28 C 75/2021-81 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení 1 990 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 2. 1. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo komplexní pojištění vozidla tov. zn. [příjmení], typ [příjmení], [registrační značka] s pojistným 4 539 Kč splatným ročně. Nehrazením pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 10. 4. 2020. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 2. 1. 2020 do 10. 4. 2020 ve výši 1 390 Kč a náklady na uplatnění pohledávky. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného dle čl. 14 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012. Rozhodné právo soud určil právo české dle čl. 7 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 dle bydliště žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 2. 1. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo komplexní pojištění vozidla tov. zn. [příjmení], typ [příjmení], [registrační značka]. Pojistné mělo být hrazeno ročně ve výši 4 539 Kč (Pojistná smlouva, Pojistné podmínky a další smluvní dokumenty). Smlouva byla ukončena z důvodu nehrazení pojistného. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné, přestože byl vyzván k jeho úhradě (Přehled předepsaného a uhrazeného pojistného, oznámení o zániku pojistné smlouvy, upomínka ze dne 17. 2. 2020). Dluh žalovaného byl vyčíslen na částku 1 390 Kč, sestávající se z dluhu na pojistném za období od 2. 1. 2020 do 10. 4. 2020 a zákonného úroku z prodlení z částky 1 990 Kč od 11. 4. 2020 do 11. 1. 2021, který žalobkyně kapitalizovala na částku 150 Kč a rovněž nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč (bilance pojistné smlouvy, předžalobní výzva s podacím archem). 7. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné po zániku smlouvy dle zákona č. 168/1999 Sb. (§ § 12 odst. 1 písm. a), § 13 odst. 2) a žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu pojistného za dobu pojištění. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pojistného, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 o. z. také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 2 325 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce. 10. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.