34 C 27/2020-48 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou původně podanou u Okresního soudu [okres] dne 22. 5. 2020 domáhala po žalované zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila smlouvou o zápůjčce ze dne 25. 7. 2014, kterou uzavřela společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit do data splatnosti, kterým byl určen den 22. 8. 2014. Dne 21. 12. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla pohledávka za žalovanou, o čem byla žalovaná informována. Žalovaná ani přes výzvy žalobkyně neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 5. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a to převodem na účet a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit do 22. 8.2014 (Prohlášením nového klienta; sdělením banky žalovaného; výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni dne 21. 12. 2017, přičemž tuto skutečnost právní předchůdkyně žalobkyně žalované dopisem ze dne 18. 1. 2018 sdělila (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017; Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018; Podacím archem). Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu před podáním žaloby dopisem dne 17. 3. 2020, žalovaná neuhradila ničeho (Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 17. 3. 2020; Podacím archem). 6. Po právní stránce soud posoudil věc dle podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Žalovaná platně uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, přičemž právní předchůdkyně převedla na účet žalované peněžní prostředky, jež se žalovaná zavázala vrátit do 22. 8. 2014. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni coby postupníka v souladu s § 1879 a násl. o.z. 8. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku, tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z., ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 10. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.