35 C 94/2021-27 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 27. 8. 2017 do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdce společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru, a to skrze webové stránky [webová adresa]. Na těchto webových stránkách se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů a zřídil si uživatelský účet. V rámci registrace odsouhlasil i znění úvěrové smlouvy. Prostřednictvím tohoto účtu pak požádal o poskytnutí úvěru a po ověření jeho schopnosti úvěr splácet mu byl zaslán návrh smlouvy. Poté, co žalovaný návrh akceptoval, mu byl na základě uvedené smlouvy dne 21. 3. 2017 bezhotovostním způsobem poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel. Dlužná pohledávka představuje nesplacenou jistinu ve výši 10 000 Kč a poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 000 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, i přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů: 5. [právnická osoba], vystavila na jméno žalovaného dokument označený jako Smlouva o spotřebitelském úvěru, ve kterém je uvedeno, že žalovanému měla být poskytnuta bezúročná zápůjčka ve výši 10 000 Kč se splatností dne 21. 6. 2021. Ve Smlouvě jsou pak dále blíže uvedeny termíny splatnosti jednotlivých splátek zápůjčky. [právnická osoba], vystavila na jméno žalovaného také dokument označený jako Dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, ve kterém je uvedeno, že mělo dojít k odložení termínu splatnosti zápůjčky o 30 dní. Uvedené dokumenty obsahují osobní údaje žalovaného (jméno, příjmení, rodné číslo, telefonní číslo, emailovou adresu a číslo účtu [bankovní účet]), ze strany žalovaného však nejsou podepsány (viz Smlouva o spotřebitelském úvěru včetně formuláře a VOP, Dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru včetně formuláře). 6. Na účet uvedený žalovaného č. [bankovní účet] byla z účtu společnosti [právnická osoba], č. [bankovní účet] odeslána dne 21. 3. 2021 částka 10 000 Kč (viz detail platby, odpověd [právnická osoba] na výzvu soudu ze dne 9. 8. 2021). 7. Mezi společností [právnická osoba], a žalobkyní byla dne 1. 1. 2021 uzavřena dohoda, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení pohledávky za žalovaným, a to s účinností ke dni 1. 1. 2021 O této skutečnosti byl žalovaný informován (viz Smlouva o postoupení pohledávek, včetně příloh a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 včetně poštovního podacího lístku). 8. Žalovaný byl upomenut k uhrazení výše specifikované pohledávky v třídenní lhůtě s tím, že výzva byla dána na poštu dne 2. 2. 2021 (viz Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 2. 2. 2021 včetně poštovního podacího lístku). 9. Na základě provedených důkazů nebylo zjištěno, že byl žalovanému zaslán návrh úvěrové smlouvy ani, že by ze strany žalovaného došlo k jakékoliv formě jeho akceptace. 10. Všechny výše uvedené a v řízení provedené důkazy soud zhodnotil postupem dle ust. § 132 o. s. ř. jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Soud důkazy posoudil jako pravé a věrohodné. Pokud však jde o jejich vypovídací hodnotu, pak má soud za to, že listiny nejsou schopné prokázat tvrzení žalobkyně ohledně způsobu kontraktace. Z těchto listin je zřejmé, že žalobkyně disponovala údaji žalovaného, lze mít tedy za to, že se žalovaný na stránkách právní předchůdkyně žalobkyně registroval, jak žalobkyně tvrdí. Samotná registrace však byla jen krokem, který kontraktaci předcházel. Skutečnost, zda žalobkyně žalovanému zaslala návrh smlouvy, kterou v tomto řízení předkládá, a zda žalovaný s tímto návrhem souhlasil, předložené listiny neprokazují. Provedení jiných důkazů navrhováno nebylo. 11. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: [právnická osoba] odeslala dne 21. 3. 2021 na účet žalovaného částku 10 000 Kč [právnická osoba], a žalobkyní byla dne 1. 1. 2021 uzavřena dohoda, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení pohledávky za žalovaným. O této skutečnosti byl žalovaný informován. Žalovaný byl upomenut k uhrazení pohledávky v třídenní lhůtě výzvou, která byla dána na poštu dne 2. 2. 2021. 12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 13. Ve sporu o vrácení peněžité částky měla žalobkyně břemeno tvrzení, že s žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce či úvěru, že žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty a že je žalovaný řádně a včas nevrátil. Z tohoto břemene tvrzení pak pro žalobkyni vyplývalo důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na základě této smlouvy byly žalovanému finanční prostředky předány (viz přiměřeně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 03. 2021, sen. zn. 29 ICdo 112/2019 a judikatura tam uvedená). 14. Žalobkyně uzavření smlouvy mezi žalovaným a společností [právnická osoba] neprokázala, a v tomto směru tedy břemeno důkazní neunesla. Soud přitom nemohl žalobkyni řádně poučit ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., aby soudu předložila důkaz o tom, že žalovanému byl zaslán návrh smlouvy o úvěru a že tento návrh byl z jeho strany akceptován, neboť se k nařízenému jednání nedostavila, přestože byla řádné a dostatečným předstihem předvolána. Dobrovolně se tedy tohoto poučení vzdala. 15. Práva a povinnosti mezi účastníky proto soud posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného podle § 2991 a násl. o. z., na úkor společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. Na postupníka může totiž přejít postoupená pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení, i když ji účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávku vyplývající ze smlouvy (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009). Žalovaný je tak povinen žalobkyni vydat, oč se obohatil, tj. částku 10 000 Kč. Splatnost této částky smyslu § 1958 odst. 2 o. z. nastala třetím dnem poté, kdy byl žalovaný vyzván k plnění (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Výzva k plnění daná k poštovní přepravě dne 2. 2. 2021 se doslala ve smyslu ust. § 573 o. z. do dispozice žalovaného třetí pracovní den, lhůta k plnění tak uplynula dnem 8. 9. 2021 a ode dne 9. 9. 2021 je žalovaný v prodlení. Povinnost žalovaného zaplatit úroky z prodlení pak vyplývá z ust. § 1970 o. z., výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 16. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl pouze co do částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 9. 9. 2021 do zaplacení (výrok I.). Ve zbývající části, týkající se nárokovaného úroku z prodlení a částky 1 000 Kč představující poplatek za prodloužení termínu splatnosti soud považoval žalobu s ohledem na shora uvedené argumenty za nedůvodnou a žaloba byla tak co do zbytku zamítnuta (výrok II.). 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 842,59 Kč, přičemž tato částka představuje 81,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90,91 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 9,09 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, výzva k plnění a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.