17 C 197/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne 30. 5. 2025 tvrdila, že její právní předchůdkyně (, Anonymizováno, ) se žalovaným dne 18. 11. 2019 uzavřela smlouvu o úvěru ke kreditní kartě ve výši 50 000 Kč, Takto sjednaný úvěr se žalovaný zavázal vrátit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši odpovídající součtu příslušenství a sankcí přirostlých za zúčtovací období a 3 % z aktuální výše dlužné jistiny, nejméně částky 250 Kč, přičemž současně bylo sjednáno úročení úrokem ve výši 15 % ročně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když na základě žalovaným poskytnutých údajů, jakož i na základě údajů zjištěných lustrací žalovaného v evidencích dlužníků a insolvenčním rejstříku, zjistila, že žalovaný je schopen splnit sjednaný závazek. Úvěr v ujednané výši byl žalovanému poskytnut, avšak žalovaný své povinnosti neplnil řádně, když od 13. 8. 2024 neuhradil ničeho. Dluh žalovaného činí 37 748,77 Kč na jistině úvěru, smluvní úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 14. 8. 2024 do zaplacení, kapitalizované příslušenství za období ke dni 13. 8. 2024 ve výši 6 489,69 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z jistiny od 14. 8. 2024 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným pak byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 24. 7. 2024, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný nezaplatil ničeho ani na základě žalobkyní učiněné předžalobní výzvy. Žalobkyně se proto dlužných celkem 44 238,46 Kč, jakož i příslušných smluvních úroků a úroků z prodlení za období od 14. 8. 2024 do zaplacení, domáhá podanou žalobou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivním.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „OSŘ“).4. Z předložených listinných důkazů (žádost o vydání kreditní karty, všeobecné obchodníky podmínky, výpisy z kartového účtu, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva ze dne 28. 1. 2025 včetně dodejky), které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, soud shledal jako zcela důvěryhodné, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o skutkovém stavu:Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 18. 11. 2019 smlouvu o úvěru ke kreditní kartě ve výši 50 000 Kč. Takto sjednaný úvěr se žalovaný zavázal vrátit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši odpovídající součtu příslušenství a sankcí přirostlých za zúčtovací období a 3 % z aktuální výše dlužné jistiny, nejméně částky 250 Kč, přičemž současně bylo sjednáno úročení úrokem ve výši 15 % ročně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když na základě žalovanou poskytnutých údajů, jakož i na základě údajů zjištěných lustrací žalovaného v evidencích dlužníků, insolvenčním rejstřík a prověřováním pohybů na bankovním účtu žalovaného, zjistila, že žalovaný je schopen plnit sjednaný závazek. Úvěr v ujednané výši byl žalovanému poskytnut, avšak žalovaný své povinnosti neplnil řádně a když poslední splátku uhradil dne 13. 8. 2024. Dluh žalovaného činí 37 748,77 Kč na jistině úvěru, smluvní úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 14. 8. 2024 do zaplacení, kapitalizované příslušenství za období ke dni 13. 8. 2024 ve výši 6 489,69 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z jistiny od 14. 8. 2024 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným pak byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 24. 7. 2024, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 9. 8. 2024. Žalovaný nezaplatil ničeho ani na základě žalobkyní dne 28. 1. 2025 učiněné předžalobní výzvy.5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“), jakož i úpravu zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 256/2016 Sb., dále jen „ZSÚ). Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. OZ), přičemž žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečným způsobem posoudila a řádně vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného (§ 86 ZSÚ). Z této smlouvy byl úvěrující (žalobkyně) povinna poskytnout na požádání úvěrovanému (žalovaný) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, čemuž souvztažně odpovídá povinnost úvěrovaného (žalovaný) poskytnuté peněžní prostředky vrátit (§ 2395 OZ). Žalobkyně své povinnosti řádně splnila, avšak žalovaný nikoliv a úvěr řádně nevrátil, když poslední splátku úvěru uhradil dne 13. 8. 2024. Ode dne následujícího se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 OZ“), pročež žalobkyni za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.).7. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalovanému zaplatit žalobkyni 4 250,50 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 OSŘ). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, vykonal tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 1 750 Kč, tj. 2 * 700 Kč a 1 * 350 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá, § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 100 Kč za každý z uvedených úkonů úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 430,50 Kč (§ 137 odst. 3 OSŘ). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 1 770 Kč (§ 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku).8. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 OSŘ).