59 C 185/2021-55 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 2. 2021, podanou u Obvodního soudu pro Prahu 4, postoupenou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 24. 6. 2021 z důvodu místní příslušnosti, domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně ([anonymizováno] [právnická osoba]) uzavřela s žalovaným dne 26. 10. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 5 000 Kč. Žalovaný porušil povinnosti plynoucí ze smlouvy, když nevrátil předmětnou částku tak, jak se zavázal, přičemž žalobkyně požaduje jistinu, úroky a úroky z prodlení z této jistiny a též sjednanou smluvní pokutu z prodlení, kterou vyčísluje na částku 2 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2019 byla na žalobkyni postoupena předmětná pohledávka za žalovaným. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky neuhradil na svůj dluh ničeho, a to ani v návaznosti na upomínku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem ve Švýcarsku, žalovaný bydlí v ČR, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 Nařízení EU [číslo]. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně mezi sebou platně sjednali smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit zapůjčenou částku vč. úroku do 25. 11. 2018 s tím, že pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta. Žalovaný porušil své povinnosti plynoucí ze shora uvedené smlouvy, když nesplatil předmětnou částku řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně platně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný požadovanou částku neuhradil ani po postoupení pohledávky, a to ani v návaznosti na upomínku, v níž byl upozorněn na možnost podání žaloby. Žalobkyně požaduje jistinu spolu s úroky a úroky z prodlení a též smluvní pokutu do dne podání žaloby, kterou vyčíslila na částku 2 500 Kč (tato pokuta by vycházela na vyšší částku, avšak soud rozhoduje vázán návrhem žalobkyně v souladu s § 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). Žalovaný v řízení neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatil. K předmětné smlouvě, která byla sjednána prostředky komunikace na dálku a byla„ podepsána“ SMS kódem, soud uvádí, že ač by bylo možno o perfektnosti kontraktačního procesu pochybovat, tak nepřistoupil k hodnocení, že by smlouva nebyla uzavřena že by se jednalo o bezdůvodné obohacení, a to s ohledem na skutečnost, že soud je přesvědčen, že si žalovaný byl vědom toho, že uzavírá smlouva a za účelem uzavření předmětné smlouvy a poskytnutí požadovaných prostředků zaslal právní předchůdkyni žalobkyně fotokopie svého rodného listu, občanského průkazu a též potvrzení o příjmech. Soud tak uzavírá, že si žalovaný byl vědom toho, že uzavírá smlouvu a že z ní pro něj plynou povinnosti. Taktéž bylo osvědčeno, že majitelem bankovního účtu, na nějž byla poskytovaná částka poukázána, je právě žalovaný. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § [číslo] a násl., § [číslo], § [číslo], § 1811 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dle zákona [číslo] Sb. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. Žalobkyni vedle nároku na vrácení předmětné částky a sjednaného úroku vzniklo právo požadovat po žalované též zaplacení zákonného úroku z prodlení (§ 1968, § 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a při aplikaci shora uvedených ustanovení na skutkový stav v řízení zjištěný, dospěl soud k právnímu závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán. Z důvodů výše uvedených soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (vč. návrhu) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.