59 C 67/2020-108 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 34 468 Kč s příslušenstvím, neboť mu ve dnech [datum] až [datum] poskytla zdravotní péči, kterou vyúčtovala fakturou [číslo] na částku 43 992 Kč. Žalovaný do dne podání žaloby zaplatil 9 000 Kč a žalobkyně dále fakturu ponížila o 524 Kč v důsledku korekce jednotlivých fakturovaných položek. Zbývající částku 34 468 Kč žalovaný neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku. 2. Žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka navrhl, aby soud řízení zastavil s ohledem na nedostatek pravomoci českých soudů projednat tuto věc. Žalovaný nemá na území České republiky bydliště, neboť soudu se dotazy na příslušné orgány státní správy nepodařilo zjistit bydliště žalovaného, žalovaný je naopak hlášen k trvalému pobytu na [země]. [příjmení] úřady sice sdělily, že žalovaný pobývá na sezónních pracích v České republice, ovšem toto tvrzení neprokazuje, že se zde žalovaný dosud zdržuje. Nadto měl pobyt žalovaného v České republice pouze přechodný charakter a žalovaný neměl v úmyslu zdržovat se zde trvale. To potvrzuje rovněž zjištění, že žalovaný označil adresu [adresa], zatímco jeho trvalá adresa byla na [země]. 3. Soud se před pojednáním věci samé zabýval otázkou splnění podmínek řízení ve smyslu § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaný je státním příslušníkem [země], danou věc je tedy třeba posuzovat dle čl. 48 odst. 5 smlouvy mezi Českou republikou a [země] o právní pomoci v občanských věcech podepsané dne 28. 5. 2001 v [anonymizováno] vyhlášené pod [číslo] Sb. m. s. (dále jen„ smlouva“), podle něhož„ pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek“. Vzhledem k tomu, že se rozsáhlým šetřením soudu nepodařilo zjistit, že měl žalovaný ke dni podání žaloby bydliště nebo pobyt na území České republiky, usnesením ze dne 20. 1. 2021, č. j. [číslo jednací], řízení zastavil. Toto usnesení k odvolání žalobkyně Městský soud v Praze zrušil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a v odůvodnění zavázal Obvodní soud pro Prahu 10, aby„ provedl důkladnější pátrání po pobytu žalovaného v ČR a pokusil se doručit žalovanému žalobu na adresu jeho trvalého bydliště na [země]. Teprve poté, co bude mít za prokázáno, že bydliště žalovaného je skutečně na [země], bude na místě řízení postupem podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavit, v opačném případě bude na místě ustanovit žalovanému pro řízení opatrovníka postupem podle § 29 odst. 3 o. s. ř.“. 4. Soud se s ohledem na výše řečené pokusil doručit žalovanému žalobu na adresu jeho trvalého bydliště na [země], ovšem neúspěšně. Tamní orgány soudu naopak sdělily, že žalobci nemohla být zásilka doručena s ohledem na jeho pobyt na sezónních pracích v České republice. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že bydliště žalovaného je na [země], ale naopak se jeví jako pravděpodobné, že žalovaný pobývá v České republice z důvodu výkonu sezónních prací, soud v souladu se závazným právním názorem Městského soudu v Praze dospěl k závěru, že pravomoc českých soudů k projednání řešené věci je daná. 5. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a o. s. ř, tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 6. V řízení z předložených listin vyplynulo, že žalobkyně poskytla žalovanému ve dnech [datum] až [datum] zdravotní péči v souvislosti s jeho hospitalizací Náklady na tuto péči žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] znějící na částku 43 992 Kč, splatnou dne [datum] Cena byla stanovena jako součin počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb. a hodnoty bodu vyplývající z cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví [číslo], o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, uveřejněného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví [číslo] (fakturou [číslo] ze dne [datum], Přílohou k faktuře [číslo] přehledem o faktuře, Cenovým předpisem Ministerstva zdravotnictví [číslo] ze dne 13. 11. 2018). Žalovaný dluh uznal co do důvodu a výše a zavázal se ho uhradit pomocí splátkového kalendáře (uznáním dluhu ze dne [datum]). Žalovaný uhradil do podání žaloby 9 000 Kč, žalobkyně následně provedla korekci fakturovaných položek, které snížila o 524 Kč; aktuální dlužná částka tedy činí 34 468 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil ani přes písemnou předžalobní upomínku, která se dostala do sféry jeho dispozice (předžalobní upomínkou ze dne [datum] s poštovním podacím archem). 7. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 9. Podle § 2636 odst. 1 zákona č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. 10. Podle § 2636 odst. 2 o. z. příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. 11. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, lůžková péče je zdravotní péčí, kterou nelze poskytnout ambulantně a pro její poskytnutí je nezbytná hospitalizace pacienta. [příjmení] péče musí být poskytována v rámci nepřetržitého provozu. 12. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Účastníci platně uzavřeli smlouvu o péči o zdraví, dle které žalobkyně poskytla žalovanému jako pacientu, který není účastníkem veřejného zdravotního pojištění ve smyslu zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zdravotní péči, jejíž cenu vyúčtovala na částku 43 992 Kč Cena za poskytnutou zdravotní péči byla vyčíslena jako součin počtu bodů stanovených dle vyhlášky č. 134/1998 Sb. a hodnoty bodu, kterou stanoví Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví [číslo] ze dne 13. 11. 2018. Žalovaný porušil svou povinnost a poskytnutou péči v plném rozsahu neuhradil, ani neprokázal, že by byl v daném období pojištěn. Důkazní břemeno přitom spočívalo na žalovaném, neboť svůj dluh uznal co do důvodu a výše ve smyslu § 2053 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhrazení dluhu netvrdil ani v této souvislosti nenavrhnul žádné důkazy, soud má nárok žalobkyně za prokázaný (srov. § 133 o. s. ř.), a proto žalobě výrokem I v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z., a to ode dne následujícího po splatnosti dluhu, tj. od [datum]. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 100 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 100 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 (předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) a dále 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření ze dne 29. 12. 2020, odvolání proti usnesení č. j. [číslo jednací], vyjádření ze dne 11. 10. 2021), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 16. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.