11 C 281/2021-34 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 26. 5. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 120 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu za období od 13. 1. 2020 do 4. 8. 2020, vyplývající z provozování [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova], [registrační značka] [VIN kód] – bez sjednaného pojištění odpovědnosti z jeho provozu. 2. Žalobkyně se k výzvě soudu ze dne 21. 10. 2021, aby doplnila svou žalobu, vyjádřila tak, že první výzva k úhradě příspěvku ze dne 23. 9. 2020 byla žalovanému zaslána prostřednictvím služeb České pošty jako doporučené psaní s [anonymizována tři slova], což je vyznačeno na samotné výzvě u údajů o adresátovi. Žalobkyně však nedisponuje informací z České pošty o doručení této zásilky, eviduje pouze podací arch, který prokazuje její odeslání. Žalobkyně proto doložila doručení II. upomínky ze dne 18. 2. 2021, kdy tato byla žalovanému zaslána téhož dne prostřednictvím služeb České pošty jako doporučené psaní [anonymizováno] [anonymizována tři slova], což je vyznačeno na samotné výzvě u údajů o adresátovi. Z elektronických sdělení České pošty vyplývá, že tato zásilka byla žalovanému doručena dne 8. 3. 2021. Žalobkyně dále přiložila doručenku písemnosti, ze které je rovněž patrné, že II. upomínka byla dne 8. 3. 2021 doručena do sféry vlivu žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla schopna doložit, že první výzva k úhradě příspěvku žalovanému byla doručena, vzala žalobu částečně zpět co do zákonného úroku z prodlení od 8. 12. 2020 do 7. 5. 2021, kdy nadále požadovala zákonný úrok z prodlení od 8. 5. 2021 do zaplacení, neboť dle II. upomínky došlo předešlý den k uplynutí 60 denní lhůty k plnění ode dne doručení a jedná se tedy o den splatnosti. 3. Na základě toho, že byly naplněny zákonné podmínky pro částečné zastavení řízení dle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl soud o částečném zastavení řízení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Podle § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, není vyžadován souhlas ostatních účastníků se zpětvzetím. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Účastníci řízení svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny do vlastních rukou dne 18. 11. 2021, jak vyplývá z vlastnoručně podepsané doručenky, kdy soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 6. Soud z hlediska skutkového stavu věci (na základě předložených listinných důkazů) dospěl k závěru, že žalovaný jakožto provozovatel [anonymizováno] vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] [VIN kód], porušil zákonnou pojistnou povinnost pojistit vozidlo tím, že neměl ode dne 13. 1. 2020 do 4. 8. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Druhá upomínka ze dne 18. 2. 2021 byla žalovanému zaslána téhož dne a doručena dne 8. 3. 2021, splatnost příspěvku tedy nastala dne 7. 5. 2021 (písemnou upomínkou žalobkyně žalovanému ze dne 18. 2. 2021, doručenkou, záznamem sledování zásilek [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]). Dlužná částka činí 1 120 Kč a skládá se ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou (4 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 205 dní, celkem ve výši 820 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Dluh nebyl splněn ani po zaslání předžalobní upomínky (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby ze dne 30. 3. 2021, podacím archem, záznamem sledování zásilek [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]). 7. Po hmotněprávní stránce je povinnost příspěvku odvozena ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, zejména § 4 citovaného zákona. Ačkoliv byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, v období od 13. 1. 2020 do 4. 8. 2020 neměl k vozidlu sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby (4 Kč), stanovené v § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., vynásobené počtem dní (205 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek do garančního fondu, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, jež se dostala do sféry jeho dispozice dne 8. 3. 2021, řádně a včas nezaplatil. Žalovaný, který dlužnou částku ve sjednané době nezaplatil, se dostal do prodlení dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a v souladu s § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné sumy též zaplacení úroků z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v celém rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 120 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a přípravu zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 10. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovanému k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupkyně žalobkyně. 11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.