ř. a 1), 2) a 3), když usnesení bylo žalovaným doručováno do vlastních rukou - každému zvlášť. 6. Žalovaný 1) se avšak do dne uplynutí lhůty vůbec nevyjádřil. 7. Žalovanému 2) se doručení do vlastních rukou nepodařilo uskutečnit. 8. Soud vyšel z normativní situace (NS ČR 20 Cdo 2080/2008, 32 Odo 529/2003, 20 Cdo 1050/2000, 22 Cdo 3753/2019, 28 Cdo 3952/2013) a dne 31.08.2023 vydal částečný rozsudek ohledně žalovaného 1) (§ 114 b) odst. 5 o.s.ř.), protože ten ničím nesignalizoval svůj zájem o projednání věci za své účasti (ÚS ČR I.ÚS 1024/15, I.ÚS 1261/15) a žalobě soud vůči žalovanému 1) vyhověl, když o náhradě nákladů řízení částečným rozsudkem nerozhodl. 9. Krátce řečeno, právní moci částečného rozsudku vůči žalovanému 1), soud nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal žalovaného 2) i žalobce (NS ČR 32 Odo 529/2003). 10. Žalovaný 2), zastoupený obecným zmocněncem - žalovaným 1) dle plné moci s úředně ověřeným podpisem žalovaného 2), nárok uplatněný žalobou na ústním jednání uznal v plném rozsahu, tedy co do důvodu i výše, což také písemně soudu potvrdil na příloze protokolu o ústním jednání. Dále uvedl, že dluh zaplatí obecný zmocněnec, že žalovaní jsou rozvedeni sedm let, ale i tak všechny finanční záležitosti řeší on sám, za žalovaného 2), že peníze může zajistit, ale v delší lhůtě např. do konce roku. 11. Žalobce na místě s návrhem žalovaného 2) ohledně delší pariční lhůty souhlasil. 12. Dle § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. 13. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že žalovaný nárok, žalovaný uznal, a v daném případě se nejedná o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o.s.ř. a § 153a odst. 2 o.s.ř.). 14. Soud zabýval aktivní legitimací žalobce, když žalovanou pohledávku získal podle smlouvy o postoupení pohledávky, a která se dle skutkových tvrzní v ničem nepříčí normativní situaci (§ 1879 OZ). 15. Podle obsahu žaloby se žalobce domáhá zaplacení žalované částky z titulu práva z nevráceného úvěru (§ 2395 OZ). Dále ze žaloby vyplývá, že věřitel pro neplnění smluvních ujednání žalovaným 2), žalovaného 2) vyzval k jeho úplnému splacení úvěru, a proto žalovaný 2) žalobci dluží žalovanou částku vč. úroků, a pak i zákonný úrok z prodlení (§1958, 1970 OZ). Z těchto důvodů soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch, protože soud dosud nerozhodl o náhradě nákladů řízení, tak nyní rozhodl jak o nákladech řízení žalobce vůči žalovanému 1) tak také i o nákladech řízení žalobce vůči žalovanému 2). Žalobci tedy náleží náhrada nákladů řízení, které vyplynula ze soudního spisu, když cestovného a náhrady za promeškaný čas se žalobce sám vzdal, takže tedy jednak 51 688 Kč, jako úhrada soudního poplatku za návrh ve věci samé (podle Sazebníku soudních poplatků v zákoně č. 549/1991 Sb.) a pak odměna advokáta za jeden úkon právní služby stanovený zákonem (§ 7, § 8 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.) za právní úkony dle soudního spisu (§ 11 písm. a) - převzetí zastoupení, d) - sepis žaloby g) účast na ústním jednání - § 13 odst. 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.), a nakonec odměna advokáta za polovinu úkonu právní služby - za zaslání předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř. (§ 11 odst. 2 písm. h) jednoduchá výzva každému ze žalovaných, která ovšem je stejného znění, a to výzva k plnění vyhl. č. 177/1996 Sb. ze dne [datum] – č.l.23, 25 OS v [obec] 10 C 131/2020) se 4 režijními paušály za každý úkon právní služby po 300 Kč - § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. totiž spojuje paušál jen s celým úkonem právní služby, takže dojde-li k poskytnutí byť jen polovičního úkonu právní služby musí tomu odpovídat zase jen celý paušál - podrženo a sečteno je 54 220 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovaným uložena povinnost náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 17. Při rozhodování o platební povinnosti žalovaného (§ 160 odst.1 o.s.ř.) soud zjistil, že je na místě určit delší lhůtu k plnění, když soud zásadně vycházel z oboustranné dohody účastníků.