17 C 256/2020-101 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou podanou dne 21.9.2020 domáhal rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované odstranit odkaz ze serveru [webová adresa] a [webová adresa], dále uhradit žalobci nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč, a zaslat žalobci písemnou omluvu ve znění, jak je toto uvedeno ve výroku IV. rozsudku. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že článkem s nadpisem„ [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno]“ uveřejněným v tištěném časopise [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] 2017, vydaném dne 7.10.2017 a článcích uveřejněných na webových stránkách na výše uvedených odkazech, bylo zasaženo do jeho osobnostních práv. Článek obsahuje nepravdivé informace, difamační spekulace a jeho uveřejněním tak došlo k zásahu do práva na čest, důstojnost a soukromí žalobce a narušení jeho pracovního a rodinného života. Článek obsahuje mimo jiné ničím nepodložené spekulace o milostném vztahu žalobce s [anonymizováno] [příjmení], tvrzení, že žalobce prý nenechá žádnou [anonymizováno] na [anonymizováno] a že se proslýchá, že byl [anonymizována dvě slova]. Pokud žalovaná odkazovala na to, že se jedná o hodnotící soud, mající pravdivostní základ v tom, že v roce 2012 a 2013 byly publikovány články o dřívějším vztahu žalobce s paní [příjmení], v době, kdy ještě nebyl [anonymizováno], jednalo se bulvární články, které byly (resp. měly být) odstraněny, jelikož se nezakládaly na pravdě a [právnická osoba], která je uveřejnila, se zavázala zdržet se publikací takovýchto vyjádření. Pokud takový článek zůstal dostupný, svědčilo by to o tom, že jmenovaná společnost řádně nesplnila dohodu. Tvrzení žalované v publikovaném článku nemají žádný reálný podklad. Mají sloužit zjevně pouze k uspokojení zvědavosti veřejnosti a v tomto případě je tedy nutno vykládat svobodu projevu úzce. Žalobce si chrání své soukromí a nestojí o zájem žalované. Kromě soukromého účtu na [anonymizováno], kde jeho příspěvky mohou vidět pouze jeho přátelé, nemá žádné sociální sítě, nesdílí fotografie a nedává ani na odiv své vztahy. Pokud je v článku uvedeno, že žalobce je [anonymizováno], tato informace nebyla v dané době aktuální, neboť již v době, kdy článek vyšel, byl žalobce [anonymizováno] a s [role v řízení] měl [anonymizováno]. Žalobce již předžalobní výzvou z 11.3.2018 vyzýval žalovanou k upuštění od neoprávněných zásahů do osobnostních práv, k okamžitému odstranění článku a zaplacení přiměřeného zadostiučinění, žalovaná však uvedla, že nehodlá od tohoto jednání upustit, článek neodstranila a nadále byl dostupný na webových odkazech. Žalovaná tedy pokračovala v zásahu do práv žalobce, když odmítla z webu článek odstranit a lidé se žalobce nadále dotazovali, zda je pravda, co se v něm uvádí. Žalovaná odstranila předmětné odkazy až po podání žaloby, v návaznosti na což vzal žalobce, co do povinnosti jejich odstranění žalobu zpět. S ohledem na uvedené má žalobce za to, že výše náhrady nemajetkové újmy požadovaná v penězích je přiměřená tomuto zásahu, tak aby plnila satisfakční i preventivně sankční funkci relutární náhrady. 2. Žalovaná uvedla, že nárok žalobce neuznává, neboť je přesvědčena, že z její strany nemohlo způsobem popsaným v žalobě k zásahu do osobnostních práv žalobce dojít. Argumentovala právem na svobodu projevu, jakožto jedním ze základů demokratické pluralitní společnosti, v níž je každému dovoleno vyjadřovat se k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy a poukazovala na to, že žalobce je [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], a tedy osobou veřejně známou, která o své vůli dobrovolně komunikuje s médii nejen o svém profesním, ale také soukromém životě, včetně informací o partnerském životě, kdy sdílel s veřejností i společné fotografie s [role v řízení], případně i [anonymizována dvě slova]. Celebrity, jejichž pracovní příležitosti jsou založeny mimo jiné na jejich známosti, navíc do značné míry těží profesně z toho, že společenské časopisy zvyšují povědomí o jejich osobě. Žalobce vystupoval v seriálech, jejichž divácká struktura z části odpovídá struktuře společenských časopisů, zájem veřejnosti o jeho osobu tak přirozeně vyplývá z jeho profesní činnosti. Činnost tzv. společenských časopisů není zakázanou ani společensky nežádoucí, ale naopak právem aprobovanou činností, která se těší značné popularitě a nepochybně je součástí společnosti jako takové. Okruhu čtenářů těchto časopisů je pak přizpůsoben obsah, jazyk a stylistika, aby jim byly srozumitelné. Je věcí žurnalistické svobody zvolit si formu, v níž bude téma zpracováno a článek je napsán stylem, který čtenáři umožňuje jednoduše rozeznat, že se jedná o úvahy redaktora nad tím, zda skutečnost, že spolu dva [anonymizováno] (muž a žena) [anonymizována dvě slova], které si jsou dle dějové linky blízké, může být případně předobrazem jejich vztahu v reálním životě. Nejedná se tedy o sdělení faktů, ale úvahy nad možným přesahem dějové linky. Jde o určitou novinářskou spekulaci, nikoliv o kategorické skutkové tvrzení, což je čtenáři jasně patrné. Tomu odpovídají výrazové prostředky a obraty typu:„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“,„ je [anonymizována dvě slova]“, apod. či užití otázek. Redaktor si pohrává s domněnkou, fikcí„ co kdyby?“. Žalovaná se ohrazuje proti tomu, že by spekulace v předmětném článku byly uvedeny s cílem žalobce poškodit. Pokud jde o konstatování, že„ se proslýchá, že žalobce byl [anonymizováno]“, jedná se dle žalované o hodnotící soud, založený na dříve publikovaných informacích o nevěře žalobce v době, kdy byl stále ještě ve svazku [anonymizováno] s [anonymizováno] [role v řízení]. V minulosti, kolem roku 2012 a 2013 byly dostupné fotografie žalobce s [anonymizováno] [příjmení], což zřejmě byl právě důvod, proč redaktor toto v článku uvedl. Pokud jde o konstatování v článku, že si žalobce s [anonymizována dvě slova]„ rozumí i mimo [anonymizováno]“, nemůže být toto způsobilé zasáhnout do osobnostních práv žalobce a nejedná se nepravdivé tvrzení, neboť lze vykládat tak, že si rozumí při natáčení, na place, pokud [anonymizována dvě slova] a v tomto směru měl redaktor informace od členů [anonymizováno]. Žalovaná odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka] v tom směru, že ne každé zveřejnění nepravdivé informace musí znamenat zásah do osobnostních práv, k tomuto dochází, jen pokud zásah přesáhl míru přípustnou, určité zjednodušení či zkreslení v tisku nemusí nutně k zásahu vést. Článek není vulgární, neútočí na žalobce a s ohledem na skutečnost, že se nejedná o tvrzení, ale subjektivní úvahy a spekulace (tedy hodnotící soudy a názory autora) má tedy žalovaná za to, že nepřekračuje meze přípustné kritiky a publikovaný názor tak nevybočuje z obecně uznávaných pravidel slušnosti, není tedy ani legitimní důvod k poskytnutí peněžního zadostiučinění, které je žalobcem požadováno v míře zjevně nepřiměřené. Primární funkcí poskytnutého zadostiučinění je funkce satisfakční, funkci preventivně sankční nelze přiznat každému. V daném případě má tvrzený zásah představovat jediný článek, který nebyl primárně zaměřen na žalobce, ale jeho [anonymizována dvě slova]. Pokud je v článku uvedeno, že žalobce je [anonymizováno], jednalo se zřejmě o nepřesnost a pochybení redaktora, který si aktuální stav zřejmě neověřil. I kdyby se tedy jednalo o relevantní zásah do osobnostních práv, nešlo by o zásah velké intenzity, počet skutečně prodaných výtisků časopisu činil 18 047 ks z celkového nákladu 41 180 ks, počet zobrazení webových odkazů byl nízký, neboť v letech 2017 2020 činil jen 549 unikátních zobrazení, přičemž nejvyšší počet je monitorován až v období po podání žaloby. Žalobce měl, jako osoba veřejně známá, možnost se proti obsahu článku veřejně ohradit což neučinil (žalovaná v této souvislosti odkazovala na rozhodnutí Ústavního soudu [ústavní nález] v tom směru, že toto je jedna z možností nápravy a proto soudní ochrana osob veřejně činných je v tomto směru realizována v menší míře). Žaloba byla žalobcem podána s odstupem téměř tří let po publikaci předmětného článku. S ohledem na uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Žalobce vzal dne 12.10.2020 na prvním jednání ve věci žalobu zpět, co do povinnosti odstranění odkazů na web, s odůvodněním, že tyto byly po podání žaloby odstraněny. Žalovaná s tímto souhlasila a potvrdila skutečnost, že odkazy byly odstraněny až po podání žaloby. Soud proto dle § 96 odst. 1 a 2 zák.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“), co do této části řízení ve výroku I. zastavil. 4. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, kterými byly prokázány následující skutečnosti. 5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná publikovala v periodiku [příjmení] sladké tajemství vydaném 7.10.2017 článek [číslo] 2017 s nadpisem„ [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno]“. Na předmětný článek byla upoutávka na titulní straně [anonymizováno] s fotografií [jméno] [příjmení] a nadpisem„ [jméno] [příjmení]“ a pod ním uvedenými palcovými titulky.„ [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno]“. V samotném článku byly uveřejněny fotografie paní [příjmení] ze sou