59 C 160/2021-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobci se žalobou domáhali vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobcům 40 366 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku nájemného a záloh na služby za období od 15. 3. do 5. 5. 2021. Žalobci s žalovaným uzavřeli dne 28. 7. 2020 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] na adrese [adresa]. Splatnost nájemného a záloh byla stanovena do 15. dne předcházejícího měsíce, žalobci však požadují úrok z prodlení ode dne zákonné lhůty pro platbu nájemného, tj. od 6. dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes zaslanou předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobci jsou cizí státní příslušníci, žalovaný je český občan bydlící v České republice, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 Nařízení EU [číslo]. 4. Na den 7. 10. 2021 bylo ve věci nařízeno první jednání. Žalobci, resp. jejich zástupce se k jednání dostavil, žalovaný se z jednání omluvil, avšak nežádal o odročení. Soud proto jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 5. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 6. Žalobci jakožto pronajímatelé uzavřeli s žalovaným jako nájemcem dne 28. 7. 2020 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. V čl. 4 nájemní smlouvy si strany sjednaly nájemné ve výši 16 000 Kč měsíčně a v čl. 5 zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 5 356 Kč. Dle čl. 4 nájemní smlouvy se žalovaný zavázal složit peněžitou jistotu ve výši 32 000 Kč. Nájemné a zálohy na služby byly splatné do 15. dne předcházejícího měsíce (nájemní smlouvou ze dne 28. 7. 2020). Žalovaný nehradil tyto částky řádně a včas, ke dni 5. 5. 2021 činil jeho dluh celkem 67 512 Kč, z toho částka 45 213 Kč představovala dlužné nájemné a 22 300 Kč dluh na zálohách na služby (tabulkou s názvem„ Vývoj plateb za období 31. 7. 2020 – 5. 5. 2021“). Žalovaný byl povinen uhradit rovněž 4 853 Kč jakožto nedoplatek na vyúčtovaných zálohách na služby spojených s užíváním bytu za rok 2020 (Vyúčtováním za období 31. 7. 2020 – 31. 12. 2020). Žalobci započetli na dluh kauci 32 000 Kč, celkový dluh tedy činí 40 366 Kč. Z toho 10 712 Kč připadá na polovinu měsíce března (od 15. 3. 2021), 21 356 Kč na měsíc duben 2021, 3 445 Kč na část měsíce května 2021 (od 1. do 5. 5. 2021). Dlužnou částku žalovaný neuhradil navzdory předžalobní upomínce, která se dostala do sféry jeho dispozice (2x dopisem ze dne 7. 4. 2021 s podacím lístkem). 7. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 9. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 10. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně. 11. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Žalobci s žalovaným uzavřeli nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 a násl. o. z., na jejímž základě žalobci přenechali žalovanému k dočasnému užívání byt a žalovaný se za užívání bytu zavázal platit nájemné spolu se zálohami na služby. Nájemné bylo sjednáno ve výši 16 000 Kč, zálohy na služby ve výši 5 356 Kč. Žalovaný nesplnil svoji povinnost hradit žalobcům nájemné a zálohy na služby, k čemuž se smlouvou zavázal, přičemž jeho dluh činil ke dni 5. 5. 2021 celkem 67 512 Kč. Žalobci dále po právu požadovali částku 4 853 Kč jakožto vyúčtování záloh na služby na rok 2020. Po odečtení jistoty, kterou žalobci žalovanému vrátili v souladu s čl. 4 nájemní smlouvy, dluh činil 40 366 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný výši této částky nezpochybnil a její úhradu netvrdil, soud výrokem I. žalobcům vyhověl a žalovanou částku jim přiznal v plné výši. 14. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, žalobci tak mají právo též na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 6. dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí (srov. § 2251 odst. 1 o. z.). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 809 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 019 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 366 Kč sestávající z částky 2 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, účast na jednání) a z částky 1 370 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobců. 16. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.