59 C 9/2021-12 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 2 200 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] podal žalovaný žádost o založení zákaznického účtu pro dálkový přístup k údajům katastru nemovitostí. Žalovanému byl přidělen zákaznický účet [číslo] žalovaný se zavázal hradit žalobci vyúčtované částky za poskytnuté údaje s tím, že se pro případ prodlení zavázal uhradit též úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovanému byla dne [datum] vystavena faktura [číslo] znějící na částku 2 200 Kč za služby poskytnuté v období od [datum] do [datum], se splatností 11. 7. 2020. Žalovaný dlužnou částku do dne podání žaloby neuhradil, ač byl o úhradu dvakrát upomínán. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: žalovanému byl na základě žádosti poskytnut dálkový přístup do katastru nemovitostí, za dálkové výstupy z katastru nemovitostí se žalovaný zavázal zaplatit částky uvedené v příloze č. 4 vyhlášky č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí formou dálkového přístupu. Žalobce žalovanému za dálkové výstupy poskytnuté v období od [datum] do [datum] vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum] částku 2 200 Kč, splatnou dne 11. 7. 2020. Žalobce žalovaného upomínal o zaplacení upomínkami ze dne [datum] a [datum]. Žalovaný v řízení neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatil. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech a § 11 vyhlášky č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí formou dálkového přístupu a přílohy č. 4 k této vyhlášce. Žalovaný vyfakturovanou částku nezaplatil ve lhůtě splatnosti, tudíž se dostal do prodlení (§ 1968 o.z.) a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Výše příslušenství vychází z dohody stran. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a při aplikaci shora uvedených ustanovení na skutkový stav v řízení zjištěný, dospěl soud k právnímu závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán. Soud proto žalobci uvedený nárok přiznal a zavázal žalovaného k jeho úhradě včetně úroků z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva, návrh ve věci samé) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobce je od této povinnosti podle § 11 ZoSP osvobozen. Výše soudního poplatku je stanovena dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků ZoSP. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.