8 C 428/2020-53 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 10. 11. 2020, domáhal uvedení do předešlého stavu podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] žalovaní spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalovaného a žalované], katastrální území Malešice, zapsané na listu vlastnictví [číslo] nacházející se v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Malešice zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha. Na podzim roku 2019, aniž by uvědomili žalobce, s nímž sdílí chodbu či Společenství vlastníků jednotek objektu [ulice a číslo] (dále jen SVJ), navrtali žalovaní do zdi na chodbě bezpečnostní úchyt pro kola a koloběžky (tzv. chemickou kotvu), čímž svévolně a úmyslně poškodili majetek společný majetek SVJ. V této době byl na společné chodbě zaznamenán i výskyt sportovního oblečení a jiných předmětů ve vlastnictví žalovaných, neboť žalovaní využívají společné prostory, zejména zábradlí u výtahu na chodbě či obouvací stoličku (ve vlastnictví žalovaných), k vyvětrání své sportovní výbavy. Poté, co žalobce tento stav zjistil, požádal žalované o vysvětlení. Žalovaní, kteří disponují rozsáhlými prostory (zejména dvěma balkony a sklepní kójí) mu sdělili, že daný stav tak zůstane, neboť se ve společné kolárně údajně„ krade“, a že nepředpokládali, že by to mohlo žalobci vadit. Po další žádosti kvůli bezpečnostním důvodům z titulu aktuálního profesního zařazení žalobce (listopad 2019) žalovaní žalobci vyhověli pouze částečně, když předměty odstranili, avšak po krátkém čase je vrátili zpět a úchyt ve zdi oblepili papírem, aby jej nemuseli odstraňovat (následně došlo k opětnému umístění předmětů do společných prostor). Dne 19. 12. 2019 vyzval žalobce opětně žalované k vyřešení nevyhovující situace na chodbě, kdy se dohodli, že vyklidí chodbu k 1. 4. 2020. Žalovaní však svůj slib nedodrželi, proto žalobce požádal emailovou výzvou žalované o odstranění všech předmětů z chodby a uvedení navrtané stěny do původního stavu, čímž by došlo k ukončení protiprávního stavu se stanovením lhůty tří dnů. Po marném uplynutí lhůty žalobce zaslal žalovaných prostřednictvím své zástupkyně dne 24. 4. 2020 předžalobní výzvu. Dne 25. 5. 2020 zaslali žalovaní právní zástupkyni žalobce dopis, v němž uvedli, že v dohledné době obdrží žalobce návrh na řešení situace od právního zástupce žalovaných bez uvedení kontaktu na jejich právního zástupce. Po provedení ohledání místa ze strany právní zástupkyně žalobce a předsedy [příjmení] [jméno] [příjmení] s pořízením fotodokumentace se žalovaný 1. zavázal, že bude chodba prázdná (a chtěl umístit na chodbu ke svým dveřím antracitovou kovovou židličku, to žalobce odmítl), což splnil a doložil fotografii o tom, že jsou věci odstraněny. Následně se však na chodbě nacházely opět různorodé věci, které se zde nacházely i v době před podáním žaloby. Žalovaní tímto svým jednáním dlouhodobě porušují Domovní řád i platné právní předpisy. 2. Podáním doručeným soudu dne 10. 12. 2020 žalobce reagoval na výzvu k doplnění žalobních tvrzení tak, že uvedl, že se skutečně snažil využít všechny možné prostředky k tomu, aby celý případ s žalovanými vyřešil mimosoudně a kontaktoval SVJ. Po další analýze a rešerši judikatury dospěl žalobce k závěru, že na případ jsou aplikovatelná zejména ustanovení § 1013 o.z. (imise) a § 1175 o.z. (vlastník nesmí ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv nebo ohrozit, změnit nebo poškodit společné části). Žalovaní obtěžují žalobce nad míru přiměřenou místním poměrům umisťováním a větráním svého použitého sportovního oblečení, sportovní výbavy a osobních věcí na společnou chodbu. Počínání žalovaných snižuje kulturu bydlení žalobce, který je zaměstnán v různých seniorních diplomatických pozicích na Ministerstvu zahraničních věcí, přičemž aktuálně vykonává post velvyslance ČR v Norsku. Žalobce nemůže společnou chodbu řádně užívat, neboť její prostor je předměty žalovaných zmenšen. Kdyby v domě vznikl požár, mohou věci žalovaných umístěné na společné chodbě bránit v úniku, v záchraně nebo přispět k šíření požáru. 3. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že nárok žalobce neuznávají, a to ani částečně. Přesto, že se domnívali a domnívají, že svým užíváním společné chodby nijak nezasáhli do práv žalobce a umístěním předmětů neporušili žádnou svoji povinnost, provedli úpravy věcí umístěných ve společném prostoru tak, aby se výtky žalobce prezentované v žalobě staly bezpředmětné, k čemuž soud může provést místní šetření. Mají však za to, že pokud užívají společné prostory, pak tak činí po právu a kategoricky odmítají, že by tak činili v úmyslu žalobce rušit ve výkonu jeho vlastnického práva nebo by se tohoto dopouštěli nedbalostním jednáním. Ustanovení § 1175 o.z. nelze v části zákazu ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv vykládat tak, že by ukládalo jinému spoluvlastníkovi zdržet se jakéhokoliv užívání společných částí, aby v teoretické rovině nebyl další vlastník vyloučen z hypotetického výkonu práva, nýbrž směřuje do roviny faktické. Byť se jedná o ideální podílové spoluvlastnictví společných částí stavby, ve které jsou jednotky vymezeny, nelze ustanovení vykládat tak, že by došlo k jeho porušení tím, že žalobci umístí pár bot před vchodové dveře do jednotky žalovaných, a tím tak vyloučí jiného spoluvlastníka z možnosti užití toho konkrétního místa. Současný stav zahrnuje pouhé umístění několika párů bot a stoličky malých rozměrů, která slouží pro děti žalovaných, aby se mohly obouvat vsedě, nikoliv ve stoje hned vedle schodiště, kde by jim teoreticky mohl hrozit potenciální úraz pádem. Žalovaní mají za to, že žalobci výkonem svého práva užívat společné části domu nikterak neztěžují výkon stejných práv. Předměty, které jsou nyní na chodbě umístěny, jsou malých rozměrů, proto je lze snadno bez větších obtíží v případě potřeby přesunout. Žalobce nadto vstupuje do jednotky z výtahu, který je umístěný vedle vchodu do jeho jednotky. Pokud by se žalovaní dopustili porušení některého z veřejnoprávních předpisů (např. na úseku požární ochrany), což odmítají, byla by tato otázka pro řízení o žalobě bezpředmětná, neboť takovou skutečnost má případně posuzovat správní orgán k tomu příslušný. Žalobce jednotku užívá jen velmi výjimečně a půjčuje ji třetím osobám. Žalovaní odmítají, že by soustavně umisťovali použité sportovní oblečení do společných prostor, a že by je užívali pro„ sušení“ či„ větrání“ svého sportovního oblečení. Jednalo se o zcela ojedinělou situaci, kdy žalovaní zapomněli část svého sportovního vybavení na chodbě. Žalovaní se domnívají, že jediným skutečným důvodem pro podání žaloby, je estetické cítění žalobce, kterému odmítá umístění jakýchkoliv věcí do chodby, i když tyto nijak neomezují žalobce, ani mu neztěžují užívání chodby jako společné části. Tento názor potvrdila právní zástupkyně žalobce, která sdělila, že žalobci se věci prostě nelíbí. Žalobce na režim užívání společných částí aplikuje ustanovení § 1013 o.z., který se vztahuje na dva pozemky, nikoliv společné prostory a běžný výkon vlastnického práva nelze považovat za imise. Nadto se nejedná o imise nepřiměřené místním poměrům, neboť postup žalobce nijak nevybočuje z praxe respektované všemi ostatními vlastníky jednotek. Žalovaní neporušují ani ustanovení § 1012 o.z. Žalovaní vnímají žalobu jako snahu žalobce zcela zamezit žalovaným v možnosti společné prostory užívat. Z tohoto pohledu je na místě jednání žalobce vnímat jako snahu o šikanózní výkon práva, než jako legitimní hájení jeho oprávněných zájmů, neboť za oprávněný zájem nelze považovat takový zájem, který spočívá čistě ve snaze vyloučit žalované z možnosti užívání věci, kterou mají ve spoluvlastnictví. 4. Žalobce na toto vyjádření žalovaných reagoval replikou, doručenou soudu dne 10. 3. 2021 tak, že předmětnou bytovou jednotku zakoupil v roce 2012 a od roku 2013 v ní nepřetržitě bydlí (byť jeho oficiální trvalé bydliště je stanoveno jinde), mimo jiné i proto, že má v [obec] zaměstnavatele, kterým je od roku 2004 Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Ve svém bytě se zdržuje ve všech případech, kdy se ze soukromých nebo služebních důvodů vrací do [obec] během výkonu zahraniční služby. Výkon jeho vlastnických práv však není nikterak vázán na přítomnost v bytové jednotce. Žalovaní si nemohou„ přisvojovat“ více práv na užívání společné chodby jen proto, že se ve své bytové jednotce zdržují častěji (dle jejich tvrzení) než žalobce. Pokud žalovaní uvádí, že žalobce reálně tu část chodby, kde má umístěny předměty ve svém vlastnictví, nevyužívá, žalobce považuje toto tvrzení za zavádějící spekulaci žalovaných, kterou tito nemohou nijak důkazně doložit. Schodiště slouží jako oficiální únikový východ, o čemž svědčí mj. zelená značka se symbolem bílé šipky ve směru na schodiště. Únikové schodiště musí být uvolněno, jak to požadují předpisy veřejného práva, jakož i vnitřní předpis