95 C 134/2025-33 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne , datum, , ve spojením s doplněním návrhu ze dne , datum, , domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 166 674,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, prostřednictvím dálkové komunikace uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému dne , datum, poskytnuty peněžní prostředky ve výši 125 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši 68,34 % ročně formou 48 měsíčních splátek po 7 655 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje , datum, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě dokladů o příjmech, informací od žalovaného či lustrací v databázích SOLUS, NRKI a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně tak zjistila, že žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, doklad totožnosti žalovaného nebyl veden jako neplatný, u žalobkyně neměl žalovaný předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, a dále obchodník jednající se žalovaným doporučil úvěr ke schválení. Žalobkyně tudíž dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr řádně splácet. Jelikož se však žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů, došlo ke zesplatnění celého úvěru, žalovaný tak byl povinen uhradit dosud nezaplacenou jistinu a úroky celkem ve výši 146 263,06 Kč nejpozději v den zesplatnění úvěru. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo dále žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty celkem ve výši 998 Kč a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč. V případě nezaplacení nové jistiny úvěru po zesplatnění byl dále žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně od , datum, . Žalovaný na dluh neuhradil ničeho, žalobkyně tudíž požadovala dlužnou jistinu ve výši 146 263,06 Kč, smluvní pokutu v celkové výši 20 011,80 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč spolu s příslušenstvím.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , na kterém provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, přičemž k jednání se nedostavil žalovaný, bylo tak jednáno v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“).4. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění.5. Žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, je ode dne , datum, na základě uděleného povolení oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne , datum, ).6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla doručením oznámení o schválení úvěru uzavřena prostřednictvím dálkové komunikace smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 125 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit, a dále zaplatit sjednané úroky za poskytnutí úvěru formou 48 měsíčních splátek ve výši 7 655 Kč, vždy nejpozději do 17. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba činila 68,34 % ročně, RPSN činilo 94,38 %, celkem tak byl žalovaný povinen uhradit 367 440 Kč. V případě, že by se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 30 dnů, byla žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u níž by se žalovaný ocitl v prodlení. V souvislosti s prodlením byla žalobkyně dále oprávněna po žalovaném požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u níž by se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Jestliže by se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů, došlo by k zesplatnění celého úvěru, kdy by v tomto případě byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni celou dosud nezaplacenou jistinu úvěru a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru (tzv. novou jistinu úvěru) nejpozději v den zesplatnění úvěru. V případě nezaplacení nové jistiny úvěru včas byla žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru (návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, vč. splátkového kalendáře a dodejky, dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , informace o podpisu na dálku – tzv. produkt A, důkaz o odeslání 1 Kč ze dne , datum, , informace o vyplacení vč. důkazu o přijaté SMS ze dne , datum, , předsmluvní formulář ze dne , datum, ). Žalovaný při uzavření smlouvy mj. prohlásil, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli osobě, nebyla proti němu podána jakákoli žaloba a není vůči němu vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí (prohlášení klienta ze dne , datum, ). Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalovaného (občanský průkaz žalovaného). K vyplacení úvěru žalovanému na jeho bankovní účet došlo dne , datum, (základní informace o klientovi, doklad o vyplacení úvěru ze dne , datum, , potvrzení , právnická osoba, o vedení účtu žalovaného).7. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný prohlásil, že jeho pravidelný čistý měsíční příjem činil 60 461 Kč, jeho výdaje 14 957 Kč (z toho výdaje na bydlení 10 097 Kč), byl svobodný a bydlel ve vlastním bydlení. V , datum, žalovaný na jeho bankovní účet obdržel mzdu ve výši 54 786 Kč a v , datum, 85 216 Kč, výdaje žalovaného žalobkyně však již dále neověřovala (hodnocení klienta ze dne , datum, , potvrzení , právnická osoba, o provedených transakcích ze dne , datum, a , datum, ). Z výpisu registru SOLUS vyplývá, že u žalovaného v době před uzavřením smlouvy o úvěru nebyly evidovány dlužné částky po splatnosti, ani žádné dlužné splátky (výpis záznamu z registru SOLUS ze dne , datum, ). V rámci registru NRKI byl žalovaný zařazen do kategorie III., neboť v minulosti zažádal celkem 5 institucí o úvěr, celkový úvěrový rámec činil 136 000 Kč, neměl však žádný dluh po splatnosti (výpis z NRKI ze dne , datum, ).8. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů, žalobkyně úvěr zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne , datum, . Současně byl dopisem vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 147 661 Kč (oznámení ze dne , datum, , čestné prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ). K okamžité úhradě dlužné částky ve výši 147 661 Kč byl žalovaný znovu vyzván dopisem ze dne , datum, . Zásilka byla dne , datum, uložena na poště a připravena pro žalovaného k vyzvednutí (předžalobní výzva ze dne , datum, vč. podacího archu, informace o sledování zásilky č. , hodnota, ).9. Ke dni , datum, žalovaný neuhradil na pohledávce ničeho (karta klienta ze dne , datum, ).10. Z výpisu systému ARAD, dostupném na webu České národní banky, soud zjistil, že v lednu 2025 činila průměrná úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytovaným domácnostem na spotřebu 8,63 %. RPSN pro veškeré úvěry na spotřebu činilo 8,95 % (výpis ze systému České národní banka ARAD ohledně výše průměrné úrokové sazby a RPSN ke dni uzavření smlouvy).11. Soud zamítl návrh na provedení dokazování listinou výzvy k zaplacení ze dne , datum, a , datum, , a to pro nadbytečnost, kdy skutkový stav byl dostatečně zjištěn z již provedených důkazů.12. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž všechny listinné důkazní prostředky považoval za pravé a správné, neboť nevyvstaly žádné pochybnosti o jejich věrohodnosti.13. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z předložených písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.14. Žalovaný se na základě uzavřené smlouvy o úvěru mezi ním a žalobkyní zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 125 000 Kč a zaplatit sjednané úroky ve výši 68,34 % ročně za poskytnutí úvěru formou 48 měsíčních splátek ve výši 7 655 Kč, vždy nejpozději do 17. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. RPSN činilo 94,38 %. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně zjistila, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného činil 60 461 Kč, přičemž výdaje podle sdělení žalovaného činily 14 957 Kč – z toho výdaje na bydlení 10 097 Kč, nicméně výdaje žalovaného již dále žalobkyně neověřovala. Žalobkyně provedla lustraci v registru SOLUS a NRKI, kde bylo zjištěno, že žalovaný byl zařazen do kategorie III., kdy neměl žádné dluhy po splatnosti. Z výpisu systému ARAD vyplynulo, že v lednu 2025 činila průměrná úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytovaným domácnostem na spotřebu 8,63 %. RPSN pro veškeré úvěry na spotřebu činilo 8,95 %. Ke dni , datum, žalovaný neuhradil žalobkyni na pohledávce ničeho.15. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 14. 2. 2025, (dále jen „o.z.“), sm