5 C 316/2020-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení 1 950 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná byla dne [datum] ošetřena a pobývala v protialkoholní záchytné stanici [ulice], která je provozována žalobkyní. Za ošetření a pobyt byl žalované vystaven daňový doklad na částku 1 950 Kč se splatností dne 1. 2. 2019. Žalovaná dluh uznala co důvodu a výše, avšak do data splatnosti dluh neuhradila. Žalovaná neuhradila ničeho ani přes výzvu žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná byla dne [datum] ošetřena v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], na základě čehož jí byl žalobkyní vystaven daňový doklad [číslo] ze dne [datum] na částku 1 950 Kč s datem splatnosti 1. 2. 2019 (Fakturou [číslo]). Žalovaná tento svůj dluh písemně uznala co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne [datum], ve kterém se zavázala dluh uhradit žalobkyni do 30 dnů od jeho podpisu (Uznáním dluhu ze dne [datum]). Předžalobní upomínkou žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky nejpozději do 10 dnů od jejího doručení, avšak žalovaná dluh neuhradila (Předžalobní upomínkou ze dne [datum], Podacím lístkem z téhož dne). Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval dle § 89e odst. 1, věty prvé, zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, kdy prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly ve spojením s § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh písemně uznala co důvodu i výše, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 o.z. také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně, která požadovala zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury, tj. od [datum]. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 1 950 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.