5 C 188/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 1 051 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla s počátkem pojištění od 11. 3. 2018. Účastníci si sjednali pojistné ve výši 2 593 Kč ročně, splatné ročněč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 3. 2020, ani po opakovaných urgencích žalobkyně. Žalovaný byl současně s výzvami k zaplacení dlužného pojistného upozorněn, že pokud neuhradí pojistné ani v dodatečné lhůtě, pojištění zanikne. Žalovaný pojistné neuhradil ani v dodatečné lhůtě, v důsledku čehož pojištění zaniklo. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala uhrazení pojistného za období pojištění od 1. 3. 2020 do 26. 6. 2020 ve výši 1 051 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem [země] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodné právo je právo české v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný na výzvu soudu nereagoval. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Mercedes, s počátkem pojištění od 1. 3. 2018. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala pro případ pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění, žalovaný se zavázal hradit pojistné ve výši 2 593 Kč ročně (Pojistnou smlouvou [číslo] ve znění Výroční zprávy ze dne [datum]). Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 3. 2020, na což byl žalobkyní upozorněn současně s tím, že neuhradí-li pojistné ani v dodatečné lhůtě, pojištění zanikne. Jelikož žalovaný neuhradil pojistné ani v dodatečné lhůtě, pojištění ke dni 19. 11. 2019 zaniklo a žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pojistného za období od 18. 7. 2019 do 19. 11. 2019 ve výši 2 025 Kč (Upozornění na neuhrazené pojistné ze dne [datum]; Oznámení o ukončení pojištění ze dne [datum]; Přehledem předpisů plateb). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho (Předžalobní upomínka ze dne [datum] vč. Podacího archu z téhož dne a obálky). 7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. 8. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval podle § 12 odst. 1 písm. e) a násl. zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 9. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, a neuhradil jej ani na opakovanou výzvu žalobkyně, tudíž se dostal dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky ve výši 1 051 Kč i zaplacení úroku z prodlení od 27. 6. 2020 do zaplacení (ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy). Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 1 051 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 12. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.