59 C 300/2021-13 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 19. 7. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 816 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 11. 6. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] přičemž pojistné bylo sjednáno na dobu neurčitou a bylo splatné ročně. Žalovaný pojistné za období od 11. 12. 2020 do 6. 4. 2021 nehradil a dlužné pojistné za předmětné období činí 2 816 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný není státním příslušníkem ČR, avšak v ČR bydlí, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 Nařízení EU [číslo]. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], typ 3, [registrační značka] a doplňkové pojištění (pojištění asistence +„ pojištění nezaviněné bouračky“), roční pojistné bylo sjednáno na 8 804 Kč. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 11. 12. 2020 do 6. 4. 2021, ač byl vyzván k úhradě dlužného pojistného a zároveň byl upozorněn na možný zánik pojištění v případě neuhrazení dlužné částky ve stanovené lhůtě. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky, a žalovaný neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) uhradil. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle ustanovení § 12 odst. 1, ust. § 13 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, upravujících zánik pojištění a pojistitelovo právo na zaplacení dlužného pojistného a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“). Ohledně příslušenství bylo rozhodnuto dle ust. § 513, § 1968 a § 1970 o. z., a to ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 816 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.