9 C 333/2025-16 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že je příspěvkovou organizací zřízenou , právnická osoba, . Dle zřizovací listiny, která stanovuje konkrétní činnosti vykonávané jednak v rámci hlavní činnosti jednak v rámci hospodářské (vedlejší) činnosti je povinen se řídit. Jednou z činností vykonávaných dle zřizovací listiny jsou odtahy vozidel nařízených Policií ČR a s tím související další činnost v podobě krátkodobého uskladnění takto odtažených vozidel v areálu žalobce, který byl za tímto účelem zřízen v , adresa, . Dne 3. 4. 2025 došlo k dopravní nehodě za účasti motorového vozidla , SPZ, , jež bylo v té době registrováno na žalovaného. Na základě pokynu Policií ČR, provedl žalobce odtah uvedeného vozidla na své odstavné parkoviště, kde bylo uskladněno v období od 4. 4. 2025 do 24. 5. 2025. Dne 24. 5. 2025 bylo předmětné vozidlo předáno , Anonymizováno, na jeho odstavné parkoviště na adresu , adresa, , , adresa, . Dluh žalovaného je tvořen částkou za uskladnění vozidla za období od 4. 4. 2025 do 24. 5. 2025 (, částka, /den), za odtah vozidla z místa nehody na odstavné parkoviště žalobce na , Anonymizováno, částkou , částka, a za odtah z odstavného parkoviště žalobce na odstavné parkoviště , Anonymizováno, částkou , částka, , celkem , částka, . Ceny za odtah a služby parkoviště jsou žalobcem účtovány podle nařízení hlavního města , adresa, , o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, novelizované Usnesením , Anonymizováno, , adresa, ze dne 22. 7. 2024. Cena za odtah z Veleslavína do Dubče je žalobcem účtována dle interní kalkulace žalobce. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem , Anonymizováno, , zabýval se soud nejprve otázkou mezinárodní pravomoci a rozhodného práva. Ve věci se jedná o neuhrazení částky za odtah vozidla a jeho uskladnění na hlídaném parkovišti, přičemž tyto nároky vyplývají přímo ze zákona. Soud má za to, že se v daném případě jedná o nárok nejblíže odpovídající náhradě škody ve výši nákladů určených právními předpisy. Proto svou mezinárodní pravomoc odvodil z článku čl. 49 odst. 1 a 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci publikovanou sdělením č. 123/2002 Sb. m. s., když ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody, došlo na území České republiky. Za dané situace je tak zdejší soud nadán mezinárodní pravomocí a rozhodným právem je právo české.4. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (č. l. 4 p.v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.5. Následně se soud zabýval tím, zda žaloba byla podána důvodně.6. Dne 3. dubna 2025 příslušník , právnická osoba, rozhodl o zajištění vozidla , SPZ, (dále též „vozidlo , Anonymizováno, “), neboť bylo překážkou provozu na pozemních komunikacích podle § 45 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále též „ZPPK“). Vozidlo řídil žalovaný, k jehož odtažení na adresu , adresa, , došlo prostřednictvím žalobce (předávací protokol vozidla ze dne 3. 4. 2025). Jedná se o jednu z činností žalobce vymezených zřizovací listinou (zřizovací listina). Dopisem ze dne 7. 4. 2025 byl žalovaný vyzván k vyzvednutí vozidla , Anonymizováno, , přičemž byl poučen o povinnosti uhradit náklady za jeho odtah a uskladnění (dopis ze dne 7. 4. 2025, vrácená obálka, dodejka). Dne 8. 4. 2025 si žalovaný u žalobce vyzvedl věci (doklady) z vozidla , Anonymizováno, (příloha č. , hodnota, k č. j. , Anonymizováno7. Vozidlo , Anonymizováno, bylo následně předáno , Anonymizováno, (zápis o předání zajištěného vozidla) dne 28. 5. 2025 na adresu , adresa, (protokol o převzetí vozidla od nálezce a jeho předání na odstavnou plochu). Náklady za předání činily , částka, [cena za dopravu (převoz vozidla , adresa, ) pro rok 2025]. Dopisem ze dne 11. 6. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky, přičemž byl upozorněn, že vozidlo , Anonymizováno, bylo předáno na odstavné parkoviště , Anonymizováno, na adrese , adresa, , , adresa, (dopis ze dne 11. 6. 2025, vrácená obálka, dodejka). Celková částka tedy činila , částka, za odtah a parkovné (listina „, Anonymizováno, “), a , částka, na úroku z prodlení (příloha č. , hodnota, – přehled pohledávek), konkrétně , částka, za odtah vozidla , Anonymizováno, na adresu , adresa, ; , částka, za jeho uskladnění od 4. 4. 2025 do 30. 4. 2025 (, částka, X 27 dní), přičemž tyto částky byly splatné k 16. 5. 2025 (faktura č. , hodnota, ); částka , částka, za jeho uskladnění od 1. 5. 2024 do 24. 5. 2025 (, částka, X 24 dní); částka , částka, za převoz do , Anonymizováno, , kdy tyto částky byly splatné k 9. 6. 2025 (faktura č. , hodnota, ). Částky byly vypočteny podle , Anonymizováno, města , adresa, ze dne 12. 2. 2013, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, jež bylo novelizováno nařízením , Anonymizováno, , kterým se mění nařízení č. , Anonymizováno, maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (citovaná nařízení, důvodová zpráva) podle usnesení , Anonymizováno, , adresa, ze dne 22. 7. 2024 (citované usnesení).8. Na základě shora provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, ze kterého vyplývá, že vozidlo bylo na základě pokynu příslušníka policie žalobcem odtaženo do jeho areálu na adrese , adresa, , kde bylo od 4. 4. 2025 do 24. 5. 2025 umístěno; následně bylo převezeno do , Anonymizováno, do správy , Anonymizováno, Cena za odtah na adresu na , adresa, činila , částka, , uskladnění za dobu od 4. 4. 2025 do 24. 5. 2025 činí celkem , částka, , a za převoz do , Anonymizováno, celkem , částka, . Tyto částky žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.9. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 45 odst. 4 ZPPK, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), § 2 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ve , Anonymizováno, , kterým se mění nařízení č. 2/2013 Sb. , Anonymizováno, , o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (dále jen „novelizované nařízení“).10. Ve věci nebylo fakticky sporu, že k odtažení vozidla , Anonymizováno, došlo na základě pokynu příslušníka policie žalobcem (§ 45 odst. 4 ZPPK), neboť vozidlo , Anonymizováno, tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích; s ohledem na tuto skutečnost, jelikož to žalovaný sám neučinil, vozidlo odtáhl žalobce a na žalovaném tak bylo nést náklady s tím spojené (§ 45 odst. 4 ZPPK), neboť byl jeho provozovatelem [§ 2 písm. b) ZPPK].11. Cena za odtah byla , částka, [§ 2 odst. 1 písm. a) novelizovaného nařízení]. Cena služby parkoviště byla , částka, za den [§ 2 odst. 3 písm. a) novelizovaného nařízení]. Oba tyto náklady je nutno považovat za náklady ve smyslu § 45 odst. 4 ZPPK, k jejichž úhradě je žalovaný povinen. Žalovaný si vozidlo , Anonymizováno, nevyzvedl, přestože o to byl upomínán. Vozidlo , Anonymizováno, bylo tedy následně převzato , Anonymizováno, , Anonymizováno, a převezeno na parkoviště v Dubči, na což žalobce vynaložil náklady ve výši , částka, . I tato částka představuje náklad ve smyslu § 45 odst. 4 ZPPK, který jde k tíži žalovaného. Žalovaný však přes opakované upomínky ničeho neuhradil. Soud proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému zaplatit částku , částka, (§ 45 odst. 4 ZPPK). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, uložil mu soud též povinnost k úhradě úroků z prodlení v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) vždy ode dne následujícího po dni splatnosti faktur č. , hodnota, a č. , hodnota, (§ 1970 o.z.).12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení zcela úspěšný. Náhradu nákladů žalobce tvoří soudní poplatek , částka, a paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka (vyhláška č. 254/2015 Sb., dále též „vyhláška“), za celkem , hodnota, úkony [výzva k plnění, podání žaloby podle § 1 odst. 1, 3 písm. a) vyhlášky] po , částka, (§ 2 odst. 1, 3 vyhlášky). Celkem soud žalobci přiznal , částka, a v souladu s § 149 odst. 3 o.s.ř. uložil žalovanému tuto částku uhradit žalobci. Soud doplňuje, že žalobce v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žádal náhradu za 3 úkony, avšak žádný třetí úkon nebyl soudu specifikován a není tedy zřejmé, jaký konkrétní úkon žalobce by úkonem odůvodňujícím náhradu dle vyhlášky mohl kromě zaslání výzvy k plnění a podání žaloby být.13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 vět