17 C 236/2025-31 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne 21. 5. 2025, ve znění doplnění žaloby ze dne 20. 11. 2025 a 16. 12. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 20 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že se žalovanou dne 23. 7. 2024 uzavřela elektronickou formou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě žalované poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč (čl. IV, bod 4.2. Smlouvy). Žalovaná se ve Smlouvě zavázala žalobkyni poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 000 Kč, splatných vždy k 15. dni každého měsíce. V čl. V, bod 5.4. Smlouvy si strany sjednaly náklady na upomínání ve výši 500 Kč za 1. a 2. upomínku. Žalovaná na splátkách uhradila celkem 16 000 Kč ve splátkách po 4 000 Kč ve dnech 13. 8. 2024, 11. 9. 2024, 13. 12. 2024 a 13. 12. 2024, dostala se však do prodlení se splátkou splatnou 15. 1. 2025, na zaslané upomínky, včetně předžalobní, nereagovala. Žalobou nárokovaná částka představuje jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč a dále za náklady na upomínání celkem 1 000 Kč (za 1. a 2. upomínku vždy 500 Kč). Žalobkyně úvěr zesplatnila dle čl. V, bod 5. 5. Smlouvy ke dni 21. 4. 2025. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a to dle dokumentace předané žalovanou (kopie OP, dalšího průkazu a kompletního výpisu z jejího bankovního účtu za poslední 3 měsíce), tak dle informací z externích zdrojů (ze systému SOLUS, Centrální evidence exekucí, lustrací v IŘ).2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani písemně, ani při jednání soudu dne 6. 2. 2026, kdy uvedla, že se k žalobě vyjádřit nechce.3. Z jednání soudu nařízeného na den 6. 2. 2026 se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce omluvila podáním zdejšímu soudu doručeným dne 8. 1. 2026, souhlasila však s tím, aby soud jednal a věc rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto jednal a rozhodoval ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v její nepřítomnosti.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:5. Z Exportu ze systému České národní banky ARAD ze dne 4. 2. 2026 byla soudem zjištěna průměrná úroková sazba v červenci 2024, kdy úroková sazba spotřebitelského úvěru činila 9,02 % ročně a RPSN 5,01 % (Export ze systému České národní banky ARAD ze dne 4. 2. 2026).6. Ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že tato byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne 23. 7. 2024. Žalobkyně žalované na základě této smlouvy poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Úvěr byl sjednán na dobu 12 měsíců s úrokovou sazbou 20 % měsíčně, RPSN činila 791,61 %, celková částka spotřebitelského úvěru ve výši 68 000 Kč (jistina ve výši 20 000 Kč + úrok v celkové výši 48 000 Kč) byla tedy splatná ke dni 15. 7. 2025. Výše splátky byla ujednána na 4 000 Kč měsíčně se splatností do 15. dne každého kalendářního měsíce. Doplňkové služby sjednány nebyly. Nedílnou součástí smlouvy byla Příloha č. 1- Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Z této přílohy soud zjistil v pasáži Základní informace o spotřebiteli, že žalovaná byla v době uzavření Smlouvy svobodná, bez vyživovací povinnosti, bez uvedeného nejvyššího dosaženého vzdělání. Příjem byl uveden 16 400 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč, náklady na potraviny a běžné zboží 0 Kč, finanční závazky 0 Kč a náklady na sázení a hazardní hry 0 Kč. Dále lustrací v Insolvenčním rejstříku žalobkyně zjistila, že se žalovaná „nenachází v procesu insolvence“, lustrací v Centrální evidenci exekucí, že proti žalované není vedena aktivní exekuce, z rejstříku SOLUS, že má žalovaná výbornou platební morálku (Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , Základní informace o spotřebiteli, Předsmluvní informace, Posouzení úvěruschopnosti žalované, výpisy z účtu žalované vedeného u ČSOB za období duben až červen 2024, výplatní pásky žalované, výpis z OR na žalobkyni včetně kopie občanského průkazu a kartičky zdravotní pojišťovny, výsledek lustrace žalované v registru SOLUS a výstup z insolvenčního rejstříku, , adresa, zpracování osobních údajů).7. Z Detailu pohybu – Bezhotovostní platby , právnická osoba, . soud zjistil, že žalované byla dne 24. 7. 2024 poskytnuta částka 20 000 Kč s poznámkou „, Anonymizováno, “ a „, Anonymizováno, “ (Detailem pohybu – Bezhotovostní platbou , právnická osoba, .). Z Detailu pohybu – okamžité příchozí platby soud zjistil, že žalovaná žalobkyni dne 23. 7. 2024 zaslala 1 Kč (Detailem pohybu – okamžitou příchozí platbou).8. Z Upomínky č. , hodnota, ze dne 20. 1. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla touto vyzvána k úhradě částky 4 500 Kč, tj. splátky ve výši 4 000 Kč + 500 Kč poplatek dle čl. V, bod 5.4. písm. a) Smlouvy (Upomínkou ze dne 20. 1. 2025).9. Z Upomínky č. , hodnota, ze dne 5. 2. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla touto vyzvána k úhradě částky 5 000 Kč, tj. splátky ve výši 4 000 Kč + 500 Kč +500 Kč dle čl. V., bod 5. 4. písm. a) a b) Smlouvy (Upomínkou ze dne 5. 2. 2025).10. Z Předžalobní výzvy ze dne 21. 4. 2025 soud zjistil, že dne 21. 4. 2025 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky 38 644,52 Kč nejpozději do 5. 5. 2025 (Předžalobní výzvou ze dne 21. 4. 2025 a podací lístek z téhož data).11. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalované na její žádost a v její prospěch peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se jí je zavázala vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem 20 % měsíčně, RPSN činilo 791,61 %. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkami, celkem uhradila 16 000 Kč. V období, kdy byla uzavřena smlouva o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou, tj. červenec 2024, činila průměrná úroková sazba u úvěru obdobného typu 9,02 % ročně a RPSN 5,01 %.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., na jejichž základě žalobkyně poskytla na žádost žalované a v její prospěch peněžní prostředky a v níž se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem vrátit. Zároveň však soud nemohl přehlédnout, že úroky z úvěru byly v případě smlouvy č. , hodnota, sjednány ve výši 20 % měsíčně a RPSN ve výši 791,61 %. Z přehledu ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy, tj. červenec 2024 byl běžný úrok u bankovních institucí pro spotřebitelské úvěry 9,02 % ročně a RPSN ve výši 5,01 %. Sjednaný úrok i RPSN tak tyto hodnoty několikanásobně převyšují. Soud tak dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je v obou případech rozporu s dobrými mravy (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004) a proto je dle § 580 odst. 1 o. z. absolutně neplatné. Jelikož se však jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a tedy celou smlouvu je třeba hodnotit jako absolutně neplatnou.14. Vzhledem k výše uvedenému závěru tak byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit pouze to, co si půjčila (§ 2993 o. z.), tj. 20 000 Kč, zároveň však ze žalobních tvrzení vyplynulo, že žalovaná před podáním žaloby uhradila celkem splátky ve výši 16 000 Kč. Z tohoto důvodu je žalovaná povinna žalobkyni vrátit to, oč se na její úkor obohatila, tedy částku 4 000 Kč (rozdíl mezi poskytnutými a uhrazenými finančními prostředky). Z důvodu prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení, jehož výše je stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud stanovil ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tedy ode dne 6. 5. 2025, tj. den následující uvedený po dni splatnosti v předžalobní výzvě ze dne 21. 4. 2025 (výrok I.).15. Ve zbývajícím rozsahu přihlížeje k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal, neboť každý z nich měl ve věci úspěch pouze částečný (výrok III.).