59 C 71/2020-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit jí [částka] spolu s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným úrokem ve výši [částka]) z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy o půjčce [číslo] kterou žalovaná uzavřela se [právnická osoba], která pohledávku za žalovanou postoupila na [právnická osoba] [anonymizováno], která ji následně postoupila na žalobkyni. K odůvodnění zejména uvedla, že žalované byla poskytnuta půjčka ve výši [částka], a to v hotovosti dne [datum]. Žalovaná se zavázala zaplatit i souhrnný poplatek ve výši [částka]. Žalovaná měla celkovou dlužnou částku uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, uhradila celkem pouze [částka]. Žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni vzniklo právo na uhrazení celé zbývající neuhrazení části celkové dlužné částky, která činila na dlužné půjčce [částka] a na dlužném souhrnném poplatku [částka]. Žalovaná ani po výzvách dlužnou částku neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaný je státní příslušnicí Ukrajiny, v ČR bydlí. Pravomoc českého soudu je dána v souladu se Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení MZV č. 123/2002 Sb. m. s.). Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastnic předložených listinných důkazů a účastnice s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 OSŘ). Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, jelikož se žalovaný nikterak nevyjádřil, ani žádné důkazy nepředložil. Soud dospěl k následujícím zjištěním: Soud vzal za prokázané, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), která později ([datum]) pohledávku za žalovanou postoupila [právnická osoba] [anonymizováno], která ji posléze ([datum]) postoupila na žalobkyni, uzavřely [datum] smlouvu o půjčce. Na základě této smlouvy o půjčce [anonymizováno] poskytl žalované v hotovosti půjčku ve výši [částka], přičemž se žalovaná zavázala [anonymizováno] zaplatit za poskytnutou půjčku souhrnný poplatek ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Doba splácení byla sjednána v týdenní frekvenci po dobu 52 týdnů po [částka]. Dále bylo sjednáno, že splátky celkové dlužné částky zaplacené zákazníkem (žalovanou) budou použity nejprve na úhradu souhrnného poplatku a teprve po úplném uhrazení poplatku budou započítávány na půjčku. Žalovaná však uhradila pouze [částka] (smlouva o půjčce, smlouvy o postoupení pohledávek vč. oznámení, čl. 5 smluvních podmínek). Z uvedených důvodů soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že [anonymizováno] a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě [anonymizováno] půjčil žalované [částka] v hotovosti dne [datum], přičemž se žalovaná zavázala poskytnutou půjčku včetně poplatku ve výši [částka] vrátit v 52 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná splatila pouze [částka]. [anonymizováno] svoji pohledávku za žalovanou z předmětné půjčky postoupil [právnická osoba] [anonymizováno], která ji posléze ([datum]) postoupila na žalobkyni. Po právní stránce soud posoudil věc dle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Postoupení pohledávky na žalobkyni posoudil soud podle § 1887 z. č. 89/2012 Sb. Soud dospěl k závěru, že [anonymizováno] a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce podle § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ OZ“), podle kterého smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. [anonymizováno] poskytl žalované hotovostní půjčku [částka], kterou měla žalovaná splácet formou hotovostního inkasa (k rukám zástupce [anonymizováno]) v týdenních splátkách po [částka]. Účastnice dále sjednaly souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši [částka]. Žalovaná však splatila pouze [částka]. Žalovaná tedy porušila svoji povinnost řádně a včas splácet poskytnutou půjčku tj. částku ve výši [částka] a dluží žalobkyni část nesplacené půjčky ve výši [částka]. Co se týká povinnosti žalované zaplatit žalobkyni souhrnný poplatek, shledal soud smlouvu v této části (§ 41 OZ) neplatnou, a to jak pro nepřiměřenost ujednání, když žalovaná vystupovala jako spotřebitelka, tak i pro neurčitost. Ze smlouvy o půjčce ani ze smluvních podmínek nevyplývá, za co je poplatek účtován, není nikde ve smluvních ujednáních specifikován. Pouze z označení„ souhrnný poplatek“ není spotřebitel (žalovaná) schopen poznat, co za poskytnutí půjčky věřiteli platí. Takové ujednání je ujednáním neplatným, přičemž soud má posuzovat z úřední povinnosti zneužívající charakter smluvní klauzule, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné. Zrekapitulováno řečené, soud na základě zjištěného skutkového stavu ubíraje se zmíněnými úvahami a názory dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení poskytnuté půjčky a zákonného úroku z prodlení našel oporu v právu a zavázal žalovanou k úhradě neuhrazené části půjčky a úroku z prodlení do doby jejího zaplacení (výrok I.). Oporu v právu však nenašel nárok žalobkyně na zaplacení souhrnného poplatku, který žalobkyně pro účely žaloby označila jako kapitalizovaný úrok; v této části soud žalobu zamítl (výrok II.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 20,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,27 % a úspěchu žalované v rozsahu 39,73 %). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 OSŘ přiznal soud náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem OSŘ.