14 C 11/2021-68 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20 688,70 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela dne 22. 1. 2016 předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba] [anonymizováno] uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnutí rámcový úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách ve výši 3,5% z vyčerpané částky a dále se žalovaný zavázal hradit úrok ve výši 22,56 % ročně. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně nesplácel, a předchůdkyně žalobkyně přistoupila ke dni 28. 1. 2019 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 19 899,70 Kč, úroků ke dni 15. 5. 2019 ve výši 1 900,83 Kč, poplatků ve výši 789 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena dne 27. 5. 2019 na [právnická osoba] a.s. a následně dne 28. 5. 2019 na žalobkyni. Žalovaný byl informován o změně v osobě věřitele, žalobkyni však neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, bylo tedy jednáno v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti: 5. Žalovaný dne 22. 1. 2016 za užití prostředků komunikace na dálku přijal nabídku společnosti [právnická osoba] (dále jen„ banka“), kterou se mu banka zavázala poskytnout úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč a poskytnout žalovanému kartu s uvedeným úvěrovým limitem a žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,5 % z vyčerpané částky, nejméně ve výši 300 Kč, a to včetně úroku ve výši 22,56 % ročně a poplatků dle ceníku žalobkyně (návrhem smlouvy, obchodními podmínkami, ceníkem poplatků). 6. Totožnost žalovaného byla při uzavření smlouvy ověřena zadáním unikátního kódu, který byl žalovanému poskytnut dne 12. 1. 2015 ([anonymizováno], kopií [anonymizováno] průkazu [role v řízení]). Pokud jde o zkoumání úvěryschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, pak banka předmětný úvěr nabídla žalovanému na základě průměrných obratů na účtu žalovaného ve výši 24 448 Kč, vedle toho banka zjistila, že žalovaný splácí jiné závazky částkou 1 348 Kč měsíčně a provedla lustraci žalovaného v registrech bez zjištění negativních informací (report ze systému banky). 7. Žalovaný úvěr čerpal průběžně od 29. 1. 2016 do 19. 9. 2018, přičemž již od října 2017 se dostával do prodlení s úhradou splátek, poslední splátku uhradil dne 14. 9. 2018. Konečný zůstatek úvěrového účtu činil ke dni 21. 1. 2019 částku mínus 22 589,53 Kč (výpisem z úvěrového účtu). Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru banka oznámila žalovanému splatnost celého úvěru ke dni 25. 1. 2019, toto oznámení žalovanému odeslala téhož dne (oznámením o okamžité splatnosti, podacím archem). 8. Dne 29. 8. 2018 banka uzavřela se [právnická osoba] smlouvu označenou jako„ rámcová smlouvy o postupování pohledávek č. 2018“ a následně dne 27. 5. 2019 se s odkazem na tuto rámcovou smlouvu banka zavázala postoupit soubor pohledávek, mezi nimi i pohledávku za žalovaným pod položkou [číslo] přílohy ke smlouvě, na [právnická osoba], a.s. a [právnická osoba], a.s. se zavázala uhradit za to bance úplatu, přijetí úplaty banka potvrdila dne 12. 6. 2019 (rámcovou smlouvou o postupování pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek, potvrzením o přijetí úplaty, přílohou ke smlouvě). 9. O postoupení pohledávky za žalovaným na [právnická osoba], a.s. banka vyrozuměla žalovaného dopisem ze dne 18. 6. 2019 (dopisem, podacím archem). 10. Dne 28. 5. 2019 se pak [právnická osoba], a.s. zavázala postoupit soubor pohledávek ze smlouvy s bankou, mezi nimi i pohledávku za žalovaným uvedenou pod [číslo] přílohy, na žalobkyni (smlouvou, seznamem postupovaných pohledávek). O postoupení pohledávky ze [právnická osoba], a.s. na žalobkyni žalobkyně žalovaného vyrozuměla dopisem ze dne 31. 7. 2019 (dopisem, podacím archem). 11. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného dne 6. 8. 2019 informovala o postoupení pohledávky ze [právnická osoba], a.s. na žalobkyni a vyzvala jej k úhradě částky celkem 29 375,60 Kč s upozorněním, že nebude-li tato částka žalovaným uhrazena, žalobkyně se bude domáhat zaplacení dluhu prostřednictvím soudu (předžalobní upomínkou). Výzva byla žalovanému odeslána dne 6. 8. 2019 na adresu [adresa] adresu zapsaného trvalého bydliště [obec a číslo], [obec a číslo] (seznamem odeslaných výzev). 12. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 13. Z takto zjištěných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: banka poskytla žalovanému peněžní prostředky do výše 20 000 Kč, které žalovaný čerpal prostřednictvím poskytnuté karty, žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky (do jejich vyčerpané výše) bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,5 % z vyčerpané částky, tuto povinnost však nesplnil, když poslední splátku uhradil dne 14. 9. 2018. [příjmení] žalovaného vyzvala k okamžité úhradě celé částky ve výši 22 589,53 Kč dopisem ze dne 28. 1. 2019. Následně byl žalovaný informován o dvojí změně v osobě věřitele a opětovně vyzván k úhradě žalované částky. Žalovaný neuhradil ničeho. 14. Zjištěný skutkový stav pak po právní stránce posoudil tak, že mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy se smlouvou o úvěru žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše 20 000 Kč a žalovaný jako úvěrovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky bance vrátit a zaplatit úroky ve sjednané výši 22,56 % ročně. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem dle § 1824 a násl. o. z., banka před uzavřením smlouvy dostatečným způsobem ověřila totožnost žalovaného jako jednající osoby, kdy smlouva byla uzavírána pomocí kódů, které žalovaný převzal osobně, kdy jeho totožnost byla při převzetí kódů ověřena dle občanského průkazu žalovaného. 15. Jelikož žalovaný vystupoval při uzavření smlouvy o úvěru jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z. a banka jako podnikatel ve smyslu § 420 o. z., uzavřenou smlouvu soud posoudil dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, zejména pak soud zkoumal, zda banka jako poskytovatel úvěru dostatečně posoudila schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak úvěrujícímu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (k povinnosti soudu zkoumat z úřední povinnosti splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěryschopnost spotřebitele srov. nález [název soudu] [anonymizováno] [ústavní nález]). Soud má za prokázané, že banka předmětný úvěr nabídla žalovanému na základě průměrných obratů na účtu žalovaného ve výši 24 448 Kč, zjistila, že žalovaný splácí jiné závazky částkou 1 348 Kč měsíčně a provedla lustraci žalovaného v registrech bez zjištění negativních informací. S ohledem na výši poskytnutého úvěru pak v tomto konkrétním případě soud uzavřel, že povinnosti posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet banka dostála. 16. Žalovaný úvěr čerpal, povinnost hradit měsíční splátky však nesplnil, a to ani na výzvu banky a následně žalobkyně. Žalovaná částka vychází z výpisu z účtu [anonymizována dvě slova] a skládá se z vyčerpané jistiny ve výši 19 899,70 Kč, úroků ve výši 1 900,83 Kč, poplatků ve výši 789 Kč (zaslání první upomínky 500 Kč, poplatek za výběr bankomatu ve výši 89 Kč a měsíční poplatky 4* 50 Kč). Jelikož se žalovaný ve smyslu § 1968 o. z. dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, vzniklo bance vedle úroku právo požadovat také zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně. 17. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou smlouvami o postoupení pohledávek, jimiž byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z., což bylo žalovanému oznámeno. 18. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 280 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 828 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 688,70 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst.