67 C 92/2026-28 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 10. 2025, ve znění jejího doplnění ze dne 20. 4. 2026, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 15 090 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že dne 14. 8. 2024 uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu, na jejímž základě mu poskytla téhož dne částku 6 300 Kč na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Na základě žádosti žalovaného ze dne 15. 8. 2024 byly žalovanému žalobkyní poskytnuty na výše uvedený bankovní účet další peněžní prostředky ve výši 3 700 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků uhradit poplatek ve výši 1 500 Kč, který byl spolu s jistinou splatný dne 27. 8. 2024. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, zejména ověřila jeho čistý příjem z výplatních pásek za měsíc květen 2024 (97 158 Kč) a červen 2024 (54 453 Kč), dále žalobkyně nahlédla do Centrální evidence exekucí a do insolvenčního rejstříku. Na základě sdělení žalovaného určila jeho výdaje ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč, sjednaný poplatek ve výši 1 500 Kč a v souladu se smlouvou i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč za písemné výzvy, které byly žalovanému odeslány ve dnech 3. 9. 2024, 10. 9. 2024, 17. 9. 2024 a 26. 9. 2024. Žalobkyně požaduje v souladu s čl. 2.3 úvěrové smlouvy smluvní pokutu v kapitalizované výši 3 590 Kč, která byla vypočítána prostřednictvím smluvené sazby 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 10 000 Kč od 28. 8. 2024 (den následující po splatnosti zápůjčky) do 22. 8. 2025 (vyhotovení žaloby). Ačkoliv byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 3. 6. 2025, na výzvu nereagoval a svůj dluh neuhradilŽalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil již v podané žalobě a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:Smlouvou o zápůjčce ze dne 14. 8. 2024 poskytla žalobkyně téhož dne žalovanému na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě peněžní prostředky ve výši 6 300 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 945 Kč nejpozději do 27. 8. 2024. V čl. 2.3 smlouvy si strany pro případ prodlení žalovaného se splácením sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále je podle citovaného článku žalovaný povinen žalobkyni zaplatit účelně vynaložené náklady, které strany stanovily v paušální výši 500 Kč za každou odeslanou písemnou upomínku (Smlouva o zápůjčce ze dne 14. 8. 2024, Všeobecné obchodní podmínky společnosti , Jméno žalobkyně, ., výpis z běžného účtu č. 2024/8). Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když ověřila z výplatních pásek jeho čistou mzdu od zaměstnavatele za měsíc květen 2024 ve výši 97 158 Kč a za měsíc červen 2024 ve výši 54 453 Kč, a dále z dostupných zdrojů ověřila, že žalovaný neprochází insolvencí a ani na něj není vedeno exekuční řízení (výpis z insolvenčního rejstříku a Centrální evidence exekucí). Dodatkem ze dne 15. 8. 2024 byly žalovanému na jeho bankovní účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 700 Kč, které se žalovaný zavázal spolu se sjednaným poplatkem ve výši 555 Kč uhradit nejpozději do 27. 8. 2024 (Dodatek ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 8. 2024, výpis z běžného účtu č. 2024/6). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky dopisy ze dne 3. 9. 2024, 10. 9. 2024, 17. 9. 2024 a 26. 9. 2024 (citované dopisy). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván též právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 3. 6. 2025 (předžalobní výzva ze dne 3. 6. 2025, podací lístek).Na základě uvedených listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 15 090 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 14. 8. 2024 úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na jejímž základě téhož dne poukázala na bankovní účet žalovaného částku 6 300 Kč. Následující den po uzavření úvěrové smlouvy byl na základě žádosti žalovaného uzavřen dodatek, kterým žalobkyně poukázala na bankovní účet žalovaného další částku ve výši 3 700 Kč s tím, že se žalovaný za obě poskytnuté částky v celkové výši 10 000 Kč zavázal žalobkyni zaplatit poplatek ve výši 1 500 Kč. Současně byla pro případ prodlení žalovaného se zaplacením poskytnuté částky ve smlouvě stanovena smluvní pokuta a další sankční ujednání. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by mu finanční prostředky nebyly žalobkyní poskytnuty, případně že by žalobou nárokované finanční prostředky žalobkyni řádně a včas vrátil. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 452 Kč a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepsání žaloby podle § 14b odst. 6 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky, neboť se jedná se standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Nad rámec uvedeného soud dodává, že žalobkyni nebyla přiznána odměna za její doplnění žaloby k výzvě soudu ze dne 20. 4. 2026, když tvrzení uvedená v tomto podání měla být součástí samotné bezvadně podané žaloby. Celkem tedy byla žalobkyni přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 615 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.