5 C 290/2020-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 4 235 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný si u žalobkyně objednal provedení elektromontážních prací na adrese [adresa žalovaného], a to za účelem vystavení dokladů pro uzavření smlouvy v odběrném místě. Žalobkyně vystavila žalovanému dne [datum] zakázkový list – daňový doklad [číslo]. Žalovaný svým podpisem stvrdil řádné provedení zakázky žalobkyní a cenu za provedené práce. Žalovaný měl platbu uskutečnit bezhotovostně do 18. 11. 2019. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice. Žalovaný je státním občanem [země] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného dle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodné právo je právo české v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud skutkový a právní závěr: Žalobkyně provedla elektromontážní práce, spočívající vystavení dokladů pro uzavření smlouvy v odběrném místě, za které vystavila žalovanému fakturu na částku 4 235 Kč. Žalovaný převzal dílo bez výhrad dne 4. 11. 2019, což stvrdil svým podpisem a zavázal se zaplatit fakturovanou částku do 14 dnů ode dne převzetí provedené práce (Zakázkovým listem – daňový doklad [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný do dne splatnosti neuhradil ničeho, na což byl žalobkyní upozorněn (upomínkou ze dne [datum]). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho (Upomínkou ze dne [datum]; Podacím archem ze dne [datum]). Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval podle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně provedla pro žalovaného dílo, a žalovaný byl povinen dílo převzít a zaplatit cenu. Žalovaný dílo bez výhrad převzal dne 4. 11. 2019 s tím, že mu byla vystavena faktura, jež byla splatná do 14 dnů od převzetí díla. Žalovaný neuhradil ani přes výzvy žalobkyně ničeho, čímž se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a byl stanoven ode dne následujícího od splatnosti předmětné faktury. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a dvou úkonů po 300 dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.