Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k Okresnímu soudu v Nymburce dne 23. 3. 2026, postoupenou zdejšímu soudu usnesením ze dne 5. 6. 2026, č. j. , spisová značka, , domáhala po žalovaném zaplacení částky v souhrnné výši 10 675 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že je ze zákona příjemcem příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Svůj nárok odvozuje z § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“). Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je podle § 47 zákona č. 30/2024 Sb. doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 29. 5. 2025 a dne 28. 8. 2025, když zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, (dále jen „vozidlo“), je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný coby provozovatel vozidla neměl za období od 5. 3. 2025 do 6. 8. 2025 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. Žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, čímž žalobkyni podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. vznikl nárok na příspěvek. Vzhledem k tomu, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu dne 17. 2. 2026 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhradit dlužný příspěvek ve výši 10 075 Kč, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou ve výši 65 Kč vynásobenou počtem dní (155), za které nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno. Dále žalobkyně požaduje dva poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve výši 600 Kč (2 × 300 Kč) podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v opačném případě bude soud jeho souhlas s takovým postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:Dopisy ze dne 29. 5. 2025 a ze dne 28. 8. 2025 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů s odůvodněním, že z informací poskytnutých žalobkyni pojišťovnami vyplývá, že vozidlo, jehož je žalovaný provozovatelem, nebylo v období od 5. 3. 2025 do 6. 8. 2025 pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 10 075 Kč (155 dnů nepojištění vozidla s denní sazbou 65 Kč). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 60 dnů ode dne doručení výzvy (výzvy ze dne 29. 5. 2025 a 28. 8. 2025). Žalovaný byl opětovně vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu dopisy ze dne 19. 8. 2025, 12. 9. 2025 a 20. 11. 2025 (upomínky ze dne 19. 8. 2025, 12. 9. 2025 a 20. 11. 2025). Z Registru silničních vozidel vyplývá, že nejméně v období od 19. 7. 2017 do 21. 8. 2025 byl provozovatelem vozidla žalovaný (informace z Registru silničních vozidel). Dopisy ze dne 26. 11. 2025 a ze dne 17. 2. 2026 byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu za výše uvedené období (předžalobní upomínka ze dne 26. 11. 2025 a 17. 2. 2026, informace k zásilce).Na základě citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 10 675 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že předmětné vozidlo nebylo po shora uvedenou dobu zákonně pojištěno a v souladu s § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek na úhradu nepojištěného vozidla v předepsané výši. Podle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 6 odst. 1 shora uvedeného zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla (155 dnů × 65 Kč). Podle § 43 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 5 vyhlášky č. 69/2024 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2025 činí denní sazba 65 Kč pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3. Podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. má Česká kancelář pojistitelů nárok na proplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by příspěvek žalobkyni řádně a včas uhradil. Žalovanému proto byla v souladu s § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. uložena povinnost uhradit žalobkyni dlužný příspěvek ve výši 10 075 Kč a dlužné paušální náklady v celkové výši 600 Kč (2 × 300 Kč). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci plně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 452 Kč a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy k plnění a sepsání žaloby podle § 14b odst. 6 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky, neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Celkem byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 615 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.