98 C 69/2022-207 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému přispět na výživu žalobkyně částkou 35 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), dále zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 204 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a zaplatit státu soudní poplatek v částce 500 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 9, do tří dnů ode dne právní moci rozsudku (výrok III). 2. Takto rozhodl o žalobě došlé soudu prvního stupně dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném příspěvku na výživu neprovdané matky ve výši 5 000 Kč měsíčně od [anonymizováno] [rok] do [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci nebyli manželé a z jejich vztahu se dne [datum] narodila dcera [jméno]. Žalovaný je opustil dne [datum] a žalobkyni od té doby ničím nepřispívá. Žalobkyně od [anonymizováno] [rok] pracuje na základě dohody o provedení práce pro [právnická osoba], [anonymizováno] za 150 Kč za hodinu. Od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] čerpala rodičovskou dovolenou, s rodičovským příspěvkem 10 000 Kč měsíčně. Dodala, že bydlí v bytě, který vlastní společně se žalovaným. Její náklady na bydlení tvoří polovina záloh hrazených SVJ (do [datum] 2 129 Kč měsíčně a následně 4 650 Kč měsíčně). Žalovaný platí polovinu hypotéčního úvěru spojeného s bytem. Její výdaje, co by matky s dítětem jsou běžné. Žalovaný pracuje také pro [právnická osoba], [anonymizováno] s příjmem ve výši 54 000 Kč měsíčně a další příjmy mu plynou z pronájmu dalšího bytu, který vlastní. Dohodu se žalobkyní nebyl ochoten uzavřít. 3. Žalovaný nárok neuznal a žalobu navrhl zamítnout. Shodně uvedl, že je otcem nezletilé [jméno], a že ze společného bytu odešel [datum]. Pracuje v IT službách pro [právnická osoba] s příjmem 69 000 Kč měsíčně. Od [datum] do [anonymizováno] [rok] žil u rodičů, kterým platil 5 000 Kč za bydlení a jednou týdně nákup za 1 000 Kč, neboť se u nich stravoval. Od [anonymizováno] [rok] žije u své současné partnerky. V domě, kde vlastní byt společně se žalobkyní, vlastní další bytovou jednotku, kterou pronajímá a s níž je spojen hypotéční úvěr, který splácí po další 10 000 Kč měsíčně. Namítl však, že žalobkyně s dcerou užívá celý byt, který je ve spoluvlastnictví obou účastníků, přičemž žalobkyně neplatí žádné nájemné, pouze přispívá ½ na splátky hypotéky s bytem spojené. Dále žalobce zmínil, že v souvislosti s bytem, v němž žalobkyně bydlí platil od [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok] polovinu nákladů na elektřinu v bytě žalobkyně z měsíční zálohy 1 070 Kč, tedy celkem 1 605 Kč a polovinu ze zálohy spojené s užíváním bytu SVJ 4 650 Kč, celkem 6 975 Kč. Dále za internet 165 Kč měsíčně a daň z nemovitosti 227 Kč, polovinu každé splátky na hypotéku z celkové částky 12 621, 30 Kč měsíčně. Nezletilé přispívá na výživu částkou 3 500, resp. 7500 Kč měsíčně a žalobkyni 2 300 Kč měsíčně na domácnost. Současně hradí polovinu nákladů na provoz vozidla, které užívá žalobkyně ve výši 2 200 Kč měsíčně. Platí si dále osobní pojištění (1 902 Kč), lítačku (550 Kč), telefon (799 Kč) a [příjmení] [jméno] (200 Kč). Nadto dodal že za jídlo utrácí dalších 7 000 Kč. Dodal, že žalobkyni kupuje nezbytné věci, a že bez jeho vědomí odčerpala ze společného úvěrového účtu částku 69 956 Kč. 4. Soud prvního stupně vyšel ze shodných tvrzení, že žalobkyně a žalovaný jsou rodiči nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené [datum]. 5. Dále vyšel ze zjištění, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byla nezletilá [jméno] svěřena do péče žalobkyně a žalovanému uloženo platit výživné 7 000 Kč měsíčně, k rukám žalobkyně od [datum]. Žalovaný přispíval od [anonymizováno] [rok] na výživu nezletilé částkou 5 000 Kč. 6. K poměrům žalobkyně zjistil, že od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] pobírala dávky nemocenského pojištění v průměrné výši 32 316 Kč měsíčně. Před porodem byla zaměstnána ve [právnická osoba] [anonymizováno], kam se v [anonymizováno] [rok] vrátila na částečný pracovní úvazek, s průměrný čistým příjmem 9 623 Kč měsíčně. Od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] pobírala rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně a v [anonymizováno] [rok] jednorázový přídavek na dítě ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně je společně se žalovaným evidována jako spoluvlastník (každý id ½) bytové jednotky [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] na [list vlastnictví]. Splácela hypotéční úvěr spojený touto bytovou jednotkou po 25 242,60 Kč měsíčně. Platila zálohy za služby poskytované v souvislosti s užíváním jednotky, a to ve výši 3 421 Kč do června 2022 a ve výši 3 770 Kč od července 2022. Žalobkyně dále platila zálohy na elektřinu v březnu (500 Kč měsíčně) a od dubna do září 2021 (540 Kč měsíčně) a pojištění bytu (2 428 Kč). Žalobkyně přispěla žalovanému na leasingové splátky vozidla škoda [anonymizováno] v [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. Vozidlo užívala do [anonymizováno] [rok]. 7. K poměrům žalovaného zjistil, že od roku [rok] byl zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . Jeho průměrný čistý příjem v roce [rok] činil 67 319 Kč měsíčně. Od [datum] je zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno] . s průměrným čistý v roce [rok] ve výši 56 165,90 Kč. Jeho podnikatelská činnost v oboru pivovarnictví měla v roce [rok] záporný hospodářský výsledek. Od [anonymizováno] [rok] žil v rodinném domě své partnerky, které přispívá na domácnost částkou 2 000 Kč. Do té doby žil s rodiči, kterým přispíval částkou 5 000 Kč. Společně se žalobkyní je evidován jako spoluvlastník (každý id ½) bytové jednotky [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] na [list vlastnictví]. Žalovaný přispíval žalobkyni na splátky hypotéčního úvěru spojeného s bytovou jednotkou v období [anonymizováno] [rok] vždy ½, tj. částkou 12 621,30 Kč měsíčně. Žalovaný přispíval žalobkyni na služby spojené s užíváním bytové jednotky vždy ½, tj. 1 710,50 Kč měsíčně. V [anonymizováno] [rok] zaslal žalobkyni navíc 1 676 Kč a v květnu 567 Kč. Od [datum] do [datum] na zálohy již ničím nepřispěl. Na úhradu elektrické energie v této jednotce přispěl žalobkyni každý měsíc ½ a stejně tak na pojištění. Žalovaný je dále evidován jako vlastník bytové jednotky [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek]. Tuto jednotku pronajímá za 11 500 Kč měsíčně. Žalovaný je evidován jako vlastník vozidla [značka automobilu]. Od [datum] splácí leasingové splátky (4 390 Kč měsíčně) spojené s vozidlem. Dále je evidován jako vlastník vozidla [příjmení] [příjmení] 1,2. 8. Soud prvního stupně dodal, že žalovaný neunesl své břemeno důkazní ohledně tvrzení, že žalobkyně měla vybrat bez jeho vědomí ze společného hypotečního účtu 69 959,25 Kč, když toto tvrzení z výpisu z hypotéčního účtu nevyplývá a ani po poučení podle § 118a o. s. ř. žalovaný další důkazy neoznačil. 9. Po právní stránce aplikoval soud prvního stupně § 920 odst. 1 a 2 o. z. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2010, sp. zn 21 Cdo 459/2010 zdůraznil, že řízení o nároku o výživné neprovdané matky je typickým řízením sporným, pro které platí, že účastníci jsou povinni tvrdit všechny významné skutečnosti a plnit povinnost důkazní. Dovozoval, že smyslem výživného neprovdané matky je její finanční zajištění v mimořádné situaci spojené s mateřstvím, a jde tedy o kompenzaci výpadku příjmů na straně matky v období po porodu. Podotkl, že účelem výživného neprovdané matky není zajistit jí stejnou životní úroveň jakou má otec dítěte. 10. Dovodil, že na straně žalobkyně došlo k poklesu příjmů v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Po návratu do zaměstnání v období od [anonymizováno] [rok] (kdy žalovaný opustil společnou domácnost) do [anonymizováno] [rok] činil říjen 19 623 Kč měsíčně zatímco žalovaný měl od [anonymizováno] [rok] průměrný měsíční příjem ze zaměstnání 56 165, 90 Kč a dále k tomu z pronájmu bytu 11 500 Kč. Dosahoval tak 3,45 x vyšší měsíční příjem než žalobkyně. V době, kdy žalovaný se přestal podílet na úhradách záloh na služby zbývalo žalobkyni na útratu za pravidelnou stravu, ošacení nebo obutí a běžnou hygienu či společenské vyžití 4 577 Kč měsíčně, zatímco žalovanému, který se v období od [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok] přestal podílet na zálohách na služby, a začal také výhradně užívat vozidlo a také platit jeho leasingové splátky, zbylo na útratu za pravidelnou stravu, ošacení nebo obutí a běžnou hygienu 31 113 Kč a k tomu ještě 1 500 Kč měsíčně, které zbývaly po odečtení hypotéční splátky od příjmu z pronájmu. Dodal, že další náklady žalovaného nezohlednil, neboť je žalovaný neprokázal. S ohledem na zjištěný rozdíl v příjmech, k čemuž podotkl, že příjem žalovaného byl více než trojnásobně vyšší než příjem žalobkyně, a nákladech, považoval částku 5 000 Kč měsíčně za přiměřené výživné neprovdané matky. Dodal, že žalovaný si nepočínal jako řádný spoluvlastník, když nehradil od července do září zálohy na služby, spojené s užíváním bytu, a protože n