67 C 144/2025-58 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 4. 2025, ve znění doplnění k výzvě soudu dne 4. 7. 2025 a dne 23. 7. 2025, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 35 576,01 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Argumentovala tím, že jí byla postoupena pohledávka ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), která byla uzavřena dne 23. 11. 2021 mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě Smlouvy byl žalované poskytnut v den uzavření Smlouvy v hotovosti úvěr ve výši 30 000 Kč, který se zavázala splatit spolu s pevným úrokem ve výši 1 522 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 14 700 Kč, poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 154 Kč a poplatkem za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště (inkasním poplatkem) ve výši 5 400 Kč. Celkovou částku ve výši 55 776 Kč, která sestává z poskytnuté jistiny, pevného úroku a všech smluvených poplatků se žalovaná zavázala uhradit ve 14měsíčních splátkách po 3 984 Kč s tím, že poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne 23. 1. 2023. Žalovaná po dobu trvání smluvního vztahu nehradila své splátky řádně a včas. Žalovaná uhradila celkem 35 200 Kč, přičemž v souladu se Smlouvou bylo započteno na jistinu 18 395,98 Kč (zbývá uhradit 11 604,02 Kč), na pevný úrok 1 212,30 Kč (nedoplatek 309,70 Kč), na poplatek za poskytnutí úvěru 9 450 Kč (nedoplatek 5 250 Kč), na poplatek za administrativní činnost 2 670,28 Kč (nedoplatek 1 483,72 Kč) a na inkasní poplatek 3 471,44 Kč (nedoplatek 1 928,56 Kč). Žalovaná je tak v prodlení s uhrazením částky ve výši 20 576 Kč (55 776 Kč – 35 200 Kč), kterou žalobkyně požaduje spolu se smluvní pokutou vyčíslenou k 17. 7. 2024 ve výši 15 000 Kč (0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení). Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 1 492,94 Kč (8 % ročně z dlužné části jistiny ve výši 11 604,02 Kč za období od 24. 1. 2023 do 1. 9. 2024) a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 873,98 Kč (15 % ročně z částky ve výši 11 913,72 Kč, která sestává z dlužné části jistiny ve výši 11 604,02 Kč a pevného úroku ve výši 309,70 Kč, a to za období od 24. 1. 2023 do 1. 9. 2024). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou doporučeně dne 24. 1. 2025, přesto ze strany žalované nebylo uhrazeno ničeho.2. Žalovaná podala dne 26. 5. 2025 blanketní odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu. Přestože v něm uvedla, že vyjádření k odporu zašle následně elektronickou formou, ani ke dni rozhodování soudu tak neučinila.3. Podáním ze dne 3. 7. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 526,41 Kč na kapitalizovaném úroku z úvěru za období od 24. 1. 2023 do 1. 9. 2024, a co do částky 966,11 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení za období od 24. 1. 2023 do 1. 9. 2024. Tento dispozitivní úkon žalobkyně učinila ještě před prvním jednáním ve věci, nebylo proto třeba v této fázi řízení zjišťovat stanovisko žalované k němu, a soud postupem podle § 96 odst. 2 o.s.ř. rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.4. K jednání soudu nařízenému na 6. 11. 2025 se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Den před jednáním pouze zaslala prostřednictvím e-mailové adresy bez připojeného elektronického podpisu omluvu z důvodu nemoci, přičemž tvrzený důvod neúčasti nijak neprokázala. Ve stejném duchu žalovaná postupovala i v případě jednání, které soud nařídil již na den 18. 9. 2025. Soud proto dospěl k závěru, že na jednání žalované lze nahlížet jako na jednání obstrukční s cílem oddálit rozhodnutí ve věci samé. Zohlednil rovněž, že se žalovaná k výzvě soudu (usnesení ze dne 7. 7. 2025, č. j. , spisová značka, ) dosud k žalobě nevyjádřila a svůj blanketní odpor ze dne 26. 5. 2025 neodůvodnila. S ohledem na uvedené soud neshledal důvod pro další odročení jednání přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení a ve věci jednal ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalované.5. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:6. Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 11. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla téhož dne žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 1 522 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, s náklady na vyhotovení úvěru ve výši 4 154 Kč a inkasním poplatkem ve výši 5 400 Kč. Celkovou částku ve výši 55 776 Kč se žalovaná zavázala zaplatit ve 14 hotovostních splátkách po 3 984 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu Smlouvy a každá další splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Přílohou č. , hodnota, Smlouvy byl předpis splátek (Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 11. 2021, její Příloha č. , hodnota, – předpis splátek, Žádost o úvěr ze dne 23. 11. 2021).7. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, tedy její schopnost splácet sjednané splátky úvěru tím, že si vyžádala pracovní smlouvu a výplatní pásky žalované za období předcházející uzavření Smlouvy. Bylo zjištěno, že žalovaná v rozhodné době byla zaměstnána na pracovní pozici řidič autobusu u , právnická osoba, s čistým příjmem za měsíc srpen 2021 ve výši 39 887 Kč, za měsíc září 2021 ve výši 39 322 Kč a za měsíc říjen 2021 ve výši 39 473 Kč. Dále bylo vycházeno z předložených výpisů z účtu žalované, z údajů uvedených ve veřejných registrech SOLUS, NRKI, insolvenční rejstřík (Pracovní smlouva žalované ze dne 22. 1. 2020, kopie výplatních pásek žalované za měsíce srpen, září a říjen 2021, výpisy z uvedených registrů).8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., na žalobkyni pohledávku za žalovanou. Ke dni zaplacení úplaty došlo ve smyslu čl. 5 k přechodu vlastnického práva k převáděným pohledávkám z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Podmínka zaplacení ceny za převáděné pohledávky byla splněna dne 25. 10. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne 11. 11. 2024 (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2024 a její Příloha č. , hodnota, – Seznam pohledávek v listinné podobě, kdy pohledávka za žalovanou je pod pořadovým číslem , hodnota, , Potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 29. 10. 2024, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 11. 2024).9. K zaplacení dlužné částky ve výši 42 529,15 Kč byla žalovaná vyzvána právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 24. 1. 2025 (Předžalobní výzva ze dne 24. 1. 2025, Podací lístek z téhož data).10. Soud dokazování doplnil ve smyslu § 120 odst. 2 o. s. ř. o dotaz na zaměstnavatele žalované , právnická osoba, a zjistil, že pracovní poměr žalované byl sjednán na dobu neurčitou od 1. 2. 2020 (Odpověď zaměstnavatele žalované).11. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když další důkazy nebyly žalobkyní předloženy a žalovaná zůstala po celou dobu řízení procesně nečinná. Pokud soud v řízení provedl dokazování důkazy dalšími, pak se jimi v odůvodnění svého rozhodnutí nezabývá, když z nich neučinil skutková zjištění pro rozhodnutí ve věci samé. Provedené důkazy hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.12. Soud danou věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, proto aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník /dále jen „o. z.“/). Vzhledem k datu uzavření smlouvy o úvěru na projednávanou věc dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).13. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.14. Podle § 86 odst. 1 citovaného zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele s