15 C 205/2017-614 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9. 6. 2017 domáhala po žalované vyklizení pozemku [číslo] o výměře [výměra], v [anonymizováno] [obec], obci [obec], zapsaného na [list vlastnictví] vedeném pro [územní celek] [anonymizováno 5 slov] (dále též jen„ pozemek“ či„ předmětný pozemek“). Žalobu odůvodnila tím, že jí svědčí k předmětnému pozemku právo nájmu z titulu nájemní smlouvy uzavřené dne 18. 5. 2006 se [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení], občanským sdružením (nyní spolek, tj. vedlejší účastník). Uvedenou nájemní smlouvou (dále též jen„ první nájemní smlouva“ či„ [anonymizováno]“) byl žalobkyni pronajat (mimo jiné) pozemek parc. [číslo] to až do 31. 12. 2045. Geometrickým plánem [číslo] 2007 ze dne 18. 1. 2008 došlo k rozdělení původního pozemku [číslo] o celkové výměře 47 200 m2 na následující pozemky: pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] a pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] (dále též jen„ předmětný pozemek“ či„ pozemek“). Žalovaná žalobkyni dopisem ze dne 24. 7. 2017 oznámila, že zahájí výstavbu objektu na pozemku, a to na základě stavebního povolení [číslo jednací] ze dne 18. 3. 2008, s tím, že žalovaná dovozuje oprávnění užívat dotčený pozemek z nájemní smlouvy ze dne 15. 5. 2008 uzavřené s vedlejším účastníkem (dále též jen„ druhá nájemní smlouva“ či„ NS2“). Žalobkyně vyzvala žalovanou, aby se zdržela stavebních nebo přípravných prací na pozemku, ukončila jeho neoprávněné užívání, okamžitě jej vyklidila a zdržela se jakéhokoliv jednání, které by mohlo vést k jakémukoliv dalšímu ohrožení či omezení práva žalobkyně. Žalovaná dopisem ze dne 25. 4. 2017 odmítla pozemek vyklidit. Žalobkyně proto podala dne 5. 5. 2017 návrh na vydání předběžného opatření. Zdejší soud usnesením ze dne 12. 5. 2017, č. j. [číslo jednací], uložil žalované zdržet se stavebních prací na předmětném pozemku a zároveň uložil žalobkyni, aby do 1 měsíce podala ke zdejšímu soudu žalobu na vyklizení. Dle názoru žalobkyně je nájemní smlouva uzavřená mezi žalovanou a vedlejším účastníkem ze dne 15. 5. 2008 absolutně neplatná, neboť se od počátku jednalo o plnění nemožné (nešlo znovu pronajmout již pronajatý pozemek). Žalovaná tak dotčený pozemek užívá na základě neplatného právního úkonu. 2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že se druhá nájemní smlouva na pozemek vůbec nevztahuje. Nadto, užívací právo žalobkyně zaniklo dohodou o ukončení nájemního práva, takže žalované svědčí na základě [anonymizováno] řádné užívací právo k předmětnému pozemku. V [anonymizována tři slova] byl sjednán účel nájmu - výstavba a provozování developerského projektu (devítipodlažní objekt vybavenosti, ubytování a rezidenčního bydlení) a dalších staveb, které vyplývají z rozhodnutí o změně rozhodnutí o umístění stavby sp. zn.: [anonymizováno] [číslo] 2007, č. j.: [anonymizováno] [číslo] 2007, ze dne 3. 8. 2007 a vydaného [anonymizováno] – změna stavby před jejím dokončením ze dne 18. 3. 2008, spis. zn.: [anonymizováno] [číslo] 2007, č. j.: [anonymizováno] [číslo] 2008 (dále též jen„ developerský projekt“ či„ projekt“). Uzavření druhé nájemní smlouvy vycházelo a souviselo se sjednáním smlouvy o převodu developerského projektu, uzavřené dne 15. 5. 2008 mezi žalovanou a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jednající prostřednictvím své české organizační složky (dále jen„ [anonymizováno]“). Smlouvou o převodu developerského projektu byla na žalovanou ze strany [anonymizováno] převedena práva k projektu a oprávnění z rozhodnutí s projektem souvisejících, včetně stavebního povolení. Na základě této Smlouvy o převodu developerského projektu žalovaná disponuje nezbytnými oprávněními pro stavbu projektu. Přílohou smlouvy o převodu developerského projektu byla i podnájemní smlouva uzavřená mezi [anonymizováno] jako podnájemcem a žalobkyní jako nájemcem. Pro žalovanou bylo sjednání nájemní smlouvy a řádné nabytí užívacího práva nutným předpokladem pro realizaci developerského projektu. [anonymizováno] i Smlouva o převodu developerského projektu byly uzavřeny v jeden den. Žalovaná při uzavírání [anonymizováno] vycházela z toho, že vedlejší účastník (vlastník), [anonymizováno] (podnájemce) a žalobkyně (původní nájemce) jednají ve shodě a jsou plně informováni a vědomi si toho, že nájem pozemku, bez něhož by žalovaná nemohla výstavbu projektu realizovat, je nezbytnou součástí této transakce (bez existence užívacího práva k pozemku by projekt neměl pro žalovanou v podstatě žádnou hodnotu). Všechny uvedené subjekty si navíc byly vědomy toho, že Smlouvou o převodu developerského projektu je hrazena část ceny za výstavbu [anonymizována dvě slova] areálu v [obec a číslo] - [příjmení], kterou pro [anonymizováno] realizovala žalovaná. Dokončení výstavby stadionu přitom bylo v zájmu žalobkyně. Výše uvedenému odpovídá i znění čl. 1 a 4.8 [anonymizováno], kde vedlejší účastník (spolek – vlastník pozemku) prohlásil, že došlo ke zrušení všech nájemních smluv k předmětnému pozemku. Prohlášení vedlejšího účastník bylo založeno na dohodě mezi ním a žalobkyní o ukončení nájmu k předmětnému pozemku. Uplatněný nárok na vyklizení je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná není ve věci aktivně legitimovaná s ohledem na podnájemní smlouvu ze dne 28. 8. 2006 uzavřenou s [anonymizováno]; aktivní legitimace by svědčila jedině podnájemci, resp. přímo žalované, na kterou přešlo podnájemní právo Smlouvou o převodu developerského projektu, nikoli však žalobkyni, která k pozemku nemá užívací právo. 3. Podáním ze dne 9. 5. 2018 vstoupil do řízení [název vedlejší účastnice], jako vedlejší účastník na straně žalované. Vstup do řízení zdůvodnil tím, že je vlastníkem předmětného pozemku. Dále uvedl, že uzavřel s žalobkyní první nájemní smlouvu, a to za účelem vybudování [anonymizována dvě slova] areálu [jméno] - [příjmení] [příjmení], s tím, že pronajatým pozemkem byl mimo jiné pozemek parc. [číslo] z něhož byl geometrickým plánem oddělen právě předmětný pozemek. Po uzavření [anonymizováno] probíhala výstavba multifunkčního areálu v souladu s účelem nájmu, kdy generálním dodavatelem dotčené stavby byla žalovaná, stavebníkem a investorem stavby byla [anonymizováno]. Žalobkyně neměla záměr realizovat výstavbu multifunkčního areálu a toto svěřila právě [anonymizováno], se kterou uzavřela smlouvu o podnájmu pozemku obsahově zcela identickou s [anonymizováno]. Organizační složka [anonymizováno], prostřednictvím které [anonymizováno] v ČR jedná, vznikla jen a pouze za účelem výstavby a provozování stadionu, aby případné problémy žalobkyně nepronikly do činnosti investora a stavebníka stadionu a i naopak, aby případné problémy při výstavbě nemohly negativně ovlivnit činnost žalobkyně. O provázanosti obou společností svědčí i osoba [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], který z titulu dlouholetého člena představenstva žalobkyně dlouhodobě výstavbu stadionu připravoval a po zahájení jeho výstavby přešel do vedení [anonymizováno]. Žalované v důsledku nezaplacení ceny díla vznikla pohledávka za [právnická osoba] převyšující 200 milionů korun. V případě neuhrazení hrozilo, že nebude možné stadion otevřít ve sjednané lhůtě, což by byl pro žalobkyni velký problém. Žalobkyně se proto obrátila na vedlejšího účastníka se žádostí, že na žalovanou převedou práva na realizaci developerského projektu, jehož stavba byla plánována na předmětném pozemku. [ulice] účastník uzavřel s žalovanou [anonymizováno]. Spolu s touto smlouvou byl připraven k podpisu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], na základě něhož měl být vyňat předmětný pozemek z [anonymizováno]. Bez toho by vedlejší účastník s žalovanou smlouvu nikdy neuzavřel. 4. Žalobkyně podáním ze dne 3. 7. 2018 vnesla námitku nepřípustnosti vstupu vedlejšího účastníka. Soud usnesením ze dne 2. 8. 2018, č. j. [číslo jednací], vstup vedlejšího účastníka do řízení připustil. [název soudu] usnesením ze dne 28. 11. 2018, č. j. [číslo jednací], shora uvedené usnesení jako věcně správné potvrdil. 5. Rozsudkem ze dne 1. 4. 2019, č. j. [číslo jednací], zdejší soud žalobu zamítl, neboť měl za prokázané, že žalobkyně uzavřela s vedlejším účastníkem dodatek k [anonymizováno] o ukončení nájmu ve vztahu k předmětnému pozemku (resp. o jeho vyloučení z předmětu nájmu [anonymizováno]). Tento se sice nedochoval, jeho existenci však měl za prokázanou nepřímými důkazy. 6. Usnesením ze dne 22. 9. 2020, č. j. [číslo jednací], [název soudu] shora uvedený rozsudek soudu prvního stupně zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. [příjmení] jiné uzavřel, že výslech dvou aktérů jedné smluvní strany právního jednání, kteří podepisovali smlouvu buď na recepci hotelu, nebo v kanceláři vedlejšího účastníka, ale vždy bez přítomnosti ostatních signatářů, nemůže postačovat k prokázání existence dodatku o ukončení nájmu ve vztahu k předmětnému pozemku. 7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutk