5 C 231/2021-72 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení předmětné částky s tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva), na jejímž základě žalobkyně, jako držitel povolení [obec] národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů, poskytla žalované úvěr ve výši 52 000 Kč dne 1.8.2019. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru (ve výši 162,4 % ročně) splácet v 36 měsíčních splátkách po 5 069 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem září 2019. Součástí všech splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 461 Kč, když pojištění bylo sjednáno na základě pojistné smlouvy popsané v příloze [číslo]. Schopnost žalované hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěroschopnosti, jakož i jiných zdrojů. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze částky 5 065 Kč dne 7.10.2019, 4 Kč dne 15.10.2019 a 5 070 Kč dne 20.11.2019. Před zesplatněním vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvních pokut podle bodu 6.1. Smlouvy v celkové výši 1 497 Kč, když žalobkyni vzniká nárok na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, což v daném případě bylo u splátky [číslo] (tj. 3 x 499 Kč); smluvní pokuta je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované a to podle bodu 6.2. Smlouvy v celkové výši 800 Kč, když podle znění Smlouvy vzniká žalobkyni právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. V daném případě se žalovaná ocitla v prodlení u splátek 1, 2, 3, a 4 (tj. 4 x 200 Kč); tato náhrada je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Předmětná částka tak představuje: a) jistinu úvěru ve výši 64 315,58 Kč (původní jistina úvěru ve výši 51 468,53 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění úvěru ve výši 12 847,05 Kč) s příslušenstvím b) smluvní pokutu 1 497 Kč c) náhradu nákladů ve výši 800 Kč d) smluvní pokutu 0,1% z dlužné nové jistiny ve výši 64 315,58 Kč za každý den prodlení od 23.1.2020 do zaplacení, když žalobkyně požaduje pouze smluvní pokutu ke dni vyhotovení žaloby, tj. 23.8.2021 ve výši 24 503 Kč e) úrok za poskytnutí úvěru z původní jistiny 51 468,53 Kč od 23.1.2020 do zaplacení ve výši 100,45% ročně f) úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši 1 383 Kč (3 x 461 Kč, za neuhrazenou úhradu ve splátkách [číslo]) Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek. Ani přes výzvy neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: dne 1.8.2019 poskytla žalobkyně jako věřitel žalované jako dlužníkovi půjčku ve výši 52 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu) a to na základě smlouvy o úvěru [číslo]; žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru (ve výši 162,4 % ročně) splácet v 36 měsíčních splátkách po 5 069 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem září 2019; celková částka, která měla být žalovanou zaplacena věřiteli, měla činit 165 888 Kč (bez úhrad za pojištění). Součástí všech splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 461 Kč (prokázáno návrhem smlouvy, Smlouvou, oznámením o schválení úvěru, splátkovým kalendářem). Mezi účastníky byl v bodě 6.1. Smlouvy sjednán žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, když smluvní pokuta byla splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Mezi účastníky bylo dále v bodě 6.2. Smlouvy sjednáno žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů, když tato náhrada je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení (uvedený obsah smluv prokázán Smlouvou). 4. Žalovaná byla v pracovním poměru na dobu určitou od 19.11.2018 do 30.11.2019, průměrný čistý měsíční příjem činil v období 1.4.2019 do 31.5.2019 částku 12 376 Kč, v období 1.6.2019 do 30.6.2019 částku 11 211 Kč (tj. částku 11 793,50 Kč průměrně čistého), žalovaná byla vdaná; žalobkyně v analýze bonity uvedla příjem žalované 12 301 Kč, výdaje (životní minimum 3 410) Kč, náklady na bydlení 1 300 Kč, celkové výdaje 4 710 Kč a rezerva 1 000 Kč. Příjem manžela 0. Tyto skutečnosti byly prokázány„ hodnocením klienta“ z 31.7.2019, pracovní smlouvou, potvrzením zaměstnavatele a mzdovými listy. 5. Žalovaná zaplatila žalobkyni pouze částky 5 065 Kč dne 7.10.2019, 4 Kč dne 15.10.2019 a 5 070 Kč dne 20.11.2019, přestože byla i upomínána a došlo ke zesplatnění dluhu, což bylo žalované oznámeno (prokázáno kartou klienta, upomínkami a dopisem o zesplatnění ze dne 21.1.2020). Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne 4.8.2021 vyzvána k úhradě předmětné částky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalované hradit úvěr a to na základě žalovanou předložené pracovní smlouvy, mzdovými listy, potvrzením zaměstnavatele o výši příjmu (prokázáno pracovní smlouvou, mzdovými listy a potvrzením zaměstnavatele). 6. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. 7. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. 8. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: mezi účastníky byla uzavřena Smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně jako věřitel poskytla žalované jako dlužnici dne 1.8.2019 částku 52 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni společně se sjednanou úhradou za pojištění ve výši 461 Kč měsíčně a úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 162,40 % ročně, v 36 měsíčních splátkách po 5 069 Kč vždy do každého 17 dne v měsíci počínaje měsícem září 2019, když celková částka, která měla být žalovanou zaplacena věřiteli, měla činit 165 888 Kč (bez úhrad za pojištění). Žalovaná uhradila žalobkyni pouze splátky: částku 5 065 Kč dne 7.10.2019, částku 4 Kč dne 15.10.2019 a částku 5 070 Kč dne 20.11.2019. Před uzavřením smlouvy provedla žalobkyně hodnocení bonity žalované s údaji, že žalovaná je v pracovním poměru na dobu určitou do 30.11.2019, průměrný čistý měsíční příjem za období 1.4.2019 30.6.2019 činil částku 11 793 Kč, žalovaná byla vdaná, příjem manžela byl započítán částkou 0 Kč, výdaje na bydlení 1 300 Kč, životní minimum 3 420 Kč a rezerva 1 000 Kč. 9. Soud posoudil věc po právní stránce následovně: Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě bě