Obvodní soud pro Prahu 9 15 C 123/2026-18 – Náklady řízení

zaplacení částky 15.600,- Kč s přísl.

Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 26. 3. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 31. 1. 2025 s žalovaným uzavřela dohodu o uznání dluhu, kterou žalovaný uznal dluh na nájemném a na zálohách na služby ve výši 31 000 Kč a zavázal se jej uhradit v osmnácti měsíčních splátkách. Žalovaný však uhradil pouze šest splátek v celkové výši 15 400 Kč, tj. zbývající dluh činí 15 600 Kč. Tuto nesplacenou část dluhu žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy, kterou žalobkyně žalovanému v této věci zaslala. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení částky 15 600 Kč, představující nesplacenou část dluhu, a příslušenství, sestávajícího ze zákonného úroku z prodlení.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Pro úplnost soud dodává, že k uvedenému rozhodnutí přistoupil v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn.: 21 Cdo 1696/2005, tj. za situace, kdy dospěl k závěru, že skutkový stav věci byl na základě účastníky předložených listin náležitě zjištěn a všechny mezi účastníky sporné skutkové okolnosti, významné pro právní posouzení věci, byly v daném případě dostatečně prokázány. Soud nedospěl k závěru o nesplnění povinnosti tvrzení nebo neunesení důkazního břemene a mohl tak postupovat dle § 115a o. s. ř.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Jak vyplývá z předložené dohody o uznání dluhu ze dne 31. 1. 2025, žalovaný vůči žalobkyni uznal dluh ve výši 31 000 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a záloh na služby. Dle žalovaným nerozporovaných tvrzení žalobkyně žalovaný na tento dluh uhradil celkem částku ve výši 15 400 Kč. K úhradě dlužné částky ve výši 15 600 Kč byl žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne 16. 7. 2025.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše písemným prohlášením, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Z dohody o uznání dluhu ze dne 31. 1. 2025 soud zjistil, že žalovaný písemně uznal vůči žalobkyni dluh z neuhrazeného nájemného a záloh na služby co do důvodu i výše 31 000 Kč a zavázal se jej uhradit ve sjednaných splátkách. Dohoda proto vyvolala účinky uznání dluhu ve smyslu citovaného zákonného ustanovení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně ani obsah předložené dohody nijak nezpochybnil, a tedy netvrdil, že by uznaný dluh zanikl, byl uhrazen ve větším rozsahu nebo že by nebyl splatný. Soud proto vyšel z tvrzení žalobkyně, podle nichž žalovaný na uznaný dluh uhradil celkem 15 400 Kč a zbývá zaplatit 15 600 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil peněžitý dluh řádně a včas, dostal se do prodlení dle § 1968 o. z. a žalobkyni proto svědčí právo na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedenému soud nárok žalobkyně shledal důvodným, a proto mu v celém rozsahu vyhověl (výrok ad I).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 949,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 15 600 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 740 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 740 Kč za podání písemného návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 570 Kč ve výši 1 379,70 Kč (výrok ad II).