5 C 253/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 9. 9. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 049,01 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu, na základě které se zavázala do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (dále jen„ odběrné místo“) dodávat zemní plyn a žalovaný se zavázal za tyto služby hradit stanovenou cenu. Žalovanému byla dne 20. 12. 2020 vystavena faktura se splatností dne 11. 1. 2021 na částku 2 049,01 Kč. Žalovaný se s úhradou dané faktury dostal do prodlení, přičemž ani přes výzvy žalobkyně neuhradil do podání žaloby ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Spojeného království [příjmení] [jméno] a Severního Irska s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána místem poskytování dodávky zemního plynu v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. b) druhý odsek nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutí bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o připojení k distribuční soustavě a smlouvu o sdružených dodávkách zemního plynu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat zemní plyn a s tím spojené služby do odběrného místa a závazek žalovaného zemní plyn odebírat a platit žalobkyni cenu dodávky plynu dle stanoveného ceníku (Žádost o uzavření Smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne 19. 10. 2018; Smlouvou o připojení k distribuční soustavě [číslo] ze dne 1. 11. 2018). Žalovaný dne 1. 12. 2020 požádal o ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu (Žádostí o ukončení smlouvy ze dne 1. 12. 2020). Žalovanému byla vystavena faktura za období 5. 11. 2020 do 3. 12. 2020 na částku 2 049,01 Kč se splatností 11. 1. 2021 (Fakturou [číslo] ze dne 20. 12. 2020). Žalovaný na předmětnou fakturu do data splatnosti neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho (Předžalobní upomínkou ze dne 11. 5. 2021 vč. dokladu o odeslání). 7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. 8. Po právní stránce soud posoudil věc dle podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, kdy smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Dle § 62 odst. 2 písm. i) energetického zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky. 9. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, a neuhradil jej ani přes předžalobní výzvu žalobkyně, tudíž se dostal dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení, ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, tj. od 12. 1. 2021. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 726 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 2 049,01 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení; návrh ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 12. K aplikaci § 14b a. t. soud uvádí, že jsou naplněny podmínky odst. 1 citovaného ustanovení, neboť předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení a řízení bylo zahájeno žalobou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Žaloba se týká nároku z dlužných plateb za odběr plynu. Samotné smlouvy o odběru plynu jsou formulářové a žalobkyně v podaných žalobách mění pouze údaje o odběrateli, faktuře, fakturované částce, fakturačním období, splatnosti, číslu měřidla a jeho spotřebě. Taková činnost nemá charakter právní služby, ale jedná se spíše o úkony administrativní. Tomu odpovídá i skutečnost, že samotný text žaloby je zcela standardizovaný, neměnný a je do něj pouze vložena tabulka s konkrétními údaji týkajícími se konkrétního žalovaného. 13. Výrok III. je v souladu s ust. položky 2 odst. 2 Sazebníku zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, kdy žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč, neboť soud nevydal elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, když výše doplatku soudního poplatku byla stanovena do výše položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku. 14. Lhůtu k plnění výroku I. a II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.