15 C 121/2020-38 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení v rubru uvedené částky z titulu nevrácení zápůjčky a souhrnného poplatku. [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce, na základě které žalované poskytla [částka] a žalovaná se zavávala vrátit [částka] v 53 týdenních splátkách. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované. Žalovaná doložila písemná potvrzení o svých příjmech a tyto údaje vyplnila do zákaznické karty. Žalovaná neplnila řádně své povinnosti a celkově uhradila na dluh pouze [částka]. S ohledem na neplnění povinností žalovanou, vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat uhrazení celého zbytku půjčky a souhrnného poplatku. Smlouva zanikla [datum], tj. uplynutím 53 týdnů od podpisu smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na [právnická osoba] S.á.r.l., která následně pohledávku postoupila žalobkyni. Žalovaná byla o obou postoupeních informována. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v [anonymizována dvě slova], žalovaná je státním občanem [země] a [země] s bydlištěm v [země], pravomoc českých soudů tak vyplývá z čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 4. Soud ve věci jednal dle § 101 odst. 3. o. s. ř., v nepřítomnosti žalobkyně a žalované. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez její účasti, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. 5. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 6. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v [anonymizována dvě slova], reg. č. [právnická osoba] [číslo] (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Žalovaná uzavřela [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně poskytla žalované [částka] a žalovaná se zavázala vrátit [částka] v 53 týdenních splátkách (smlouva o půjčce.). RPSN bylo sjednáno ve výši 206,8 % (smluvní podmínky). V zákaznické kartě právní předchůdkyně žalobkyně pro žadatele o půjčku jsou mj. kolonky pro druh bydlení, existenci jiné půjčky od [anonymizováno], důvodu půjčky, počtu nezaopatřených dětí, údaje o zaměstnání, finanční informace – příjmy a výdaje domácnosti a ověřené dokumenty ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo listu]). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovanou na [právnická osoba] [anonymizováno], o čemž byla žalovaná informována (smlouva o postoupení [anonymizováno] z [datum] s přílohou, potvrzení o zaplacení ceny za postoupení, oznámení o postoupení pohledávky z [datum], podací arch z [datum]). Společnost [anonymizováno] postoupila pohledávku žalobkyni, o čemž byla žalovaná také informována (smlouva o postoupení pohledávek z [datum] s přílohou, oznámení o postoupení pohledávky z [datum], podací arch z [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení pohledávky před podáním žaloby (výzva ze [datum], podací arch z [datum]). 7. Soud nevzal za prokázané, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení předložila pouze nevyplněnou zákaznickou kartu. Z ní není zřejmé, zda ji žalovaná vůbec vyplnila, ani jaké údaje v ní uvedla. V tomto ohledu proto žalobkyně nesplnila své břemeno tvrzení a důkazní. Zástupce žalobkyně se nedostavil k ústnímu jednání, k němuž byl řádně předvolán, čímž se sám připravil o možnost procesního poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ([anonymizována dvě slova] [název soudu] z [datum], [anonymizováno] [ústavní nález] [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka]). 8. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 10. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a žalovaná se zavázala vrátit půjčku v měsíčních splátkách. Žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, proto se na smlouvu vztahuje i úprava zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. 11. Ústavní soud dovodil, že povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá ze základních principů bez ohledu na to, zda je tato povinnost v zákoně výslovně zakotvena. Soudy musí splnění této povinnosti zkoumat z úřední povinnosti [anonymizováno] věřitel tuto svou povinnost nesplní, má to za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Ačkoliv tedy v době uzavření smlouvu o půjčce nestanovily zákonné předpisy povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka ([anonymizováno] zákon č. 321/2001 Sb. a [anonymizována dvě slova] [číslo] o sbližování zákonů a dalších právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelského úvěru, ve znění směrnice 90/88/ a směrnice 98/7/) je s ohledem na závěry Ústavního soudu nutné dovodit, že právní předchůdkyně tuto povinnost měla a nedostála jí. Smlouva o půjčce je proto absolutně neplatná, což má za následek i neplatnost sjednané povinnost zaplatit souhrnný poplatek. 12. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytla žalované [částka], plnila dle § 451 odst. 2 obč. zák. bez právního důvodu a žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vydat dle § 457 obč. zák.. Žalovaná již vydala [částka], zbývá proto vydat [částka]. K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv platby žalované směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek. 13. Předchůdkyně žalobkyně řádně postoupila svoji pohledávku za žalovanou [právnická osoba] [anonymizováno] a ta následně na žalobkyni dle § 1879 a násl. o. z. Žalovaná byla o postoupení pohledávky v obou případech vyrozuměna. 14. Žalovaná se s vrácením zbytku bezdůvodného obohacení dostala do prodlení dle § 517 a násl. obč. zák, proto žalobkyni náleží i úroky z prodlení. Do prodlení se žalovaná dostala v roce 2009, proto výše úroků vychází z § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2010, a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně dle § 153 odst. 2 o. s. ř. 15. Soud s ohledem na výše uvedené výrokem I. žalobě vyhověl v části odpovídající dosud nevydanému bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud ve zbytku žalobu zamítl. 16. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalované, která měla ve věci převážný úspěch, žádné náklady řízení nevznikly.