35 C 91/2021-29 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 2. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu ust. § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 o. s. ř. omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 3. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu smlouvy o úvěru uzavřené prostřednictvím internetových stránek, na jejímž základě společnost [právnická osoba], (právní předchůdce žalobkyně) poskytla žalovanému částku 4 000 Kč. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: [právnická osoba] zaslala dne 25. 9. 2021 na účet žalovaného částku 4 000 Kč. Mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní byla dne 1. 1. 2021 uzavřena dohoda, jejímž předmětem bylo i postoupení pohledávky za žalovaným, a to s účinností ke dni 1. 1. 2021 O této skutečnosti byl žalovaný informován. Žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávky v třídenní lhůtě výzvou, která byla dána k poštovní přepravě dne 2. 2. 2021. 5. V řízení nebylo prokázáno, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně nedoložila, že by ze strany žalovaného došlo k jakékoliv formě akceptace smlouvy. 6. Po právní stránce soud posoudil práva a povinnosti mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), neboť se mu dostalo peněžitého plnění ve výši 4 000 Kč bez právního důvodu. [právnická osoba], za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, a to v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vydat, oč se obohatil, tj. částku 4 000 Kč včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Do prodlení se žalovaný dostal v souvislosti s výzvou k plnění doručenou ve smyslu ust. § 573 o. z. dne 8. 9. 2021. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl pouze co do části uvedení ve výroku I. a ve zbývající části týkající se zbývajícího nárokovaného úroku z prodlení a částky 651,28 Kč představující poplatek za prodloužení termínu splatnosti, soud považoval žalobu s ohledem na shora uvedené argumenty za nedůvodnou a co do tohoto zbytku žalobu výrokem II. zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 072,08 Kč, přičemž tato částka představuje 72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 651,28 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, výzva k plnění a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.