12 C 259/2020-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne [datum], domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 061 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne [datum] v podnapilém stavu fyzicky napadl svou bývalou družku [jméno] [příjmení], [datum narození] tak, že jí způsobil zranění s následnou pracovní neschopností. V důsledku protiprávního jednání žalovaného a příčinné souvislosti s poškozením zdraví pojištěnce, uhradila žalobkyně náklady léčení za tohoto pojištěnce v celkové výši 6 061 Kč Žalovaný má povinnost žalobkyni tuto úhradu nahradit, avšak do dnešního dne tak neučinil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba nejprve doručována dle ust. § 46b písm. a) o.s. ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o. s. ř., a následně z důvodu nemožnosti doručení bylo zdejším soudem dne 11. 9. 2020 vyvěšeno sdělení podle § 49 odst. 4 o.s.ř. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný fyzicky napadl svou bývalou družku, čímž jí způsobil zranění s následnou pracovní neschopností. Jednání žalovaného bylo předmětem trestního řízení u Obvodního soudu pro Prahu 10, který vydal trestní příkaz, kterým byl žalovaný uznán vinným z přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku (trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]). V důsledku protiprávního jednání žalovaného uhradila žalobkyně náhradu nákladů léčení za svoji pojištěnku v celkové výši 6 061 Kč (vyúčtováním zdravotní péče ze dne [datum], rozpisem plateb k náhradě za léčení ze dne [datum]). Žalovaný náhradu nákladů léčení ve stanovené výši žalobkyni neuhradil, a to ani přes zaslání předžalobní výzvy (výzvou ze dne [datum] s doručenkou). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 6. Podle ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb., zákona o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 7. Na základě shora uvedeného skutkového závěru dospěl soud k následujícímu právnímu závěru: V důsledku fyzického napadení své pojištěnky, vynaložila žalobkyně náklady na léčení ve výši 6 061 Kč, k jejichž uhrazení je podle ust. §55 zákona č. 48/1997 Sb., zákona o veřejném zdravotním pojištění, povinen žalovaný, který pojištěnku žalobkyně v podnapilém stavu fyzicky napadl. 8. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se tak v prodlení s placením dluhu a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citované zákonné ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 11. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 12. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo náhrady nákladů řízení k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř. 13. O soudním poplatku bylo rozhodnuto dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve spojení s § 11 odst. 2 písm. a) tamtéž, neb Česká republika, včetně organizačních složek, má osobní exempci z poplatkové povinnosti, avšak v případě, že je procesně plně úspěšná, je žalovaný povinen takový poplatek dle § 2 odst. 3 uhradit. Soudní poplatek může být uhrazen buď v kolkových známkách anebo na účet podepsaného soudu [číslo] pod variabilním symbolem [číslo].