28 C 402/2020-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 5 695 Kč s příslušenstvím. Žalobce coby příjemce příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem vozidla zjistil, že žalovaný neměl ode dne 13. 3. 2019 do 3. 6. 2019 k osobnímu automobilu [registrační značka] sjednané pojištění odpovědnosti, na základě čehož jej vyzval k úhradě příspěvku ve výši 5 395 Kč za 83 dní, když výše příspěvku činí 65 Kč za jeden den, se splatností 30 dnů od doručení výzvy. Žalobce rovněž požadoval poplatek za vymáhání ve výši [částka]. Žalovaný na výzvu žalobce nikterak nereagoval a svůj dluh neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku. 2. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Ukrajiny s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobce s rozhodnutím věci bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný byl dopisem ze dne 1. 8. 2019 vyzván k úhradě příspěvku ve výši 5 695 Kč do garančního fondu ČKP, neboť vozidlo žalovaného (RZ [anonymizováno] [číslo]) nebylo v období od 13. 3. 2019 do 3. 6. 2019 pojištěno, se splatností dne 15. 9. 2019 (Výzva k úhradě příspěvku nepojištěných). Žalovaný byl k úhradě poplatku opakovaně vyzýván, avšak neuhradil ničeho (upomínky, předžalobní upomínka, podací arch). 7. Na základě shora uvedených skutečností proto soud dospěl k právnímu závěru, že žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., (dále jen „zákon“) tím, že neuzavřel pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, kterou coby vlastník a provozovatel vozidla měl povinnost uzavřít, v důsledku čehož mu vznikla povinnost zaplatit žalobci v souladu s § 4 odst. 1 zákona příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, přiznal soud žalobci s odkazem na § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, který podal žalobu důvodně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 5 955 Kč sestávající ze tří úkonů právní služby do podání návrhu ve věci samé po 200 Kč v souladu s § 14b odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce. 9. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.