98 C 142/2025-30 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se svým návrhem ze dne , datum, domáhal, aby žalované byla uložena povinnost vyklizení bytu jak ve výroku I. tohoto rozsudku a vyklizený byt předat žalobci a dále, aby soud uložil žalované také vyklizení osob, které s ní byt užívají. Svoji žalobu odůvodnil, tak že pronajal žalované předmětný byt na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, na dobu určitou – do , datum, , když automatické prodloužení smlouvy bylo smlouvou vyloučeno. Žalovaná však od skočení smlouvy se žalobcem nijak nekomunikuje na výzvy nereaguje a zámek vstupních dveří do bytu je vyměněný. Proto tedy podává tuto žalobu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala zcela pasivní.3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci :4. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, , nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , vše zapsáno na LV , Anonymizováno, (tyto skutečnosti má soud za prokázané z č.l. 7).5. Žalovaná byla ode dne , datum, do , datum, nájemcem bytu č. , Anonymizováno, , nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, na adrese , adresa, , a to na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalobcem, když dohoda o prodloužení musí být výslovná, automatické prodloužení je výslovně vyloučeno, když oba dva tuto smlouvu vlastnoručně podepsali (tuto skutečnost má soud za prokázanou z článku 1.1., 2.1., 2.2. nájemní smlouvy, č.l.4).6. Žalovaná byla nájemcem i před , datum, , když žalobci dlužila část nájmu, takže účastníci se dohodli na úhradě dluhu do , datum, (tyto skutečnosti má soud za prokázané z dohody, oboustranně podepsané dne , datum, , č.l. 8).7. Žalobce žalovanou dne , datum, vyzval, aby byt vyklidila a také i odevzdala (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výzvy ze dne, včetně podacího lístku č.l.9, 10).8. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou (Ústavní soud sp. zn. I. ÚS 50/03).9. Soud vycházel z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali (Nejvyšší soud sp.zn., spisová značka, ).10. Podle § 2292 OZ, platí že nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.11. Podle § 2285 OZ, platí že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.12. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení na ústním jednání dle § 119a o.s.ř. žádná další tvrzení neměli a důkazní návrhy nečinili. Soud po důkazech nepátrá a vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny (Ústavní soud sp. zn. IV. ÚS 3681/18, Nejvyšší soud sp. zn. , spisová značka, ).13. Předně, ze skutkových zjištění jednoznačně vyplývá, že nebylo vyvráceno žalobní tvrzení, že žalovaná ke dni rozhodnutí soudu vyklizovaný byt žalobci neodevzdala a nevyklidila.14. Z provedených důkazů také jednoznačně vyplynulo, že nájemní smlouva byla uzavřena do konce roku 2024, dále že bylo mimo polemiku, že by mohlo dojít k automatickému prodloužení nájemní smlouvy po , datum, , protože obnovu nájmu účastníci v nájemní smlouvě vyloučili, a také že žalobce nečině nepřihlížel bezdůvodné fruktifikaci jeho bytu žalovanou, protože v dubnu 2025 žalovaná obdržela výzvu k vyklizení a k předání bytu. Krátce řečeno, nájem žalované zcela jistě skončil k , datum, , tudíž v době vydání rozhodnutí zdejšího soudu žalovaná již nebyla nájemcem, a proto tedy žalobce má právo na ochranu svého vlastnického práva (§ 1043 OZ) proti žalované, která do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, což vedlo soud k tomu, že rozhodl o povinnosti žalovaného předmětný byt vyklidit.15. Soud upravil žalobní návrh žalobce, tak aby jej mohl převzít do výroku I. rozsudku (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, ), protože není možné, aby soud ukládal rozsudkem konkrétní povinnosti jiné osobě, než je účastník – tedy je vyloučeno, aby soud uložil anonymní osobě (jak žalobce navrhoval), aby dotčený byt včetně svých věcí vyklidila a žalobci předala (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, ).16. Při rozhodování o lhůtě k vyklizení předmětného bytu žalovanou (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), soud zjistil, že není na místě tuto lhůtu prodloužit, resp. nebyly ani tvrzeny natož prokázány žádné okolnosti, které by soud vedly k jinému závěru.17. Ze všech shora uvedených důvodů soud rozhodl, tak jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku.18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobce byl ve svém nároku úspěšný. Vzhledem k důsledkům Ústavního nálezu Pl. ÚS 25/2012 soud nepřiznal náhradu nákladů řízení dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ale dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., takže odměnou advokáta, když tarifní hodnota věci je hodnota sporu (§ 9 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.). Odměna právního zástupce žalobce za jeden právní úkon je částka , částka, , a to i s režijním paušálem ve výši , částka, za každý úkon a také včetně 21 % DPH. Za níže uvedené úkony právní služby by byla odměna právního zástupce žalobce , částka, (§ 11 písm. a) - převzetí zastoupení, d) - sepis žaloby g) účast na ústním jednání, které nepřesáhlo dvě hodiny a dále odměna za polovinu úkonu právní služby – za zaslání předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř. (§ 11 odst. 2 písm. h) jednoduchá výzva k plnění vyhl. č. 177/1996 Sb., Okresní soud v Lounech sp.zn., spisová značka, ). Žádné jiné náklady, než které vyplývaly ze soudního spisu, prokázány nebyly, žalobce sám žádné další po poučení soudem netvrdil (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, , poučení na ústním jednání). V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost zaplatit náklady řízení, a to k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí ve výroku II. rozsudku nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. K odměně advokáta soud připočetl i zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., protože žádný důvod k jejímu prodlužení neviděl.