8 C 51/2020-79 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10. 2. 2020 domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 12 998 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce v postavení developera (a tedy vlastníka předmětného domu) uzavřel dne 16. 8. 2017 s [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] (dále jen MCON) smlouvu SOP [číslo] ve znění dodatku [číslo] ze dne 13. 3. 2018. Předmětem smlouvy bylo zejména napojení ústředny elektrické požární signalizace bytového domu [ulice a číslo], [obec a číslo] na pult centrální ochrany [anonymizováno] záchranného sboru [územní celek]. Součástí uzavření smlouvy bylo složení jistoty ve výši dvojnásobku měsíčního poplatku (6 499 Kč bez DPH) za plnění smlouvy, tedy v celkové výši 12 998 Kč. Jistota byla splatná ke dni uvedení systému do trvalého provozu, tedy k 1. 3. 2018, resp. den zdanitelného plnění byl den 2. 3. 2018 a datum splatnosti bylo dne 16. 3. 2018. Žalobce jistotu v celkové výši 12 998 Kč uhradil na účet MCON dne 22. 3. 2018. Na základě uzavřeného dodatku [číslo] ke smlouvě došlo dne 13. 3. 2018 k cesi smluvního vztahu ze strany žalobce na žalovaného, včetně úplného převodu všech práv a povinností ze smlouvy plynoucích. Podle ustanovení VII.3 smlouvy bylo sjednáno, že ke dni přechodu práv je žalovaný povinen vyplatit žalobci složenou jistotu, protože zaniká právní vztah mezi žalobcem a MCON. Služby napojení požární signalizace bytového domu na pult centrální ochrany bude nadále využívat od MCON přímo žalovaný, a tedy na žalovaného přechází povinnost složit a udržovat jistotu vůči MCON. Ze strany žalobce je naopak jeho smluvní vztah s [právnická osoba] cesí ukončen, přičemž v průběhu smluvního vztahu nedošlo k žádné skutečnosti, která by odůvodňovala čerpání jistiny ze strany MCON (žalobce řádně hradil všechny sjednané platby). Žalovaný nevyplacením jistiny získal majetkový prospěch. Žalovaný však jistotu dle výše uvedeného ujednání žalobci nevrátil, a tedy jí neoprávněně disponuje, resp. má ve své dispoziční sféře, protože na její vyplacení ze strany MCON má smluvní nárok za podmínek a za situace, kterou svým právním jednáním může ovlivnit (na rozdíl od žalobce, který jistotu řádně složil, ale na její vyplacení ze strany MCON nárok nemá, neb již není smluvní stranou kontraktu), a to ode dne 23. 3. 2018. Proto je žalovaný povinen vydat žalobci částku 12 998 Kč jakožto bezdůvodné obohacení. Žalovaný toto bezdůvodné obohacení nevydal ani po snaze o smírné řešení, včetně zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že si tvrzení žalobce o skutečnostech, které spočívají v právním hodnocení, protiřečí. Pokud by byl žalovaný skutečně povinen vyplatit žalobci složenou jistotu na základě čl. VII3. ke dni 13. 3. 2018 jako dni přechodu práv, nemohlo by na straně žalovaného dojít k bezdůvodnému obohacení, a to ani nevyplacením jistoty, ani nevrácením jistoty, zaplacené žalobcem až dne 22. 3. 2019. Nesplněním povinnosti sjednané smluvně nemůže dojít k bezdůvodnému obohacení, nárok na smluvně sjednané plnění vylučuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V důsledku uvedeného pak počátek prodlení žalovaného se zaplacením jistoty žalobci (22. 3. 2018) nekoresponduje s ostatními žalobními tvrzeními žalobce. S ostatními žalobními tvrzeními nekoresponduje ani tvrzení žalobce, že žalovaný má nárok na vyplacení jistoty od [právnická osoba] za situace, kterou žalovaný může ovlivnit svým právním jednáním (vrácení jistoty je podmíněno ukončením smlouvy), a to na rozdíl od žalobce. Pokud by žalobce skutečně měl nárok na vydání bezdůvodného obohacení, byla by okolnost, zda může žalovaný vyplacení jistoty od [právnická osoba] ovlivnit svým právním jednáním, bez právního významu. Žalobní návrh je podle názoru žalovaného neprojednatelný, neboť z jeho obsahu nevyplývá, na základě kterých konkrétních skutečností se žalobce domáhá svého nároku, a čemu se tak má žalovaný bránit. Není pravdou, že datum splatnosti jistoty nastalo dne 16. 3. 2018, avšak ke dni 1. 3. 2018. Ke dni 13. 3. 2018 jako dni uzavření dodatku [číslo] tedy postoupení smlouvy nebylo možné, aby žalovaný vyplatil žalobci složenou jistotu, a to proto, že k tomuto dni žádná jistota složena nebyla. Není pravdou ani to, že podle ustanovení VII.3 smlouvy je sjednáno, že ke dni přechodu práv je žalovaný povinen vyplatit žalobci složenou jistotu. Podle tohoto čl. věty druhé má být jistota vrácena žalovanému (původně žalobci) v případě ukončení smlouvy a řádného splnění všech závazků žalovaného (původně žalobce) vůči [právnická osoba]. Žalobce ve výzvách před podáním žaloby tvrdil, že složil jistotu v době před 13. 3. 2018. Vzhledem k těmto okolnostem žalovaný odmítl zaplatit žalobci požadovanou částku. Žalovaný má důvodnou pochybnost o pravdivosti žalobcova tvrzení o době zaplacení jistoty [právnická osoba]. Přípisem ze dne 9. 8. 2019 žalobce navíc poskytl žalovanému příročí do 16. 8. 2019 – proto se žalobce nemůže domáhat ani úroku z prodlení ode dne 23. 3. 2018. Předmětem smlouvy SOP [číslo] byla instalace účastnického komunikátoru, napojení elektrické požární signalizace na PCO HZS hl. m. [obec] a jeho zprovoznění a dále pak na tomto základu poskytování služby dálkového přenosu informací z ústředny EPS žalovaného na pult centrální ochrany HZS, tedy plnění jednorázové a poté plnění trvající a pro tento předmět byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou. Plnění těchto smluvních povinností bylo výslovně sjednáno na dobu po kolaudaci bytového domu. Žalobce tedy již v době, kdy uzavíral smlouvu se [právnická osoba] tak činil s vědomím toho, že tato smlouva svým účinkem přesáhne dobu, kdy žalobce prodá byty v dotčeném domě a jeho společné prostory předá žalovanému. Uzavření smlouvy a její plnění nebyly charitativní činností žalobce ani plněním za jiného, ale realizací jeho zákonem předepsané povinnosti stavitele a jako takové byly podmínkou funkčnosti bytového domu, jehož byty žalobce následně prodával členům žalovaného, a jehož společné prostory pak žalobce žalovanému předal. O tom svědčí i obsah smluv o převodech vlastnictví jednotek, uzavíraných žalobcem se členy žalovaného. Žalobce platbou za napojení a složením jistoty plnil svou vlastní smluvní povinnost vůči [právnická osoba] v rámci zákonné povinnosti vůči žalovanému a jeho členům zajistit požární ochranu jím zhotoveného bytového domu. Splatnost jistoty nastala dne 1. 3. 2018 jako dne zahájení trvalého provozu služby PCO HZS hl. m. [obec]. I kdyby zde byl nárok žalobce na vrácení částky ve výši jistoty, byla by žaloba předčasná, protože k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného dosud nedošlo, neboť dosud k použití jistoty nedošlo ani k tomu nenastal důvod. Podle dodatku [číslo] měla [právnická osoba] od uzavření dodatku fakturovat za služby výhradně žalovanému. Smluvní povinnosti do uzavření dodatku [číslo] trvají i nadále. K postoupení smlouvy došlo bezúplatně a bez jakýchkoliv vedlejších ujednání, žalobce ani žádný nárok vůči žalovanému v souvislosti s postoupením neuplatnil. Při uzavírání smluv o převodech vlastnictví jednotek se členy žalovaného žalobce tvrdil, že na převáděných jednotkách, ani spoluvlastnických podílech na dotčené budově neváznou žádné dluhy. Žalovaný dále poukazuje na ustanovení § 556 odst. 1 o.z. 3. Ve vyjádření ze dne 11. 12. 2020 žalovaný uvádí, že postoupením smlouvy dochází k převodu práv a povinností ze smlouvy samotné (ustanovení § 1895 o.z.). Prodlením nedochází ke změně původního závazku – pro přechod práv a povinností ze smlouvy je proto významné, zda předmětná peněžitá povinnost již byla splněna v souladu se smluvními podmínkami. Pro zjištění a posouzení, do kterých konkrétních práv a povinností ze smlouvy žalovaný subjektivně vstoupil uzavřením dodatku [číslo] je tedy rozhodný obsah smlouvy, popř. sdělení žalobce jako postupitele o tom, že ve skutečnosti a v rozporu se smlouvou je v prodlení s některou smluvní povinností, která by měla být splněna před postoupením smlouvy, avšak nebyla. Pokud tedy došlo k tomu, že žalobce předmětnou částku nezaplatil podle podmínek sjednaných ve smlouvě, avšak na tuto okolnost při postoupení smlouvy žalovaného neupozornil, jednal ve vztahu k žalovanému při postoupení smlouvy nepoctivě a v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný uplatňuje vůči žalobci jako (spolupůvodci) omylu nárok na přiměřenou náhradu, kterou je v dané situaci právě žalovaná částka. Jistota měla sloužit ke splnění všech povinností žalobce vůči [právnická osoba]. Platná právní úprava institutu jistoty spojuje jistotu s konkrétní osobou, a nikoliv s jistotou zajištěnou povinností. Převzetím povinnosti platit pravidelné měsíční poplatky za trvalý provoz elektrické požární signalizace tedy nemuselo nutně dojít k převzetí povinnosti uhradit jistotu za toto plnění. Napojení elektrické požární signalizace na PCO HZS hl. m. [obec] a její zprovoznění je možno posoudit analogicky podle ustanovení § 2607 o.z. (prokázání dokončení díla provedením zkoušek). Podle [číslo] dodatku [číslo] ke smlouvě si strany