17 C 107/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne 25. 4. 2025 tvrdila, že s žalovanou dne 19. 12. 2023 uzavřela smlouvu o zápůjčce ve výši 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy účastníků pak byly obchodní podmínky žalobkyně. Takto poskytnutou zápůjčku se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 875 Kč do 18. 1. 2024. Součástí smlouvy bylo taktéž ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v případě prodlení žalované s úhradou dlužného plnění. Žalovaná však své povinnosti porušila, kdy zápůjčku ani poplatek za poskytnutí zápůjčky neuhradila řádně a včas. Žalobkyně žalovanou k úhradě dlužného plnění několikrát vyzvala, ta však zaplatila pouze 2 426 Kč, které žalobkyně započítala na úhradu dlužné smluvní pokuty, přičemž ani na základě žalobkyní učiněné předžalobní výzvy neuhradila žalovaná ničeho dalšího. Žalobkyně se proto podanou žalobou domáhá zaplacení celkem 30 469 Kč (tj. jistiny zápůjčky s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 24 875 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 594 Kč), jakož i úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 875 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná navrhla žalobu zcela zamítnout, vyjma případného nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 7 000 Kč, neboť žalobkyně dostatečně neprověřila úvěruschopnost žalované, kdy existovaly důvodné pochyby o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet, přičemž žalovaná také poukázala na výši sjednaných úroků, kteráž to je dle dostupné soudní judikatury v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná dále uvedla, že na splátkách zápůjčky zaplatila ve dvou splátkách celkem 13 000 Kč, které by měly být započteny na uhrazení dlužné jistiny.3. K jednání soudu se žalobkyně a její zástupce se nedostavili po včasné omluvě. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně (§ 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „OSŘ“).4. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění:5. Z listin označených jako „smlouva o zápůjčce a obchodní podmínky žalobkyně“ bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k právně relevantnímu jednání, jehož výsledkem byl závazek právní žalobkyně poskytnout žalovanému zápůjčku 20 000 Kč, čemuž odpovídal závazek žalované zápůjčku vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 875 Kč, a to do 18. 1. 2024. Součástí smlouvy bylo taktéž ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v případě prodlení žalované s úhradou dlužného plnění a ujednání o smluvních poplatcích, mimo jiné ujednání o nákladech za písemnou upomínku/výzvu k úhradě ve výši 500 Kč za zaslanou výzvu.6. Z listin označených jako „potvrzení o platbách ze dne 14. 9. 2022 a 19. 12. 2023“ bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením smlouvy učinila dne 14. 9. 2022 ověřovací platbu ve výši 1 Kč prostřednictvím svého účtu č. , č. účtu, . Dne 19. 12. 2023 pak byly žalované na týž platební účet poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč.7. Z listin označených jako „upomínky ze dnů 25. 3. 2024, 8. 4. 2024 a 2. 5. 2024“ bylo zjištěno, že žalobkyně učinila opakované výzvy k zaplacení sporné pohledávky. Nebylo však prokázáno, kdy a jakým způsobem byly tyto upomínky odeslány a doručeny žalované.8. Z listiny označené jako „předžalobní výzva ze dne 30. 1. 2025 včetně dokladů o odeslání“ bylo zjištěno, že žalobkyně učinila vůči žalované předžalobní výzvu k zaplacení dlužné pohledávky.9. Z listin označených jako „doklady o platbách ze dnů 17. 1. 2024 a 16. 2. 2024“ bylo zjištěno, že žalovaná ve dnech 17. 1. 2024 a 16. 2. 2024 uhradila ze svého platebního účtu č. , č. účtu, na platební účet žalobkyně č. , č. účtu, částky v celkové výši 13 000 Kč, a to 2 x 6 500 Kč, považované za splátku zápůjčky.10. Z listin označených jako „výpisy z účtu č. , č. účtu, za měsíce říjen a listopad 2023“ bylo zjištěno, že v obou měsících byl stav účtu žalované záporný, a to konkrétně v říjnu 2023 v záporném zůstatku 18 233,75 Kč a v měsíci listopadu v záporném zůstatku -13 920,78 Kč, přičemž v obou měsících byly na účet žalované vyplaceny jiné půjčky, ať už v podobě úvěru, či zápůjčky, v celkové výši 238 227 Kč.11. Na základě shora uvedených nesporných tvrzení účastníků, jakož i na základě provedených důkazních prostředků, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:12. Žalobkyně žalované převodem na účet č. , č. účtu, dne 19. 12. 2023 poskytla částku 20 000 Kč. Této transakci předcházelo jednání, jehož výsledkem bylo sepsání listiny označené jako „smlouva o zápůjčce ze dne 19. 12. 2023“. Obsahem uvedené listiny bylo ujednání o zápůjčce ve výši 20 000 Kč včetně poplatků za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 875 Kč, která měla být žalovanou vrácena do 18. 1. 2024.13. Dále pak byl v řízení učiněn závěr, že sepsání a podepsání uvedené listiny ze dne 19. 12. 2023 a poskytnutí částky 20 000 Kč žalované nepředcházelo posouzení schopnosti žalované splácet, když je oproti tomu prokázáno, že žalovanou v době sjednání zápůjčky tížila řada závazků, které nebyla schopná splácet.14. Uzavírá se proto, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného (k tomu viz dále). Účastníci se pak svou nepřítomností u jednání vzdali dobrodiní poučení soudu (§ 118a odst. 1, 3 OSŘ), tudíž soud dále vyšel z takto učiněného závěru o skutkovém stavu.15. Dále bylo prokázáno, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem 13 000 Kč.16. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“), jakož i speciální úpravu zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 257/2016 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013, dále jen „ZSÚ“).17. Na základě učiněných skutkových zjištění soud vztah účastníků nejprve posuzoval dle ustanovení smlouvy o smlouva o zápůjčce (§ 2395 a násl. OZ), přičemž bylo shledáno, že mezi účastníky bylo učiněno ujednání o tom, že žalobkyně (zapůjčitel) přenechá žalované (vydlužiteli) zastupitelnou věc (20 000 Kč) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Částka v uvedené výši byla žalobkyní poskytnuta v souladu s ujednání účastníků.18. Současně soud z úřední povinnosti zkoumal (§ 87 odst. 1 věta druhá ZSÚ), zda spotřebitelský úvěr byl právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut za splnění podmínky, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplynulo, že nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 věta druhá ZSÚ).19. V řízení však vyplynulo, že žalobkyně tuto svou povinnost nesplnila řádně, resp. ji plnila jednoznačně nedbale a zcela nedostatečně, což vede k jedinému možnému závěru, tedy že úvěrová smlouva je od počátku neplatná (§ 87 odst. 1 věta prvá ZSÚ).20. K tomuto soud jen dodává, že uvedený závěr mohl být žalobkyní zvrácen učiněným k tomuto nezbytných tvrzení, jakož i označením a následným provedením relevantních důkazů, žalobkyně se však nedostavila k jednání soudu, čímž se vzdala dobrodiní veškerých výzev a poučení, které by jí jinak byla ze strany soudu poskytnuty (§ 118a odst. 1, 3 OSŘ).21. Na tomto základě soud nárok žalobkyně dále posuzoval dle úpravy dopadající na bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. OZ). Bylo pak shledáno, že žalovaná bez právního důvodu (z neplatné smlouvy) získala na úkor právní předchůdkyně žalobkyně majetkový prospěch (jistinu 20 000 Kč), pročež je povinna toto obohacení, to ponížené o plnění, které již bylo žalovanou poskytnuto (tj. o 13 000 Kč), vydat (§ 2991 odst. 1, 2 OZ). Vzhledem k tomu, že nárok žalobkyně je z titulu bezdůvodného obohacení, je třeba konstatovat, že s ohledem na absenci ujednání ohledně jeho splatnosti, zapříčiněnou neplatností smlouvy, nastala splatnost až s doručením žaloby (§ 1958 odst. 2 OZ) dne 5. 5. 2025, neboť ohledně byť jediné z výzev či upomínek nebylo prokázáno, že došlo k jejich doručení do rukou žalované. Se splněním této povinnosti se žalovaná ocitla v prodlení (§ 1968 OZ), pročež žalobkyně za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).22. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě částečně vyhověno (výrok ad I.), jakož i žaloba byla částečně zamítnuta (výrok ad II.)23. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad III.) ve věci z 23 % úspěšné žalobkyni, aby z 77 % úspěšné žalované zaplatila 108 Kč (§ 142 odst. 2 OSŘ). Při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud vyházel z toho, že předmětem řízení byla částka celkem 30 469 Kč. Žalobkyně byla úspěšnou co do částky 7 000 Kč, přičemž byla neúspěšnou co do částky 23 469 Kč. Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 OSŘ a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpi