18 C 285/2021-547 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se svým návrhem z , datum, domáhala, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, k bytové jednotce číslo , Anonymizováno, – byt, vymezené v pozemcích parc.č. , Anonymizováno, – ostatní plocha, jiná plocha, o výměře 187 m2, a parc.č. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 374 m2, jejíž součástí je stavba , adresa, , čp. , Anonymizováno, , byt. dům, a parc.č. , Anonymizováno, – zahrada, o výměře 183 m2, jejíž součástí je spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na společných částech nemovitosti, jak zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , okres hl.m. , adresa, (dále jen „předmětné nemovitosti“) a tyto přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně a zároveň ji zavázal k úhradě vypořádacího podílu žalovanému. Svůj návrh odůvodnila tím, že účastníci jsou bývalými manželi, jejich manželství bylo uzavřeno dne , datum, , rozvedeno bylo rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Účastníci bytovou jednotku zakoupili proto, aby ji mohla užívat žalobkyně společně s dětmi účastníků, , Anonymizováno, a , jméno FO, , které jsou rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, svěřeny do střídavé péče účastníků. Předmětnou jednotku od května 2017 doposud tedy užívá výlučně žalobkyně, žalovaný ji nikdy neužíval a užívat nechtěl. Žalovaný bydlí v domě čp. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Žalobkyně navrhla před podáním žaloby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, a to za částku , částka, , žalovaný však s tímto nesouhlasil. Žalobkyně dále uvedla, že má zato, že jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele pro to, aby výše vypořádacího podílu, který bude žalobkyně povinna žalovanému uhradit, byla stanovena v částce nižší, než odpovídá ½ obvyklé ceny nemovitosti, neboť účastníci dne , datum, , tedy v době trvání jejich manželství, uzavřeli smlouvu o režimu oddělených jmění, a to ve formě notářského zápisu NZ , Anonymizováno, , N , Anonymizováno, . Dne , datum, pak uzavřeli smlouvu o vypořádání společného jmění manželů, na základě kterého žalobce obdržel více, než odpovídá jedné polovině hodnoty společného jmění manželů. S ohledem na to, že podíl žalobkyně byl zkrácen při vypořádání společného jmění manželů, žalobkyně má zato, že spravedlivé vypořádání mezi účastníky bude takové, kdy zkrácení podílu žalobkyně bude kompenzováno v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví.Žalovaný uvedl, že se domnívá, že v daném případě je nejlepším způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví společný prodej předmětných nemovitostí, na základě kterého žalobkyně získá finanční prostředky na zakoupení jiné nemovitosti, ve které bude bydlet. V případě, pokud bude žalobkyně trvat na přikázání předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, bude na ní, aby prokázala, že má dostatek finančních prostředků, aby žalovanému vyplatila jeho podíl.V průběhu řízení žalobkyně změnila své procesní stanovisko s tím, že navrhla prodej předmětných nemovitostí a rozdělení výtěžku z prodeje v poměru 50% pro každého z účastníků. Žalovaný s tímto návrhem při jednání soudu dne , datum, vyslovil souhlas.Soud v průběhu řízení provedl důkaz znaleckým posudkem ing. , Anonymizováno, , znaleckým posudkem ing. , Anonymizováno, , znaleckým posudkem a jeho doplněním ing. , Anonymizováno, a výslechem všech znalců.Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, žeúčastníci jsou bývalými manželi, jejich manželství bylo uzavřeno dne , datum, , rozvedeno bylo rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, každý v rozsahu 1 ideální ½ vzhledem k celku (shodná a nesporná tvrzení účastníků).znalec ing. , Anonymizováno, ocenil hodnotu předmětných nemovitostí ve znaleckém posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, částkou , částkaznalkyně ing. , Anonymizováno, ocenila hodnotu předmětných nemovitostí ve znaleckém posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, částkou , částka, .znalec ing. , Anonymizováno, ocenil hodnotu předmětných nemovitostí ve znaleckém posudku č. , č. účtu, ze dne , datum, částkou , částka, a v dodatku č. , hodnota, znaleckého posudku č. , č. účtu, ze dne , datum, částkou , částka(citované znalecké posudky).Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.Dle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.Dle ust. § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.Dle ust. § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.V daném případě se žalobkyně podanou žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem s tím, aby tyto byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví a aby jí byla uložena povinnost vyplatit žalovanému vypořádací podíl, následně navrhla prodej předmětných nemovitostí. Na tomto místě soud uvádí, že soud není návrhem na vypořádání vázán, neboť občanský zákoník upravuje způsoby vypořádání tak, jak je uvedeno ve shora citovaných ustanoveních a to tak, že není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. S ohledem na to, že žalobkyně původně navrhovala, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví a účastníci se na hodnotě předmětných nemovitostí neshodli, nechal soud ve věci vyhotovit znalecký posudek k jejich ocenění a vzhledem k tomu, že rozdíl mezi hodnotou ocenění předmětných nemovitostí na základě žalovaným předloženého znaleckého posudku vyhotoveného ing. , Anonymizováno, (opatřeného doložkou dle ust. § 127a o.s.ř.) a na základě soudem zadaného znaleckého posudku vyhotoveného ing. , Anonymizováno, byl v řádu , částka, a ani výslechem znalců se takto zásadní rozdíl nepodařilo objasnit, nechal soud ve věci vyhotovit revizní znalecký posudek ing. , Anonymizováno, , který vyhotovil i dodatek posudku. Následně soud při svém rozhodnutí nevycházel ani z jednoho ze závěrů znaleckých posudků, neboť v průběhu řízení se účastníci shodli na tom, že dojde k prodeji předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě a výtěžek z prodeje bude mezi ně rozdělen rovným dílem.Soud tak při svém rozhodnutí vyšel z toho, že s ohledem na to, že předmětné nemovitosti tvoří bytovou jednotku, kterou nelze reálně rozdělit, žádný z účastníků neměl o přikázání předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví zájem, nařídil soud jejich prodej ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku pro každého z účastníků rovným dílem (výrok I. a II. rozsudku).Ve výroku III. rozsudku soud rozhodl o povinnosti účastníků zaplatit státu na účet zdejšího soudu znalečné v celkové výši , částka, , a to při zohlednění záloh, které každý z účastníků v průběhu řízení uhradil. Žalobkyně uhradila na zálohách na znalecké posudky celkem , částka, (č.l. 38 a 173), žalovaný uhradil na zálohách na znalecké posudky celkem , částka, (č.l. 172 a 391). Z těchto uhrazených záloh bylo proplaceno znalečné ing. , Anonymizováno, a ing. , Anonymizováno, . S ohledem na to, že znalečné bylo znalcům přiznáno ve vyšší částce, než kolik bylo účastníky na zálohách zaplaceno, tj. zaplacené zálohy nepostačovaly na úhradu znalečného, bylo zbylé znalečné v celkové výši , částka, uhrazeno ze státního rozpočtu a účastníky tak stíhá povinnost k jeho zaplacení (ust. § 148 odst. 1 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků ani netvrdil a tím méně prokázal, že by u něj byly splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, uložil soud oběma účastníkům povinnost k úhradě ½ státem placeného znalečného (, částka, : 2 = , částka, ). Na tomto místě soud uvádí, že nemohl při svém rozhodnutí o uložení povinnosti účastníkům uhradit státem zaplacené znalečné, zohlednit námitku právní zástupkyně žalovaného týkající se toho, že by soud neměl účastníkům uložit povi