98 C 269/2022-35 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne [anonymizováno] [datum] [rok], se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 7 120,57 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná dlužný nájem, zálohy na služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu. V žalobě dále uvedl, že uzavřel nájemní smlouvu č. [spisová značka] [číslo] [rok], se žalovanému, kterou mu jako pronajímatel pronajal byt [číslo] na adrese [adresa]. Podle nájemní smlouvy byl žalovaný povinen hradit nájem a zálohy za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu, a to řádně a včas – tedy do konce měsíce, na který se platí. Žalovaný však žalobci nezaplatil nájemné a zálohy ve výši 6 740 Kč - za měsíc za [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok], a protože žalovaný neplatil včas nájem a zálohy od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], tak je povinen zaplatit úrok z prodlení za prodlení, ke kterému v této době došlo, což je ke dni podání žaloby. Nic žalobce nezaplatili ani po té, co byl k tomu vyzván. 2. Dne [datum] žalobce soudu sdělil, že dne [datum] započetl na žalovaný dluh přeplatek z vyúčtování ve výši 5 282 Kč, takže 2 069,35 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 873 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Ačkoliv byl žalovaný řádně a včas předvolán k prvnímu k ústnímu jednání s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání, tak se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalované strany (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 4. Žalovaný je nájemcem bytu, který vlastní žalobce od roku [rok], takže je povinen i v roce [rok] a [rok] platit nájem společně se zálohami na služby do konce kalendářního měsíce, za který se platí, což soud zjistil ze smlouvy o nájmu ze dne [datum], z výpisu dluhu žalovaného u žalobce soud zjistil, že žalovaný dluží dva nájem nájmy a dvoje zálohy po 3 370 Kč měsíčně, a to za měsíce [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok]. Dále soud zjistil z této listiny, že žalovaný žalobci neplatil řádně a včas, takže od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] dluží na úrocích z prodlení 380,57 Kč, dne [datum] žalobce zaslal žalovanému výpověď z nájmu bytu. 5. Soud vyšel z toho, že žalobce byl pronajímatelem bytu, který pronajal žalovaným. Ačkoliv žalovaný byl dle nájemní smlouvy mimo jiné povinni řádně a včas platit nájemné a zálohy na služby poskytované v souvislosti s užíváním předmětného bytu (§ [číslo], § 2251 OZ), takto souvisle v roce 2021 až 2022 nečinil, proto ze jmenovaného důvodu dluží nájem a zálohy, které nezaplatil vůbec, ale dluží úroky z prodlení za opožděné platby nájmu a záloh na služby, a to za žalovanou dobu. Za situace, kdy skutkové okolnosti líčené v žalobě z pohledu hmotného práva jsou úplná a dále, protože byla prokázána, tak soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně. 6. Jestliže žalobce vzal žalobu v březnu částečně zpět, pro zápočet částky, na kterou žalobci vůči žalovanému teprve vznikne nárok v červenci, pak to bylo z procesního pohledu jeho rozhodnutí – snížit žalovaný nárok a stejně tak bylo i jeho rozhodnutí tento budoucí přeplatek započítat i na příslušenství, nikoliv jen na jistinu. Vzhledem k tomu, že začátek jednání dle § 118 o.s.ř. nastává až sdělením předmětu projednávané věci soudem účastníkům (US ČR III. ÚS 118/97), k čemuž v tomto řízení nedošlo, protože žalobce vzal žalobu částečně zpět, když ústní jednání bylo nařízeno až následně - tak soud tedy v souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobce řízení zastavil ve výroku I. rozsudku (§ 96 odst. 1, 2 o.s.ř), aniž by bylo nutné zjišťovat stanovisko strany žalované (§ 96 odst. 3, 4 o.s.ř.). 7. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. a II. tohoto rozsudku. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci úspěch, protože i zpětvzetí nebylo učiněno z procesního pohledu z jeho viny, (§ 146 odst. 2 o.s.ř.). Dále se soud zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Předně, soud zjistil, že žalobce je statutárním městem a tedy je povinen spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu, a proto na něm lze mimo jiné i žádat, aby byl žalobce schopen zajistit kvalifikované a racionální řešení své pravidelné agendy, mezi kterou jednoznačně patří i vymáhání dlužných nájmů, je dostatečně profesně personálně vybaven vlastním právním odborem (ÚS ČR II. ÚS 2396/09). A dále soud zjistil, že poté, co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky Náklady řízení tak byly tvořeny soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 1 089 Kč (čtyři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a), d), cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, částečné zpětveztí, předchozí výzva k plnění) s 21 % DPH. A dále odměnu právního zástupce ve výši 2 178 Kč (za účast na ústním jednání s režijním paušálem 300 Kč dle § 11 písm. g), § 13 odst. 3 cit vyhl.) včetně 21% DPH. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek [anonymizováno] vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je o 19,7% a služeb o 11,9%, což pro většinu obyvatel je citelná finanční změna k horšímu. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017).