5 C 359/2020-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 3 278 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala do odběrného místa na adrese [adresa] (dále jen„ odběrné místo“), dodávat elektřinu a žalovaný se zavázal elektřinu v odběrném místě odebírat a platit sjednanou cenu. Žalovaný svůj závazek porušil tím, že za období od 20. 3. 2019 do 30. 6. 2019 neuhradil fakturu [číslo] splatnou dne [datum] na částku 6 135 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil 2 857 Kč a zbylou částku ve výši 3 278 Kč již ani přes výzvy žalobkyně neuhradil. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem [země] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní pravomoc zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávka elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala od [datum] dodávat elektřinu do odběrného místa a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a hradit stanovenou cenu (Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka]). Dne [datum rozhodnutí] žalovaný oznámil změnu odběratele v odběrném místě, přičemž mu byla žalobkyní vystavena faktura na částku 6 135 Kč s tím, že mu vznikl nedoplatek ve výši 3 278 Kč (Žádostí o ukončení smlouvy ze dne [datum]; Fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho (Výzva k plnění před podáním žaloby ze dne [datum]). Po právní stránce soud posoudil věc dle podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, neboť účastníci uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal elektřinu v odběrném místě odebírat a hradit za ni danou cenu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na opakovanou výzvu žalobkyně, tudíž se dostal dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně dle § 153 odst. 2 o.s.ř. od data 23. 7. 2019, tj. dnem následujícím po splatnosti předmětné faktury z jistiny ve výši 3 278 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a tedy netvrdil, že by žalobkyni žalovanou částku (byť částečně) uhradil, soud tak vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (dále jen„ vyhláška“) dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč za dva úkony dle § 1 odst. 3 vyhlášky ve spojení s § 2 odst. 2 vyhlášky. Lhůtu k plnění soud ve výroku I., II. dle § 160 odst. 1 o.s.ř.